ASIE Název Asie pochází z akkadského slova „asu“, tj. „země východu, rozbřesku“. Poloha: Celá pevnina leží na S polokouli (pouze v ostrovní části na JV přesahuje rovník. Na Z spojena s Evropou, která je vlastně obřím poloostrovem Asie (Euroasie). Na JZ oddělena od Afriky Suezskou šíjí. Rozloha: největší kontinent na Zemi, 44,4 mil. km2 zabírá téměř 1/3 rozlohy zemské souše.

Geologická a tektonická stavba: základem kontinentu jsou prahorní pevninské štíty a tabule (Sibiřský štít a Čínská tabule), ve III.horách se k nim připojily Arabský štít a Indická tabule. Na okrajích těchto jednotek a mezi nimi došlo k vyvrásnění rozsáhlých horských pásem: 1) prvohorní: a) kaledonská (Sajany Jenisejské poh.,Altaj...) b) hercynské (Ural, Ťan-Šan..)

2) druhohorní 3) třetihorní alpsko-himalájské: soustava velehor táhnoucí se Z-V směrem vzniklá nárazem afrického, arabského a indického bloku do Asie (Arménská vysočina (5165 m), Kavkaz (5642 m), Íránská vys.(5670 m), Hindúkuš (7708 m), Pamir (7719 m). pacifické pásmo, kde se těžší oceánská deska podsouvá pod lehčí pevninskou, je typické silnou seismickou a sopečnou aktivitou (130 akt.sopek). V místech subdukčních zón vznikly hlubokooceánské příkopy (Mariánský příkop -11 034 m).

Povrch: značná vertikální členitost (střední nadm. výška 960 m,tj.nejvíce na světě nížiny do 200 m 26% území nad 2000 m 14% (nejvíce ze všech světadílů) Největší nížiny: Západosibiřská rovina, Indoganžská, Východočínská a Mezopotámská níž. byly kolébkami starodávných civilizací Nejnižší místo je proláklina Mrtvého moře -420 m a nejhlubší kryptodeprese Bajkalského jezera -1286 m pod hladinou moře.

Klima: pro svoji rozlohu se v Asii projevují všechny podnebné pásy – studený, mírný, teplý silně se projevuje kontinentalita podnebí (v zimě silné prochlazení pevniny – Ojmjakon -78°C, Verchojansk -71°C, tj. po Antarktidě nejnižší teploty na Zemi, v létě zahřívání vnitrozemí, způsobují změny v atmosférické cirkulaci – Monzunové proudění

2/3 kontinentu leží v mírném podnebí ve středu kontinentu rozsáhlé suché oblasti JZ suché a horké podnebí J horké tropické podnebí letní monzuny přináší bohaté srážky na J a JV kontinentu

Vodstvo: 40% bezodtoké oblasti sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) jsou nejvodnatější a vlévají se do Severního led.oc. monzunové řeky jsou důležité pro závlahu v zemědělství ostrovní tropická oblast má krátké a celoročně vodnaté řeky

Největším jezerem světa je bezodtoké Kaspické moře 370 000 km2 Nejhlubší jezero na Zemi – Bajkal (1637 m) má mnoho přítoků a jediný odtok, řeku Angaru, na které je postaveno mnoho hydroelektráren Vysychající Aralské jez. je příkladem neuváženého zásahu do krajiny a za nedlouho úplně zanikne.

Rostlinstvo: od S k J tundra, tajga, smíšené lesy, opadavé listnaté lesy, středoasijské lesostepi a travnaté stepi, středomořská vždyzelená květena, v suchých tropech pouštní a polopouštní xerofytní druhy. Na J v Indii polopouštní trnité řídké lesy, suché opadavé tropické lesy, travnaté savany JV Asie tropické monzunové lesy, subtropické pralesy, vždyzelené tropické deštné pralesy, mangrovové porosty...

Živočišstvo: paleoarktická oblast: lední medvěd, hranostaj, medvěd, sob, vlk, tygr, jelen, ... indomalajská oblast: druhově bohatá a vývojově nejstarší, př. opice, slon indický, nosorožec, buvol, levhart, páv, bažant, krajta, krokodýl ....)

OBYVATELSTVO - v roce 2011 žilo v Asii přes 4,216 mld. lidí, tedy 30% souše obývá více než 60% obyvatel planety. jen 44% lidí žije ve městech (po Africe nejméně urbanizovaný světadíl) rozmístěno značně nerovnoměrně: nejvíce – úrodné oblasti v okolí velkých řek v Číně, Indii a Bangladéši (nad 1000 ob./km2) nejméně – pouště, tundry a pralesy

  aglomerace stát poč. ob. v r. 2007 1 Tokyo Japan 35 676 2 Ciudad de México Mexico 19 028 3 Mumbai (Bombay) India 18 978 4 São Paulo Brazil 18 845 5 Delhi 15 926 6 Shanghai China 14 987 7 Kolkata (Calcutta) 14 787 8 Dhaka Bangladesh 13 485 9 Buenos Aires Argentina 12 795 10 Al-Qahirah (Cairo) Egypt 11 893 11 Rio de Janeiro 11 748 12 Osaka-Kobe 11 294 13 Beijing 11 106 14 Moskva (Moscow) Russia 10 452 15 Istanbul Turkey 10 061

Přírůstek obyvatel 1,1% nevystihuje značné regionální rozdíly - největší – Západní Asie (Sauds.Arábie, Jemen, Omán..) - nejmenší – Rusko, Japonsko (úbytek), Taiwan... Naděje na dožití je v průměru vysoká 70 let. velmi pestrá je národnostní struktura (několik set národů a národností, nejpočetnější jsou Číňané)

V Asii vzniklo všech pět světových náboženství - hinduismus (J Asie) - budhismus (INDOČÍNA) - judaismus (IZRAEL) - křesťanství (FILIPÍNY) - islám (JZ Asie) Náboženská a rasová nesnášenlivost j e zdrojem mnoha nepokojů a konfliktů (př.Indie – Kašmír- Pákistán, Bangladéš)

HOSPODÁŘSTVÍ: Asie se uplatňuje ve světovém hospodářství, zejm. jako zdroj surovin (ropy, rud-Fe, Sn, , textilních sur., ...). Ve většině zemí je nejdůležitějším hospodářským úsekem zemědělství Rozmístění průmyslu je silně nerovnoměrné a úrovně nestejnoměrné (Japonsko, Izrael, Již.Korea X Bangladéš, Nepál, Bhútán...)

Dopravně má v Asii velký význam letecká a námořní doprava Dopravně má v Asii velký význam letecká a námořní doprava. V některých zemích železnice úplně chybí (Jemen, Omán, Afgánistán, Nepál..). Moderní doprava se zastoupením všech možných druhů dopravy se vyskytuje jen v nejvyspělejších zemích (Japonsko, J.Korea, evropská část Ruska, Izrael).

Rusko Největší země světa, rozkládající se na evropském i asijském kontinentu. 2/3 země leží v tzv. severní zóně s trvale nepříznivými klimatickými podmínkami a tedy nízkým zalidněním (méně než 1 ob km2).

Reliéf se vyznačuje velikou pestrostí: - největší nížiny: východoevropská rovina, Západosibiřská níž. - největší pohoří: Ural, Kavkaz, Středosibiřská vysočina, Kamčatské pohoří s četnými činnými sopkami

Klima: příznivější (mírné středně vlhké až suché) na Z země (po Ural), kde se soustřeďuje přes 80% populace a veškeré průmyslové a zemědělské výroby. Střední a Východní Sibiř je silně ovlivněna kontinentalitou podnebí (nedostatek srážek, permafrost)

Obyvatelstvo: V Rusku žije asi 150 mil ob, které se soustředí do Evropské části a v asijské jen v úzkém pruhu kolem transsibiřské magistrály Více než 100 národů a národností - některé usilují o větší autonomii či úplnou samostatnost (Čečensko, Povolží, Něnci, Evenkové, Jakuti, Čukčové).Nejpočetnější jsou Rusové vyznávající pravoslaví.

Největšími městy jsou Moskva (10), St Největšími městy jsou Moskva (10), St.Peterburg(5), Nižnij Novgorod(1,4), Novosibirsk (1,4), Jekatěrinburg(1,3)

Hospodářství: - ekonomicky nejsilnější země SNS a jedna z nejvýznamnějších v Asii vůbec. - Hospodářství se opírá o rozvinutý průmysl (jehož význam byl v dobách SSSR mnohem větší), který zahrnuje všechna odvětví – prvořadý význam má těžební průmysl využívající obrovské zásoby nerostných surovin (ropa, z.plyn, uhlí, želez.ruda,uran...) – rozmístění je však nevýhodné (lidé na Z, suroviny V)

Rudy se zpracovávají v obrovských hutnických závodech v - oblast Uralu - Kurská oblast - Západosibiřská (Novokuzněck) Strojírenství se soustřeďuje do urbanizovaných oblastí

Zemědělství: Přes obrovskou rozlohu země jsou pro zemědělství nejvhodnější podmínky jen v Povolží, Jižní Ural, Kubáňská níž. (pšenice, kukuřice, slunečnice, brambory, cukr.řepa...) Produktivita zaostává za vyspělými zeměmi světa. Rozsáhlý je rybolov.

Podstatnou část nákladní přepravy obstarává železnice Podstatnou část nákladní přepravy obstarává železnice. Hlavní dopravní osou je magistrála Moskva-Omsk-Irkutsk-Vladivostok (9428 km – nejdelší železnice na světě). Rozpad SSSR přinesl Rusku výrazné zhoršení vztahů se střední a východní Evropou, Blízkým a Středním Východem a ztrátu ruského vlivu v těchto oblastech celosvětově pokleslo jako velmoc.