Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Zeměpis – 1. ročník 1 Moře a oceány

Mo ř e je velká plocha slané č i brakické vody, spojená se sv ě tovým oceánem. Mo ř e na okrajích oceán ů, č áste č n ě ohrani č ené pevninou (nap ř íklad ostrovy, souostrovími č i poloostrovy), se nazývají okrajová mo ř e (nap ř. Severní mo ř e, Karibské mo ř e). Mo ř e

Okrajová mo ř e se svými systémy proud ů, slaností vody č i usazeninami p ř íliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina mo ř e tém ěř zcela, pou ž ívá se pro n ě ozna č ení vnit ř ní mo ř e (St ř edozemní mo ř e, Baltské mo ř e, Rudé mo ř e). Vnit ř ní mo ř e mívají kv ů li nadm ě rnému vypa ř ování a malému p ř ítoku ř í č ní vody, nebo naopak, výrazn ě vyšší (Rudé mo ř e) č i ni ž ší (Baltské mo ř e) slanost ne ž je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových mo ř í odlišují. Mo ř e

Slanost (salinitu) mo ř ské vody sledují oceánologové velice bedliv ě, jeliko ž p ř ípadné rychlé výkyvy mno ž ství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné zm ě ny v mo ř ských biotopech. Pro ú č ely sledování a vyhodnocování slanosti se pou ž ívají salinitní mapy generované p ř ístroji zvanými solnografy, jejich ž rozborem lze pom ě rn ě p ř esn ě predikovat zm ě ny mo ř ské fauny a flóry Slanost mo ř e

Takzvaná m ě sí č ní mo ř e jsou rozsáhlé č edi č ové plán ě, pokrývající asi 16 % povrchu M ě síce, zejména na jeho p ř ivrácené stran ě. Temné plochy, vytvo ř ené kdysi rozsáhlými výlevy magmatu po dopadech meteorit ů, pova ž ovali toti ž první astronomové za skute č ná mo ř e, podobná t ě m pozemským. Dnes u ž na tuto p ř edstavu upomínají jen tradi č ní latinská pojmenování m ě sí č ních „mo ř í“, „oceán ů “ a „záliv ů “. Kup ř íkladu oblast, kde 20. č ervence 1969 p ř istála výprava Apolla 11 nese název Mare Tranquillitatis – „Mo ř e Klidu“. Analogicky se jako mo ř e ozna č ují podobné temn ě jší oblasti na povrchu Merkuru a Marsu. Mimozemská mo ř e

je velká masa vody ( č i jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného t ě lesa, č i pod n ě kterou z jeho vrstev (nap ř íklad ledem). Na Zemi tvo ř í oceány jedno t ě leso, které se nazývá Sv ě tový oceán a které pokrývají v ě tšinu povrchu. Oceán

Naše Zem ě je vodní planeta. Sv ě tový oceán zabírá 71% jejího povrchu. Kdy ž se díváme z plující lodi na oceán, vidíme obrovské rozlohy vody, ale málo ž ivota (tzv. oceánské poušt ě ). Mezi vlnami jen ob č as zahlédneme ž ivé organismy. Na první pohled se rozhodn ě nezdá, ž e oceán je nesmírn ě bohatý ekosystém. Oceán

Oceánsky ekosystém je však slo ž it ě jší, ne ž kterýkoliv ekosystém na souši. Ž ivotu se nejlépe da ř í v pob ř e ž ních vodách a v blízkosti hladiny. Volný oceán p ř edstavuje 90% sv ě tového oceánu, ale ž ije v n ě m jen 10% rostlin a ž ivo č ich ů. Pro oceánské ekosystémy je, stejn ě jako pro pevninské, rozhodující slune č ní zá ř ení. Tém ěř ž ádný Ž ivot v ohromných prostorách sv ě tového oceánu by nebyl mo ž ný bez fytoplanktonu. Jedná se o miliardy jednobun ěč ných rostlin, které pomocí fotosyntézy m ě ní energii slune č ního zá ř ení a oxid uhli č itý za pomoci ž ivin p ř ítomných ve vod ě v biomasu. Ekosystém

Oceány jsou známé nejlépe ze Zem ě, kde se v sou č asnosti vyskytuje 5 oceán ů. Jsou to Atlantický oceán, Severní ledový oceán, Ji ž ní oceán, Indický oceán, a Tichý oceán. Oceány na Zemi

Oceány nejsou vázány pouze na Zemi, ale mohou se vyskytovat i na dalších vesmírných t ě lesech, kde v závislosti na specifických podmínkách mohou existovat v r ů zných podobách a tvo ř eny r ů znými kapalinami, č i tekutými kovy. Mimozemské oceány

Konec

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí