Veřejný dluh a Barro-Ricardova hypotéza

Prezentace na téma: "Veřejný dluh a Barro-Ricardova hypotéza"— Transkript prezentace:

1 Veřejný dluh a Barro-Ricardova hypotéza
Habilitační přednáška Jan Čadil

2 Osnova Definice a pojetí veřejného dluhu Názory na řešení dluhu
Barro-Ricardova hypotéza a veřejný dluh Implikace a závěry Diskuze

3

4 Alternativní pojetí dluhu
Čistý veřejný dluh Dluh na obyvatele Dluhová dynamika vs výše dluhu Optimální a udržitelné zadlužení

5 Nebezpečí vysokého zadlužení
Růst úrokové míry, nízká akumulace kapitálu Podvázání ekonomického růstu Dluhová past, default

6 Řešení dluhu (Evropská cesta)
Úsporná opatření (snižování výdajů. růst daní) Kvantitativní uvolňování (ECB, repo operace) „Obranný val“ (EFSF), Pakt rozpočtové kázně

7 Kritika řešení a rizika
Paul Krugman (Wall street Journal )‏ Řecký záchranný plán, spočívající v restriktivních opatřeních ve všech státech EU, v důsledku sníží poptávku v Evropě a zabrání tak ekonomickému oživení. Joseph Stiglitz (Social Europe Journal )‏ Rozhodnutí evropských politiků k tvrdým úsporám nejsou správnou odpovědí. Evropa by se měla soustředit na růstovou strategii. Olivier Blanchard (Guardian ) Finanční trhy jsou pokrytecké. Volají po úsporách ale potom reagují negativně, když úspory vedou k nižšímu růstu – což se obvykle děje. Dluh je třeba snižovat pomalu a vytrvale. Paul Christopher (The Economic Times, ) Snižování dluhu není sprint ale maraton. Spojené státy volí přístup maratonu – odkládají výrazné rozpočtové škrty až do doby, kdy bude ekonomika silná. Co potřebuje Evropa nejsou škrty ale reformy.

8 Barro-Ricardova hypotéza
Daně neovlivňují spotřebu – očekávání zvýšení daňové zátěže v příštím období při snížení daní a vice versa. tedy „s deficitem veřejných financí rostou úspory a to 1:1. Veřejné a soukromé úspory se vzájemně vyvažují, celkové úspory zůstávají neměnné. S dluhem nedochází k poklesu celkového objemu investic.“ (Blanchard 2006) Zadlužené země mají vyšší míru soukromých úspor = dluh je možné zaplatit z úspor (vyšší daně, nižší výdaje bez vážného dopadu na spotřebu)

9 Empirická verifikace – data a model
Panel 20 členských zemí EU, řada , EUROSTAT, mil.EUR Integrace (1) – Levin&Li, ADF Kointegrace – Fischer/Johansen EGLS (Zobecněná OLS, SUR v reziduích – společné šoky)

10 Empirická verifikace – výsledky a problémy
(9,42) (54,7) R2=0,9; DW=2,0; F-stat. 3047 Výsledek ukazuje pozitivní vztah mezi úsporami a dluhem Tento vztah ale není 1:1, je slabší, úspory rostou pomaleji než dluh (tzv. slabá verze)

11 Poměr dluhu k soukromým úsporám (2010)

12 Dluh/úspory (% růst )

13 Závěry a implikace Platí slabá verze Barro-Ricardovy hypotézy – s výší dluhu rostou úspory ale ne 1:1 Existuje omezený prostor pro úsporná opatření (úspory nejsou dostatečné, hrozí pokles výdajů a zpomalení ekonomiky) Dluh je třeba snižovat pomalu a vytrvale – strukturální změny, reformy (na obou stranách veřejných rozpočtů). Razantní opatření mohou být kontraproduktivní.

14 Diskuze Děkuji za pozornost