Mezinárodní obchod

Osnova 2. kapitoly 2Vývoj mezinárodního obchodu 2.1 Představitelé problematiky MO 2.I Merkantilisté 2.II Thomas Mun 2.III David Hume 2.IV Klasická teorie MO 2.V Teorie komparativních výhod 2.VI Neoklasická teorie MO 2.2 Přínosy MO Efekty zapojení ekonomiky do MO Osnova 2. kapitoly 2Vývoj mezinárodního obchodu 2.1 Představitelé problematiky MO 2.I Merkantilisté 2.II Thomas Mun 2.III David Hume 2.IV Klasická teorie MO 2.V Teorie komparativních výhod 2.VI Neoklasická teorie MO 2.2 Přínosy MO Efekty zapojení ekonomiky do MO

2.Vývoj mezinárodního obchodu Teorie a praxe MO prošla dlouhodobým vývojem. Lze „vynechat“ starověká období, která se spíše vyznačovala živelností a originalitou dané epochy a mez. směna byla velmi omezená a individuální. Jako úspěšné v MO lze uvést - Fénicii (Kartágo) Dalším obdobím bylo období „objevů“ nových území a s ním spojený vznik tzv. „dálkového“ obchodu – zárodek dneš. MO ! 2.1 Představitelé problematiky MO I.První – skupina různorodých autorů, kdo se „ systematicky“ zabýval problematikou MO, byli : MERKANTILISTÉ Především francouzští min. financí za vlády Ludvíka XIV. – XVI. …zabývali se ekonomickými procesy v 17. a 18. století. … vyjádřením bohatství národa bylo množství zlata a stříbra – platebních prostředků této doby. Zvyšování bohatství mohlo probíhat dvojím způsobem:

 Těžbou (zvyšováním) drahých kovů – nutná ložiska !?  Aktivní obchodní bilancí – saldem, tj větší vývoz než dovoz (+ přebytek, - schodek) – viz současná ČR … jinými slovy to znamená podporu vývozu a omezování dovozu, což do současnosti patří k často využívaným nástrojům podpory domácí ekonomiky. MO (ZO) byl v té době považován za nevýhodný, kdy vždy jedna země účastnící se tohoto obchodu vydělá a druhá automaticky prodělá !? Ranný M-us prosazoval úplný zákaz vývozu drahých kovů a aktivní obchodní bilanci s každou zemí zvlášt.

Zahraniční obchod zahájil letošní rok rekordním přebytkem Obchodní bilance opět přepisuje historické tabulky. V lednu dosáhla rekordně vysokého přebytku téměř 30 miliard korun. Pro srovnání, loni v lednu činil přebytek zahraničního obchodu 17,9 miliardy korun. Vývoz se meziročně zvýšil o 11,0 procenta, zatímco dovoz stoupl jen o 6,3 procenta. Data ze zahraničního obchodu potvrzují základní obraz současné české ekonomiky: solidní odolnost vývozu na zhoršené ekonomické počasí ve světě a malátnou domácí poptávku. Vývozu se daří navzdory potížím eurozóny. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP eurozóny mezikvartálně klesl a pokles se týkal také našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, Německa. Nicméně českým firmám hraje do karet několik faktorů. Jedním z nich je relativně slabší kurz koruny. Česká měna se mírně odchyluje od své rovnovážné úrovně určované makroekonomickými faktory, což se příznivě projevuje na konkurenceschopnosti českého vývozu. Dalším faktorem je pokles jednotkových mzdových nákladů v průmyslu, a to již dva roky v řadě. Klíčový podíl na růstu vývozu má průmyslová produkce. Vývoz strojů a dopravních prostředků se meziročně zvýšil o 11,0 % a podílí se na celkovém vývozu 56 procenty. Zahraniční obchod zahájil letošní rok rekordním přebytkem Obchodní bilance opět přepisuje historické tabulky. V lednu dosáhla rekordně vysokého přebytku téměř 30 miliard korun. Pro srovnání, loni v lednu činil přebytek zahraničního obchodu 17,9 miliardy korun. Vývoz se meziročně zvýšil o 11,0 procenta, zatímco dovoz stoupl jen o 6,3 procenta. Data ze zahraničního obchodu potvrzují základní obraz současné české ekonomiky: solidní odolnost vývozu na zhoršené ekonomické počasí ve světě a malátnou domácí poptávku. Vývozu se daří navzdory potížím eurozóny. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP eurozóny mezikvartálně klesl a pokles se týkal také našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, Německa. Nicméně českým firmám hraje do karet několik faktorů. Jedním z nich je relativně slabší kurz koruny. Česká měna se mírně odchyluje od své rovnovážné úrovně určované makroekonomickými faktory, což se příznivě projevuje na konkurenceschopnosti českého vývozu. Dalším faktorem je pokles jednotkových mzdových nákladů v průmyslu, a to již dva roky v řadě. Klíčový podíl na růstu vývozu má průmyslová produkce. Vývoz strojů a dopravních prostředků se meziročně zvýšil o 11,0 % a podílí se na celkovém vývozu 56 procenty.

Druhou stranu obchodní bilance, dovoz, zatěžují vysoké ceny ropy. Ropovody do České republiky v lednu přiteklo 4,3 procenta méně ropy než loni, vyšší cena však vedla k tomu, že hodnota dovezené ropy stoupla o 29,2 procenta. Podobně je tomu u zemního plynu. Ceny komodit ve světě ovlivnily i bilanci ostatních surovin, zatímco jejich vývoz stoupl jen o 2,0 %, dovoz se zvýšil o 28 procent. MO dosáhl za posledních 12 měsíců r celkem přebytek 203 mld. korun, což je absolutně nejvyšší hodnota zaznamenaná v novodobé české historii. Je pravděpodobné, že se v letošním roce hodnota kladného saldo obchodní bilance dále zvýší. MO bude letos hlavním pozitivním faktorem v HDP kompenzujícím negativní příspěvky domácích faktorů. MO dosáhl v roce 2012 celkem přebytek cca 300 mld. korun, což je absolutně nejvyšší hodnota zaznamenaná v novodobé české historii !!! Druhou stranu obchodní bilance, dovoz, zatěžují vysoké ceny ropy. Ropovody do České republiky v lednu přiteklo 4,3 procenta méně ropy než loni, vyšší cena však vedla k tomu, že hodnota dovezené ropy stoupla o 29,2 procenta. Podobně je tomu u zemního plynu. Ceny komodit ve světě ovlivnily i bilanci ostatních surovin, zatímco jejich vývoz stoupl jen o 2,0 %, dovoz se zvýšil o 28 procent. MO dosáhl za posledních 12 měsíců r celkem přebytek 203 mld. korun, což je absolutně nejvyšší hodnota zaznamenaná v novodobé české historii. Je pravděpodobné, že se v letošním roce hodnota kladného saldo obchodní bilance dále zvýší. MO bude letos hlavním pozitivním faktorem v HDP kompenzujícím negativní příspěvky domácích faktorů. MO dosáhl v roce 2012 celkem přebytek cca 300 mld. korun, což je absolutně nejvyšší hodnota zaznamenaná v novodobé české historii !!!

II. Jeden z představitelů M-u – Thomas Mun (1571 – 1641), řídil Východoindickou společnost, ale neprosazoval aktivní bilanci s každou zemí zvlášt, stačila aktivní celková. Uvědomoval si také, že aktivní bilance zvyšuje množství peněz (drahých kovů) v ekonomice a to dále podněcuje růst cenové hladiny a tím i snižování cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců !!! III. Další: David Hume – v rámci „zájmu“ o MO je spojován s kvantitativní teorií peněz, jejíž principy formuloval a ověřoval při kritice „merkantilismu“ !! Touto teorií se podařilo vyvrátit mylné tvrzení merkantilistů o aktivní obchodní bilanci a zároveň prosadit názor, že MO je pozitivní jev, který zvyšuje bohatství všech států a země, která brání MO,poškozuje hlavně sama sebe !!!

Svými závěry „ připravil“ formulaci teorie absolutních výhod, za jejíhož autora je považován Adam Smith. IV. Klasická teorie MO IV.a) Teorie absolutních výhod nejvýznamnějším představitelem je Adam Smith – příspěvkem je : Spis o Teorii absolutních výhod, viz text další kap. (specializační profil země…) … vychází z předpokladu, že země by se měla specializovat na výrobu těch komodit, které je schopna vyrábět levněji, respektive s menšími náklady… IV.b) Teorie komparativních výhod... nejvýznamnějším představitelem je David Ricardo -... teorie vychází z toho, že výrobce nezajímá, kde se vyrobí druhá komodita nejlevněji, ale kde při směně těchto dvou statků dostanou nejvíce za statek svůj !!!

V. Neoklasická teorie MO …neoklasičtí ekonomové se liší od předcházejících (teorií) v zavržení teorie pracovní hodnoty jako podstaty ceny zboží – argumentem je, že zboží se nevyrábí jen pomocí práce, ale také pomocí dalšího výr. faktoru – kapitálu. Cena statku je v pojetí neoklasiků dána alternativními náklady a tato teorie zavedla grafické vyjádření pomocí křivek hranice produkčních možností – PPF (viz mikroekonomie..!?) Z hlediska MO alternativní náklady statku X představují to množství statku Y, kterého se musí země A vzdát, aby získala dodatečné množství statku X

