Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

 DESERTIFIKACE = vysoušení  proces degradace území na pouštní, polopouštní či podobně vypadající oblast → v důsledku různých faktorů, včetně proměnlivosti klimatu a lidských činností.

 PŘÍČINY  Maximální snaha o využití veškeré úrodné půdy  Odlesňování  Spásání porostu hospodářskými zvířaty  Eroze  Klimatické změny

 NÁSLEDKY  Klesá hladina podzemních vod  Ornice se zasoluje, rychleji eroduje  Ohrožení rostlinstva a živočichů  V celosvětovém měřítku je desertifikací ohroženo živobytí 1 miliardy lidí ve více než 100 zemích.

 DESERTIFIKACE – globální problém  Podle odhadu UNEP (United Nations Environment Programme) postihuje rozšiřování pouští téměř čtvrtinu celkové rozlohy a téměř sedmdesáti procentům suchých oblastí hrozí další snižování jejich kvality  Jedná se o semiaridní až aridní okrajové zóny světových pouští, ve kterých se zpravidla nacházejí nejméně rozvinuté země

 Šíření pouští má přímou souvislost s chudobou venkovských oblastí trvalým nedostatkem potravin a migrací obyvatel  Nejznámějším příkladem desertifikace je oblast Sahel  Zahrnuje státy  Senegal  Gambii  Mauritánii  Niger  Mali  Burkinu  Čad  a zasahuje do Súdánu, Etiopie a Somálska

 Dochází zde k odstranění rostlinstva z důvodu pastevectví a vysokých nároků na čerpání podzemní vody a k přeměně zemědělské půdy v poušť  Státy měnící se na pouště z důvodů srážek (méně než 25cm ročně), nízké vlhkosti a vyšší průměrné teplotě  Uzbekistán  Turkmenistán  Kazachstán  Pozn.: Podle údajů z 80. let je dezertifikací ohroženo 34 % povrchu Asie a tato hodnota se v důsledku lidské činnosti neustále zvyšuje (hlavně střední Asie)

 Pouště na Zemi zabírají 42 miliónů km 2  Tundra zabírá 8 miliónů km 2, tj. 5,4% povrchu pevniny a lze ji chápat jako polopoušť  Suché oblasti zabírají asi 47 miliónů km 2, tj. 35% plochy pevnin.  Přes 6 miliónů km 2 tvoří plochy extrémně suché, s ročními srážkami menšími než 25 mm a s velmi nízkou, s vysokými teplotami a také s vysokými výkyvy teploty během dne a noci.

 Zbytek suchých oblastí dělíme na pásmo aridní a semiaridní.  Aridní pásmo tvoří pouštní step. Má rozlohu 33 miliónů km 2. Nadměrné spásání trav a vypalování křovin vede k erozi a desertifikaci. Dochází tu i k salinizaci (zasolení půd).  Semiaridní oblasti bývají také nadměrně spásány, například kozami. Krmných druhů rostlin pak ubývá a ty jsou vytlačovány druhy nepoživatelnými.

 Afrika  Sahara  Asie  Gobi  Namib  Syrská poušť  Kalahári  Velká arabská poušť  Arabská poušť  Velká solná poušť  Nubijská poušť  Poušť Lút  Arabská poušť Karakum  Kyzylkum  Thar  Taklamakan  Austrálie  Velká Viktoriina poušť  Gibsonova poušť  Velká písečná poušť  Simpsova poušť  Severní Amerika  Mohavská poušť  Sonorská poušť  Velká pánev  Bílé písky  Chihuahua  Jižní Amerika  Atakama  Peruánská poušť  Patagonská poušť

 Používání vhodných hospodářských metod  Zákaz kácení dříví na otop  Osazování dřevinami  Finančně velmi náročná rekultivace krajiny