Pojednání o konvergenci…. Gabriela Smrčková Ivan Vlček František Cvengroš Smilovice, 5.12.2007

Obsah přednášky Definice a měření konvergence Determinanty konvergence Problémy s datovými zdroji Konvergence v praxi Trochu úvah na závěr Obsah je zhruba tento: Definice a měření konvergence; determinanty, tj. co způsobuje konvergenci ; datové zdroje a jaké jsou s nima potíže; něco empirických příkladů z Evropy; závěrečné úvahy

Ia. Definice a měření Reálnou konvergencí se myslí tendence ke sbližování (v čase) ekonomických úrovní různých zemí Ukazatel: HDP v PPP p.c. Konvergence prostě znamená Y1,t / Y2,t  1 s růstem t resp. totéž v diferenčním tvaru. (Y1,t / Y2,t) < (Y1,t+1 / Y2,t+1) pokud Y1,t < Y2,t R. konv. Tedy TENDENCE (né nějaký tvrdě zakonitý děj) ke sbližování, připodobňování různých makroekonomických veličin Prakticky stejně většinou jenom poznáme, že platí poslední vztah..

Ib. Definice a měření Sigma konvergence: všechny státy konvergují ke stejné úrovni vyspělosti => variační koeficient se snižuje Beta konvergence: původně chudší země vykazují vyšší růstovou dynamiku. Vede k regresní rovnici (1/ T)* log (Yi,T / Yi,0) = α + ß * log Yi,0 + Ui resp. (1/ T)* log (Yi,T / Yi,0) = α + ß * log Yi,0 + γ * Xi + Ui Sigma konvergenci vidíme na grafu 14 zemí OECD a EU, období 1970-2005. Dobrá k. Beta konvergence je složitější příběh. Obecně se tak říká TENDENCI chudších zemí růst rychleji, než bohatší. Pojem byl vyvinut v neoklasické teorii růstu. Po jistých matematických peripetiích můžeme konv. vyjádřit touto regresní rovnicí. Přitom o ß-konv. jde tehdy, pokud je ß <0. (Zde T značí celkovou délku období, Y ek. výkon, Ui náhodná složka ).ALE, neplatí to absolutně. Ve výzkumech z počátku 90. let pro široký vzorek 118 zemí velmi rozdílné úrovně (Barro, op.cit., obd. 1960-85) se konvergence nepotvrdila, ß vyšlo kladné (mírně). Teprve po zúžení na dost HOMOGENNÍ skupinu 20 zemí OECD vyšla ß- konvergence. Zdá se tedy, že negativní závislost na počátečních podmínkách platí tehdy, lze-li ostatní parametry ekon. brát za stejné, či fixované (jako např. úroveň lidského kapitálu). Mluví se také o PODMÍNĚNÉ ß- konvergenci. Dále v růstových modelech existuje finální stabilní stav (růstu). Po jeho dosažení rostou obě příbuzné ekonomiky stejným tempem. Pro tuto vlastnost nemáme asi odpovídající interpretaci, finální stav si moc neumíme představit. Xi další institucionální faktory JEŽ MOŽNO VZÍT V ÚVAHU Máme tu DVĚ RŮZNÉ definice reálné konvergence. Vztah? Beta konvergence nutnou podmínkou pro sigma konvergenci, opačně tento vztah platit nemusí, ač v praxi jsou často „ekvivalentní“. Protipříklad není složitý. Jestliže existuje velký rozdíl počátečních úrovní, pak při nevelkém růstovém diferenciálu se může absolutní odstup těchto ekonomik (DOČASNĚ) zvětšovat.

Ic. Definice a měření Vybrané země OECD, variační koeficient, stálé PPP

Id. Definice a měření Vybrané země OECD, 1970-2005

If. Definice a měření HDP p.c. v PPP, EU-25 =100, Eurostat (2007) Irsko ukazuje, že jde jen o tendenci, převažující vlastnost. V případě EU obecně platí, že ekonomické rozdíly mezi členskými zeměmi se v čase zmenšují. Nové členské země se zdola přibližují průměrné úrovni EU-25. Je i konvergence SHORA probíhá u zemí s nejnižším růstemHDP p.c. (případ Itálie v obrázku). Existuje i příklad divergence projevující se vzdalováním od evropského průměru nad jeho hodnoty - Irsko. Opačným případem je od roku 2002 divergující portugalská ekonomika

Ig. Definice a měření Měření reálné konvergence se provádí na reálném HDP Výsledky porovnání ovšem mohou být ovlivněny vztahem cyklických pozic Správnější by bylo používat výpočtů potenciálního produktu Problematika nevážených dat (SRN vs. Lucembursko) Výsledek vzájemného porovnání ekonomik může být ovlivněn vztahem jejich cyklických pozic. Ke změně relativní ekonomické úrovně může dojít jednak na základě diferenciálu tempa růstu potenciálního produktu p.c., jednak na základě změny diferenciálu produkční mezery. Přitom pouze první faktor má dlouhodobě udržitelný charakter, zatímco druhý faktor je v čase proměnlivý a z dlouhodobého hlediska by se součet produkčních mezer měl rovnat nule. Proto by bylo teoreticky čistější pro analýzu konvergenčních procesů provádět očištění o produkční mezery, resp. využívat potenciálního produktu. JENŽE, potenciální produkt však není přímo měřitelná veličina. Doposud neexistuje jednotná důvěryhodná mezinárodně srovnatelná metodologie jeho výpočtu, proto se v dalším zabýváme výhradně porovnáváním skutečně měřeného HDP. Dále, propočty konvergence jsou obvykle prováděny na nevážených datech. V rámci výrazně velikostně heterogenního souboru, jakým je např. EU, však může stejná váha, která je dána ekonomikám Německa a Francie na jedné straně a Lucemburska a Malty na druhé straně, výrazně vychýlit výsledky. Proto se domníváme, že u těchto propočtů je korektnější používat statistik se zachycením vah

Ig. Definice a měření Relat. ekonomická úroveň ČR k EA-12, Eurostat, databáze AMECO Klasickým příkladem je česká ekonomika po roce 1995, kdy řešení viditelného přehřátí vedlo k podstatnému snížení dynamiky a následné recesi. Z grafu vyplývá, že vývoj relativní pozice ČR v devadesátých letech byl dán výhradně cyklickými faktory a z dlouhodobého pohledu vývoje potenciálního produktu relativní pozice ČR stagnovala.