V.a) Teorie vybavenosti výrobními faktory Autoři: E. Heckscher ( ) B. Ohlin ( ) – nositel Nobelovy ceny za ekonomii Předpoklady:  existují dvě ekonomiky se dvěma statky, k jejichž výrobě používají dva faktory – práci a kapitál  ekonomiky mají odlišnou vybavenost výr. faktory, např. ekonomika A má relativně více K, ekonomika B pracovní síly – K/L A > K/l B  výroby jsou rozdílně náročné na vybavenost a použití výrobních faktorů, tedy zboží X je náročnější na K, komodita Y na L (práci) Oba ekonomové vycházeli z toho, že cena výrobního faktoru (K,L) závisí na jeho relativním dostatku nebo nedostatku (rel. nabídce). V případě dostatku bude jeho cena nízká a naopak. Znamená to, že země se bude specializovat na výrobu a vývoz takového statku, který je relativně náročný na ten výrobní prostředek, jímž je daná ekonomika (A,B) relativně lépe vybavena, V.a) Teorie vybavenosti výrobními faktory Autoři: E. Heckscher ( ) B. Ohlin ( ) – nositel Nobelovy ceny za ekonomii Předpoklady:  existují dvě ekonomiky se dvěma statky, k jejichž výrobě používají dva faktory – práci a kapitál  ekonomiky mají odlišnou vybavenost výr. faktory, např. ekonomika A má relativně více K, ekonomika B pracovní síly – K/L A > K/l B  výroby jsou rozdílně náročné na vybavenost a použití výrobních faktorů, tedy zboží X je náročnější na K, komodita Y na L (práci) Oba ekonomové vycházeli z toho, že cena výrobního faktoru (K,L) závisí na jeho relativním dostatku nebo nedostatku (rel. nabídce). V případě dostatku bude jeho cena nízká a naopak. Znamená to, že země se bude specializovat na výrobu a vývoz takového statku, který je relativně náročný na ten výrobní prostředek, jímž je daná ekonomika (A,B) relativně lépe vybavena,

Dovoz bude zaměřen ty statky, jejichž výroba je náročná na nedostatkový faktor (K,L). Závěr: Klasická teorie MO (IV.a,b) se zabývá absolutními a komparativními výhodami v nákladech, Neoklasická teorie MO (V.a -) se zabývá komparativními výhodami ve vybavenosti výrobních faktorů. Další teorie: V.b)  Leontiefův paradox – využití vyšší produktivity práce v důsledku kvalifikovaného lidského kapitálu  Stolper – Samuelsonův teorém – zapojení ekonomiky do MO má za následek změnu ceny jak výrobního faktoru, tak (světové) ceny statku Dovoz bude zaměřen ty statky, jejichž výroba je náročná na nedostatkový faktor (K,L). Závěr: Klasická teorie MO (IV.a,b) se zabývá absolutními a komparativními výhodami v nákladech, Neoklasická teorie MO (V.a -) se zabývá komparativními výhodami ve vybavenosti výrobních faktorů. Další teorie: V.b)  Leontiefův paradox – využití vyšší produktivity práce v důsledku kvalifikovaného lidského kapitálu  Stolper – Samuelsonův teorém – zapojení ekonomiky do MO má za následek změnu ceny jak výrobního faktoru, tak (světové) ceny statku

2.2 Přínosy MO – lze označit následovně  zvýšení spotřebních možností dané ekonomiky – účelovými dovozy lze rozšířit spotřebu domácností i výrobní a veřejné sféry  získání nových trhů – účelovými vývozy lze rozšířit dosavadní trhy v nových destinacích  rozšíření domácí produkce – zvýšené potřeby dovozu podporují dynamiku domácích producentů  zvýšení Žú ze zapojení ekonomik do MO – na straně důchodového efektu – nárůst GDP, na straně nabídkového efektu – obohacení o druhovou (včetně kvalitativní) nabídku

 zvýšení produktivity práce – tlak dovozů v případě nižších nákladů působí na zvyšování produktivity domácích producentů a udržení jejich konkurenceschopnosti  rostoucí úspory z rozsahu – v případě zvýšených objemů produkce pro požadavky exportu, viz základní zákon ekonomie  větší tržní síla výrobců – při zvyšujícím se objemu exportu lze zvyšovat i tržní podíl a posilovat svoji konkurenční pozici v daném segmentu trhu  zvýšení produktivity práce – tlak dovozů v případě nižších nákladů působí na zvyšování produktivity domácích producentů a udržení jejich konkurenceschopnosti  rostoucí úspory z rozsahu – v případě zvýšených objemů produkce pro požadavky exportu, viz základní zákon ekonomie  větší tržní síla výrobců – při zvyšujícím se objemu exportu lze zvyšovat i tržní podíl a posilovat svoji konkurenční pozici v daném segmentu trhu

2.2.1 Efekty zapojení ekonomiky do MO Y

Bod E znamená v rovnováhu v ekonomice, která se nachází v situaci maximální efektivnosti, neboť sklon tečny mezinárodních směnných poměrů (přímka), mezní míra transformace produktu (PPF) a mezní míra substituce (indiferenční křivka) se rovnají. Pokud země vstoupí do mezinárodního obchodu, posune se její bod rovnováhy do bodu F. Jaký bude tento posun, záleží především na směnných relacích, jejichž rovnováhu znázorňuje přerušovaná přímka. Díky tomuto obchodu spotřebovává ekonomika takové množství statků, které odpovídá bodu G.

Děkuji za pozornost