ŠkolaZákladní škola Zlín, Nová cesta 268, příspěvková organizace Vzdělávací oblastČlověk a příroda Vzdělávací oborFyzika 9 Tematický okruhAtomy a záření TémaOchrana před zářením Název VY_32_INOVACE_11_28_ochrana_pred_zarenim Určení9. ročník AutorMgr. Tomáš Bobál VytvořenoÚnor 2013 Anotace Určeno pro výuku a domácí přípravu žáků. Prezentace seznamuje žáka s nebezpečným ionizujícím zářením a ochranou před ním.

Ochrana před zářením Jaké druhy záření škodí živým organismům? Souhrnně záření škodlivé pro živé organismy nazýváme ionizující záření. Je to záření, které ionizuje atomy. Mezi ionizující záření patří  Radioaktivní záření (alfa, beta, gama),  proud protonů a neutronů,  ultrafialové a rentgenové záření. Jak ionizující záření škodí  Narušuje strukturu buněk a poškozuje chromozomy,  při silnějším záření buňka odumírá,  organismus postihuje nemoc z ozáření,  při velmi silném ozáření dochází ke smrti.

Ochrana před zářením Záření alfa má velmi malou pronikavost (5 cm ve vzduchu), nebezpečné je ale u radioaktivních plynů, které můžeme vdechnout. Jedním z nich je radon.  Vyskytuje se nad ložisky uranu.  Může pronikat do budov, větší koncentrace jsou ve špatně větraných sklepech.  Ochranou je vhodná izolace, případně časté větrání. Poločas přeměny radonu je 3,8 dne. Kde se radon bere? Poločas přeměny radonu je 3,8 dne. Kde se radon bere? Radon vzniká stále nový radioaktivními přeměnami. uran–radiová rozpadová řada (wikipedia.org)

Ochrana před zářením K vyhodnocení účinků ionizujícího záření na člověka se užívá zvláštní veličina – dávka ionizujícího záření. Její jednotkou je sievert (Sv). K vyhodnocení účinků ionizujícího záření na člověka se užívá zvláštní veličina – dávka ionizujícího záření. Její jednotkou je sievert (Sv).  Jednorázová dávka několika sievertů je smrtelná.  Při jednorázové dávce 500 mSv vzniká mírnější nemoc z ozáření.  Malým dávkám záření je vystaven každý člověk (ročně 0,4 mSv až 4 mSv). Vyšší dávky obdrží člověk ve vyšších nadmořských výškách, při letu letadlem, v lokalitách zasažených radonem…  1,5 balení cigaret denně – radiační dávka 60–160 mSv za rok Je třeba se bát bydlet v blízkosti jaderné elektrárny? Roční dávka od jaderné elektrárny je menší než 0,02 mSv. Lidé žijící v blízkosti uhelných elektráren dostávají dávku až 3 krát vyšší.

Ochrana před zářením Nejvíce nepřirozených zdrojů ionizujícího záření bylo do životního prostředí zaneseno v průběhu zkoušek jaderných zbraní (konec padesátých let minulého století). Dnes jsou jaderné zkoušky zakázány.  Nabité částice a záření gama se nejvíce zeslabí silnou vrstvou kovu.  Neutrony nejlépe odstíní voda. Pokud není možné zdroj ionizujícího záření zcela odstranit, chráníme se stíněním.

Ochrana před zářením Pracovníci s ionizujícím zářením (lékaři, vědci, zaměstnanci jaderné elektrárny) nosí dozimetry. Dozimetr je zařízení, které při pravidelné kontrole ukáže, jakou dávku ionizujícího záření člověk obdržel. Limit je 50 mSv za rok.

Použité zdroje: Ochrana před zářením 1.RAUNER, Karel, Václav HAVEL a Miroslav RANDA. NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Fyzika 9: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň: Fraus, ISBN MICROSOFT CORPORATION. Obrázky a jiný obsah [online] [cit ]. Dostupné z: 3.FEDERAL GOVERNMENT OF THE UNITED STATES. Operation_Upshot-Knothole_-_Badger_001.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 1953 [cit ]. Dostupné z: RAMA. Crocus-p jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 5.OHOTNITSKY. Mks-03d.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: