PŽP 9 Právní úprava ochrany vod
Ochrana vod v mezinárodním právu Z důvodu regionálního či lokálního významu předmětu ochrany ve světovém měřítku nejsou zpravidla uzavírány smlouvy na globální úrovni, ale smlouvy ke konkrétním hraničním řekám a jezerům mezi územně dotčenými státy Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (1990) Dohoda o mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním (1996) Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách (1958) a další
Ochrana vod v právu ES Cílem je zajistit ochranu vodních zdrojů pro specifické využití a regulovat vypouštění odpadních vod a nakládání s nebezpečnými látkami, které by mohly ohrozit jakost vod Od poloviny 70. let řada směrnic řeší dílčí problémy Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky má integrující úlohu a přináší novou koncepci ochrany vycházející z jednotlivých říčních povodí Základem je analýza současného stavu, monitoring a navržení a realizace opatření
Ochrana vod – prameny právní úpravy Zákon č. 254/2001Sb. o vodách (vodní zákon) a jeho prováděcí předpisy Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
Ochrana vod - nástroje Informační – systém zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Koncepční –Účelem je vymezit a harmonizovat veřejné zájmy na ochraně vod jako složky ŽP, ochraně před povodněmi a jinými škodlivými účinky vod a trvale udržitelném užívání vodních zdrojů –Stanovení cílů a opatření –Plán hlavních povodí a Plány oblastí povodí, Programy opatření Administrativní –Povolení a souhlasy Ekonomické –poplatky Sankční –ukládá především ČIŽP za porušení zákona či povinností uložených rozhonutím
Ochrana vod – základní pojmy Povrchové vody (§ 2) Podzemní vody Nakládání s vodami – např. vzdouvání, plavba, chov ryb a drůbeže, odběr, vypouštění odpadních vod ad. Povodí
Ochran vod – obecné nakládání - povinnosti Ochrana a hospodárné využívání Hospodárné využívání vodních zdrojů a zohledňování nejlepších dostupných technologií při výrobě Při provádění staveb a jejich změn jsou stavebníci povinni zabezpečit zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod, jedná se o podmínku povolení od stavebního úřadu
Ochrana vod - obecné nakládání s povrchovými vodami –Není k němu potřeba zvláštní technické zařízení –Nevyžaduje souhlas ani povolení –Oprávněn každý pro vlastní potřebu (např. odběr, zachycování vody na pozemku, změna odtoku vod za účelem ochrany pozemku) –Nesmí být ohrožena jakost, narušeno přírodní prostředí, zhoršeny odtokové poměry, poškozeny břehy, vodní díla…
Ochrana vod – povolení vodoprávního úřadu Na časově omezenou dobu Stanoví účel, rozsah, povinnosti, podmínky A. Povolení k nakládání s vodami –Nakládání s povrchovými vodami (nejde-li o obecné nakládání) Odběr, vzdouvání, akumulace, energetické využití, chov ryb aj. –Nakládání s podzemními vodami –Vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod aj. Vodoprávní úřad jej může z vlastního podnětu či na návrh změnit či zrušit –při změně rozhodných podmínek –Při opakovaném či závažném porušení povinností –Je-li to nezbytné k plnění cílů koncepčních dokumentů ad.
Ochrana vod – povolení vodoprávního úřadu - pokračování B. Povolení k některým činnostem –Vysazování stromů a keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry –K těžbě štěrku, písku, bahna z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku ad. C. Stavební povolení k vodním dílům – vodoprávní úřad je speciálním stavebním úřadem pro vydání stavebního povolení podle stavebního zákona D. Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
Ochrana vod – souhlas vodoprávního úřadu Ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, ale mohou ovlivnit vodní poměry –Např. ke stavbám, těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích –Souhlas je závazný pro orgány rozhodující o povolení stavby/těžby
Územní ochrana vod Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) –Území, jejichž přírodní podmínky umožňují významnou přirozenou akumulaci vod –Vyhlášeny nařízeními vlády –Jsou zde zakázány činnosti, které by mohly ovlivnit retenční schopnost krajiny a odtokové poměry Ochranná pásma vodních zdrojů (I. a II. stupně) –Území sloužící ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů –Stanoví rozhodnutím vodoprávní úřad včetně omezení a opatření (náhrada vlastníkům Zranitelné oblasti –Území s vodami znečištěnými či ohroženými dusičnany z hnojiv –Akční program (např. protierozní opatření)
Další ochrana vod Ochrana množství –Zachování ekologické funkce vod –Minimální zůstatkový průtok a minimální hladina podzemních vod se stanoví vždy jako podmínka v povolení k nakládání s vodami Zvláštní ochrana vodních útvarů –Povrchové vody určené ke koupání –Povrchové vody vhodné pro život a reprodukci ryb (rybí oblasti) –Citlivé oblasti s vyšší mírou znečištění nebo jako zdroje pitné vody vyžadující přísnější ochranná opatření Ochrana vodních toků –Pečují o ně správci vodních toků (správci povodí, obce ad.)
Ochrana vod - poplatky Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových –Překračují současně hmotnostní a koncentrační limity –Možnost odkladu a prominutí až 80% (např. budování ČOV) –Příjem SFŽP Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních – výjimečně povolováno Platba k úhradě správy vodních toků a povodí –Stanoví správci vodních toků podle nákladů správy konkrétního vodního toku –Konkrétní výše závisí na množství a účelu Platba za odebrané množství podzemní vody –Nižší sazba pro účely zásobování pitnou vodou –Polovina příjmem SFŽP
Ochrana vod – organizace veřejné správy MŽP je ústředním vodoprávním úřadem ve vyjmenovaných oblastech (§ 108 odst. 2) V ostatním je jím Ministerstvo zemědělství Obecní úřady obcí mají „zbytkovou“ působnost (co není výslovně přiřčeno jinému správnímu úřadu) ČIŽP –Dozor nad plněním povinností (např. měření jakosti a množství odpadních vod) a ukládání odstranění a nápravy nedostatků