II. Determinanty konvergence Fungování tržních mechanismů Globalizace Přímé zahraniční investice a transfer technologií Strukturální politiky Mezinárodní finanční pomoc Příčiny konvergence. Rostoucí otevřenost světové ekonomiky. To už je v neoklasické teorii: exogenně daný technický pokrok a jeho obecná přístupnost; Záleží tedy na fungování tržních mechanismů a „bezbariérovém“ mezinárodním prostředí (umožňující volný pohyb zboží a kapitálu) Existují i další myšlenkové školy, zdůrazňující další momenty: škola Nové geografie (Krugman)-laciné napodobení technologie, FDI atd. jako kanály šíření technologie. Nová růstová škola (Romer aj.). Zdůrazňují investice do R&D a do lidského kapitálu. Globalizace vše dále zrychluje, umožňuje využívat úspory z rozsahu. Odstranění bariér dovoluje společnostem profitovat z largest and cheapest workforces, raw materials, and technology. Např. software do USA v Indii.” FDI jsou často nástrojem transferu technologií z vyspělejších do méně vyspělých zemí. Otevřená ekonomika tak může čerpat a využívat nové technologie, ke kterým by za jiných podmínek neměla přístup. Motiv PZI - úsporu nákladů (zejména pracovních) či získávání tržního podílu Poslední dva body už patří mezi politiky vědomě zaměřené na posilování konvergence. Je otázka, zda dost doceňujeme roli rostoucího(??) (společného) VLASTNICTVÍ). Je zbytečné prodlužovat příliš do budoucnosti myšlený proces konvergence a uvažovat například o tom, jak by mohl vypadat cílový (limitní) stav. Plně postačí uvažovat o reálném sbližování některých ekonomických charakteristik skupin zemí, a to při vědomí, jak je hodnocení sbližování ovlivněno samotným vymezením skupiny. Nelze také zapomínat, že „světová“ ekonomika dosud nezahrnujevšechny země. A neumíme říct, jaké možné odstředivé vlivy mohou nastat v budoucnu.

III. Datové základny Běžné parity: výkon měřen ve společné „běžné“ měnové jednotce, reflektuje dynamiku HDP, populace, vliv směnných relací, změnu struktury ekonomik, Stálé parity vždy ke zvolenému roku, očištěny o vliv směnných relací a struktury, přesně replikuje dynamiku HDP a populace

III. Datové záhady Portugalsko, Eurostat (2007) Finsko, Eurostat (2007)

IVa. Empirie a praxe (globální úroveň) Databáze Světové banky Svět = 100 % 1980-92: dynamický růst ve vyspělém světě vs. vývoj v Africe, v LA, Střední východ 90. léta: zpomalení Japonska, rozvoj Asie, finanční krize Po roce 2000: perioda globální konvergence, nastupuje Čína, Indie, země SNS, i Afrika vs. pomalá růstová dynamika vyspělého světa

IVa. Empirie a praxe (globální úroveň) Vážený variační koeficient, databáze WB (2007)

IVb. Empirie a praxe (vyspělé země Evropy) Z dlh. hlediska dochází ke stírání rozdílů mezi zeměmi => snížení variačního koeficientu z 0,21 (1970) na 0,13 (2005), beta konvergence 2 % p.a. Největších úspěchů v době ekonomické prosperity zdroj konvergence byl u různých zemí různý

Rozklad růstu HDP p.c v PPP, Eurostat (2007)

IVc. Empirie a praxe (regiony EU) Veliké rozdíly mezi regiony (33,8 % úrovně EU-25 v Lubelskii vs. 290,6 % v Londýně) Problém krátké čas. řady (1996-2005) Počet nejchudších regionů se snižuje (měřeno jako 75 % úroveň EU-25)

IVd. Empirie a praxe (vnitrostátní úroveň v rámci EU) Vysoké rozdíly mezi regiony v rámci států Největší u zemí s velmi dynamicky se rozvíjejícím centrem ekonomické aktivity Rozdíly se na vnitrostátní úrovni nestírají nebo naopak i prohlubují, výjimku tvoří přilehlé regiony daného centra

IVd. Empirie a praxe (vnitrostátní úroveň v rámci EU) Variační koeficient dle NUTS-3, Eurostat (2007)

V. Shrnutí a zamyšlení Na globální úrovni se konvergence projevuje Na evropské také Na regionální rovněž avšak na vnitrostátní nikoliv => kde je problém?

V. Shrnutí a zamyšlení Rozvoj oblasti/regionu závisí na jeho predispozicích (kvalita lidského kapitálu, infrastruktura, stabilní právní prostředí) Nutná nikoliv postačující podmínka Globalizace vše urychluje, ale napomáhá jen těm připraveným Neexistující bariéry mobility práce mohou přispívat k polarizaci Národní politiky koheze by proto měly být efektivnější

VI.Prostor k diskuzi Zde jsme připravili místo pro Vás a rádi uvítáme Vaše připomínky, podněty, aj………. ……….Děkujeme za Vaši trpělivost