Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. VELIKONOCE Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070

HODY, HODY Hody, hody, doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl kopu vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka, a já řekl ne, ne, ne. Za potůčkem na dvorečku, mám já strýčka králíčka, tomu nosím každým rokem malovaná vajíčka. dojdu-li tam bez nehody, dám mu kopu vajíček.

VELIKONOCE Velikonoce jsou svátky pohyblivé. Připadají vždy na neděli po prvním jarním úplňku a jejich tradice sahá hluboko do doby předkřesťanské. V pohanské době se oslavovala rovnodennost, odchod zimy a probuzení přírody. Křesťané si tento svátek spojili s památkou umučení a vzkříšení Krista. Čas předvelikonočního půstu a odříkání trvá 40 dní. Tento Velký půst začíná Popeleční středou a trvá do Božího hodu velikonočního.

POSTNÍ NEDĚLE PRVNÍ – „Pučálka“ Svůj název dostala podle pokrmu, který se v tento den vařil – pučálky. Je to pokrm z naklíčeného hrachu opraženého na sucho na pánvi, polévaný třeba máslem či medem nebo sypaný pepřem. DRUHÁ – „Pražná“ Také podle tradičního jídla z praženého nedozrálého obilí. Někde se jí říkalo „Sazometná“ protože se v tento den dělal pořádek a vymetaly se komíny. TŘETÍ – „Kýchavá“ Pověra říká, že kdo si tento den třikrát kýchne, bude celý rok zdravý a čilý jako rybička. ČTVRTÁ – „Družebná“ Tento den se pekly koláče zvané družbance.Chlapci a děvčata se scházeli na společnou „svačinu“ a veselili se. PÁTÁ – „Smrtná“ Na venkově bylo zvykem, že děti vynášely ze vsi slaměnou figuru, která představovala smrtku Moranu.Tu potom hodily do potoka nebo spálily, aby s ní odešla zima. ŠESTÁ – „Květná“ Byla ve znamení svěcení větviček jívy – kočiček nebo takzvaných ratolestí, což je svazek proutků z různých stromů. Přisuzovala se jim zázračná moc. Měly pomáhat proti pohromám, kouzlu a nemocem.

Je to poslední týden před Velikonocemi. PAŠIJOVÝ TÝDEN Je to poslední týden před Velikonocemi. MODRÉ pondělí – všední den. ŽLUTÉ úterý- ve staveních se uklízelo. ŠKAREDÁ středa – tento den se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se nemračil celý rok. ZELENÝ čtvrtek – v tento den se mělo jíst zelené jídlo aby si každý udržel celoroční zdraví a svěžest. Také naposledy zvoní zvony a „odlétají do Říma“. Zvonění se nahradí hlukem řehtaček. VELKÝ pátek – je dnem velkého smutku a ukřižování Krista. Držel se půst a dokonce se uhasil i oheň v kamnech. BÍLÁ sobota – před kostely se zapalují a světí ohně. Pekl se chléb, nádivka s kopřivami a uzeným masem. Končí půst. VELIKONOČNÍ neděle – je to den zmrtvýchvstání Krista. V kostele se světí pokrmy – beránek, mazanec, vejce … VELIKONOČNÍ pondělí – „červené“, patřilo pomlázce. Je to obyčej, kdy chlapci obcházeli domy a šlehali dívky, aby byly zdravé, veselé a pilné. Odměnou za pomlázku byla malovaná vajíčka.

POMLÁZKA Pro chlapce : Upletl jsem pomlázku, hezčí nežli z obrázku. Všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám. Než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko. Pro děvčata : Kropenatá slepička, snesla bílá vajíčka. Obarvím je,vymaluji, všechny chlapce podaruji. Pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.

Dostupné z http://www.ceske-tradice.cz/ Použitá literatura Šottnerová Dagmar: Velikonoce, vydalo nakladatelství Rubico, Olomouc 2004 ISBN 80-7346-018-1 Honzíková Jarmila: Materiály pro pracovní činnosti na 1. stupni ZŠ, Západočeská univerzita v Plzni 2006 ISBN 80-7043-453-8 Internetový zdroj: České tradice Dostupné z http://www.ceske-tradice.cz/ Použité fotografie: Miroslava Fleisigová

Vypracovala: Miroslava Fleisigová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vypracovala: Miroslava Fleisigová