Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Agregátní poptávka

Cenovou hladinu měříme cenovým indexem (indexem růstu cen). Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. Cenovou hladinu měříme cenovým indexem (indexem růstu cen).

Aby udrželi reálné peněžní zůstatky Když se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky. Aby udrželi reálné peněžní zůstatky v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva. To sníží tržní cenu dluhopisů a jiných aktiv a zvýší úrokovou míru. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba. Tudíž klesá reálný HDP.

Nižší úroková míra zvyšuje investice Pokles cenové hladiny má účinky opačné. Lidé a firmy zjišťují, že se jejich reálné zůstatky zvýšily. Zbavují se přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což zvyšuje jejich cenu a snižuje úrokovou míru. Nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu, proto klesá reálný HDP.

Křivka agregátní poptávky AD cenová hladina AD P B P2 A P1 C P3 AD HDP2 HDP1 HDP3 reálný HDP (mld. Kč)

a firmy nakupovat nižší reálný HDP než při nižší cenové hladině. Křivka agregátní poptávky ukazuje, že při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP než při nižší cenové hladině. Příčinou změn agregátní poptávky je změna nominální peněžní zásoby.

AD’ AD P P1 AD’ AD HDP1 HDP2 reálný HDP (mld. Kč)

Zvýšení nominální peněžní zásoby zvyšuje agregátní poptávku – posouvá křivku AD doprava.

Agregátní nabídka a potenciální produkt

Agregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, které firmy chtějí vyrábět.

Když se zvyšuje cenová hladina, lidé i firmy po určitou dobu podléhají peněžní iluzi. Peněžní iluze znamená, že si člověk nebo firma dobře uvědomuje růst své vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen.

Peněžní iluze po čase vyprchají. Peněžní iluze je příčinou toho, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti. Peněžní iluze po čase vyprchají. Zaměstnanost se vrátí na původní úroveň a s ní se vrací na původní úroveň i produkce.

Jsou příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí. Kolektivní mzdové dohody mohou být překážkou pro pokles nominálních mezd a tím i cen. Jsou příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí. Nominální mzdy jsou „strnulé“ směrem dolů.

Zaměstnanost, na kterou se trh práce navrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, nazýváme přirozenou zaměstnaností.

Agregátní nabídka a potenciální produkt ASL cenová hladina AS P1 H A P0 J P2 AS HDP2 HDPP HDP1 reálný HDP (mld. Kč)

Potenciální produkt se vyrábí při přirozené zaměstnanosti. HDP, na který se ekonomika navrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí, nazýváme potenciálním produktem. Potenciální produkt se vyrábí při přirozené zaměstnanosti.

Agregátní nabídka dlouhého období ASL je dána potenciálním produktem. V dlouhém období je HDP, který firmy chtějí vyrábět, nezávislý na výši cenové hladiny.

„Šoky“ ze strany poptávky

Příčinou bývá chování centrální banky. Ke změnám agregátní poptávky dochází, když se změní nominální peněžní zásoba. Příčinou bývá chování centrální banky.

„Šok“ z růstu agregátní poptávky cenová hladina ASL AS’ AD AD’ AS C P2 P1 B AS’ P0 A AS AD’ AD HDPP HDP1 reálný HDP (mld. Kč)

Tento poptávkový „šok“ zvýšil reálné HDP a zaměstnanost pouze krátkodobě. Zato trvalým pozůstatkem tohoto „šoku“ je vyšší cenová hladina – ekonomika se navrací na svůj potenciální HDP při vyšší cenové hladině.

„Šok“ z poklesu agregátní poptávky cenová hladina ASL AS AD’’ AD AS’’ A P0 D P3 E AS P4 AS’’ AD AD’’ HDP3 HDPP reálný HDP (mld. Kč)

Růst agregátní poptávky krátkodobě zvýší reálný HDP nad potenciální produkt. Dlouhodobý dopad růstu poptávky se projeví pouze ve zvýšení cenové hladiny. Dlouhodobý účinek poklesu poptávky na cenovou hladinu je sice příznivý, ale je vykoupen určitým obdobím hospodářského poklesu a nezaměstnanosti.

„Šoky“ ze strany nabídky

K „šoku“ ze strany nabídky dojde, když náhle vzrostou některé náklady – nákladové „šoky“. Typickým nákladovým „šokem“ je zvýšení mezd, které není podloženo růstem produktivity práce.

Mzdový „šok“ cenová hladina ASL AS’ AD AS B P1 A P0 AS’ AS AD HDP1 HDP1 HDPP reálný HDP (mld. Kč)

Jiným druhem nákladového „šoku“ je ropný „šok“. Nepříznivý mzdový „šok“ má za následek pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny. Jiným druhem nákladového „šoku“ je ropný „šok“.

Takový nepříznivý ropný „šok“ má za následek pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny. Příznivý ropný „šok“ se projeví v poklesu cenové hladiny a ve zvýšení reálného HDP.

Tyto „šoky“ jsou zdrojem ekonomické nestability. Ekonomika je vystavena „šokům“ jak ze strany poptávky, tak ze strany nabídky. Tyto „šoky“ jsou zdrojem ekonomické nestability.