Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost Simona Vyšínová Septima A

Ekonomie blahobytu vysvětluje princip „trhy obvykle bývají dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity“ obor zabývající se tím, jaký vliv má alokace zdrojů na ekonomický blahobyt rovnováha nabídky a poptávky na trhu maximalizuje celkový prospěch kupujících a prodávajících cena, která vyrovnává nabídku s poptávkou je v určitém smyslu nejlepší, protože maximalizuje celkový blahobyt spotřebitelů a dodavatelů

Ochota platit daná maximální částka každého z kupujících měří, nakolik si kupující daného statku cení

Spotřebitelův přebytek abychom dokázali formulovat normativní soudy o tom, zda a do jaké míry jsou výsledky fungování trhů žádoucí měří prospěch, který kupujícím daný statek přinese, tak jak ho vnímají sami kupující přebytek spotřebitele je dobrým měřítkem ekonomického blahobytu

Spotřebitelův přebytek rozdíl mezi užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten zaplatit a částkou, kterou skutečně platí existuje vždy – zákonitost, vycházející z klesajícího mezního užitku spotřebitel na nákupu zboží vždy „vydělá“

Poptávková křivka přebytek spotřebitele úzce souvisí s poptávkovou křivkou souvisí spolu výška poptávkové křivky s ochotou platit při jakémkoliv množství představuje cena daná poptávkovou křivkou ochotu mezního kupujícího platit – tedy takového kupujícího, který by opustil trh jako první, kdyby cena jen o trochu vzrostla lze ji využít k měření přebytku spotřebitele

Poptávková křivka plocha pod poptávkovou křivkou a nad úrovní ceny měří přebytek spotřebitele na trhu výška poptávkové křivky udává hodnotu, nakolik si kupující statku cení, měřenou jejich ochotou zaplatit celková plocha pod poptávkovou křivkou a nad úrovní ceny představuje součet přebytku spotřebitele všech kupujících na trhu daného statku či služby

Jak nižší cena zvyšuje přebytek spotřebitele? kupující vždy chtějí za statky, které nakupují, platit raději méně, nižší cena pro kupujícího daného statku znamená, že jsou na tom lépe přebytek spotřebitele je plocha nad úrovní ceny a pod křivkou poptávky zvýšení přebytku spotřebitele se skládá ze dvou částí

Obětovaná příležitost a vyrovnání mezních užitků

Obětovaná příležitost a vyrovnání mezních užitků jeden ze základních ekonomických modelů „analýza nákladů a výnosů“ v tomto případě: výnosem získávaný užitek a nákladem je obětovaný užitek princip spotřebitelova rozhodování: dokud je mezní užitek jednoho statku vyšší než mezní užitek druhého statku, snaží se spotřebitel přesunout své zdroje (peníze, volný čas) ze statku s nižším mezním užitkem a statek s vyšším mezním užitkem

Obětovaná příležitost a vyrovnání mezních užitků obecně platí pro dva statky že spotřebitel bude chtít danou peněžní částku rozdělit mezi ně tak, aby, pokud možno, byla splněna rovnice: MU1 / P1 = MU2 / P2 racionální spotřebitel rozdělí svůj peněžní důchod mezi nákupy různých statků, toto rozdělení musí splňovat následující podmínku MU1 / P1 = MU2 / P2 = MU3 / P3 = … = MUn / Pn to je podmínka optimální spotřebitelské alokace

Poptávka poptávka ukazuje, jak závisí poptávané množství statku na ceně křivka poptávky ukazuje, jak se mění poptávané množství daného statku v závislosti na jeho ceně - při nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku každý její bod říká, že cena, kterou spotřebitel platí, odpovídá meznímu užitku statku nesmíme zaměňovat pojmy: poptávané množství a poptávka poptávané množství je číslo poptávka je funkce

Zákon klesající poptávky Důchodový a substituční efekt důchodový efekt = spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství substituční efekt = spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje jinými statky působení těchto efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí ceny – při vyšší ceně kupují spotřebitelé menší množství a při nižší ceně větší množství spotřebitelská substituce je něco jiného než technická substituce podstata spotřebitelské substituce – náhrada jednoho uspokojení druhým v tomto smyslu má každý statek substituty

Zákon klesající poptávky Důchodový a substituční efekt platí zákon klesající poptávky křivka poptávky ukazuje, jak se mění poptávané množství statku v závislosti na ceně tohoto statku, při ostatních cenách a důchodech neměnných zákon klesající poptávky říká, že poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani důchody poptávané množství statku se mění pouze tehdy, pokud se mění jeho cena v poměru k ostatním cenám

Poptávka v krátkém a dlouhém období poptávka po stejném zboží je jiná v krátkém a dlouhém období v krátkém období je pro nás substituce zdraženého statku jinými statky obtížnější spotřebitelská substituce vyžaduje určitý čas – člověk ekonomický je racionální a přizpůsobivý, je však méně přizpůsobivý v krátkém období křivka poptávky je v krátkém období strmější než v období dlouhém

Poptávka v krátkém a dlouhém období

Cenová elasticita poptávky udává vztah mezi procentní změnou poptávaného množství a procentní změnou ceny cenová elasticita poptávky nám dává odpověď na to, jak se změní výdaje spotřebitele na daný statek v případě změny jeho ceny elastická poptávka: e(d)>1 … zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na daný statek neelastická poptávka: e(d)<1 … zvýšení cen povede k růstu výdajů na daný statek poptávka je v dlouhodobějším období elastičtější než v období krátkém na elasticitu poptávky má vliv zejména na to, jak snadno je statek nahraditelný jinými statky, jinak řečeno, zda má blízké substituty

Změny poptávky čtyři důvody: změna preferencí spotřebitele změna důchodu spotřebitele změna ceny komplementu změna ceny substitutu když se mění poptávané množství v závislosti na změně ceny daného statku, pohybuje se spotřebitel podél křivky poptávky změna poptávky se však projevuje posunem celé poptávkové křivky roste-li poptávka, posouvá se poptávková křivka doprava klesá-li poptávka, posouvá se poptávková křivka doleva

Tržní poptávka a poptávka po statku jednoho prodávajícího tržní poptávka = součet individuálních poptávek (poptávek jednotlivých nakupujících) elasticita tržní poptávky má vliv na výdaje kupujících a tím i na příjmy prodávajících je-li tržní poptávka neelastická, zvýšení ceny a snížení množství statku bude mít za následek zvýšení výdajů kupujících i příjmů prodávajících je-li tržní poptávka elastická, bude mít zvýšení ceny naopak za následek snížení výdajů kupujících i příjmů prodávajících

Tržní poptávka a poptávka po statku jednoho prodávajícího na konkurenčním trhu, kde je mnoho prodávajících, není jeden prodávající sám o sobě schopen významněji ovlivnit celkové množství statku na trhu a tudíž ani cenu výrobce nepotřebuje ke svému rozhodování znát tržní poptávku, ale poptávku po svém zboží poptávka po statku jednoho prodávajícího je méně strmá a mnohem elastičtější než tržní poptávka je to způsobeno substitučním efektem: pokud se zvýší cena na celém trhu, u všech výrobců, kupující by museli daný statek nahrazovat jinými statky – pokud ale zvýší cenu pouze jeden z výrobců, kupující je nahrazují stejným statkem od jiných výrobců

Zdroje Robert Holman, Ekonomie N.G.Mankiw, Zásady ekonomie