Virginia Avenell Henderson 1897 - 1996 Model základní ošetřovatelské péče

Životopisné údaje 30.11.1897 v Kansas City Otec právník – specializoval se na zastupování amerických Indiánů – v Kansasu začal kariéru Rodiče měli 9 dětí, VAH byla 5.v pořadí 1901 se rodina přestěhovala - vrátila do Bedford County (poblíž Bellevue) ve státě Virginia, otec pracoval v Washington DC 1908 rodina koupila dům Trivium, Hendersonovi tam stále žijí

Bellevue a Trivium Rozmazlená, prostřední V rodině byli sluhové (černoši), otec mimo domov, často na západě v indiánských rezervacích Klíčové místo pro VAH Dědeček vedl místní chlapeckou školu, do které chodila i VAH Učila ji i starší sestra „nematurovala“ na žádné střední škole Uměla šít, vyráběla si vlastní oblečení, thank you letters

Nástup na zdravotnickou školu Léto 1918 napsala první žádosti o přijetí do různých nemocničních škol, odmítnuta Pak napsala do Army School of Nursing, Washington DC, kterou založila a vedla Miss Annie Warburton Goodrich Otec osobně jednal s ředitelkou, aby přijala VAH, i když ještě neměla 21 let, ani žádné formální vzdělání Nástup na podzim 1918, těsně před koncem 1. světové války – velké nadšení veřejnosti pro profesi – velký zájem o školu (krátkodobý)

Studium na zdravotnické škole 3 leté studium Výuka přírodních i humanitních věd Preliminary nursing course – výuka základních ošetřovatelských výkonů, téměř bez zdůvodnění („very little to hold the thing together“) v délce 4 měsíců Pak ošetřovatelská praxe v nemocnici pod vedením instruktorek (např. Mary Roberts – pozdější šéfredaktorka American Journal of Nursing)

Studium na zdravotnické škole 8 hodinová pracovní doba, 2 dny volno, 30 USD kapesné „Outdoor and indoor uniforms“ Měsíc dovolené každý rok Zařazené ve směnách, přesčasy mít nemusely Studium končilo písemnou zkouškou Staly se pak RN v New York State (vysoce ceněná licence), VAH později získala licenci i pro stát Virginia

Atmosféra na zdravotnické škole Velký vliv ředitelky Miss Annie Goodrich (později i děkanka Yale University School of Nursing) – „...chovala se k nám jako k dospělým…“ To nebylo běžné – na školách se k nim chovali jako k nedospělým, i když v nemocnici se od studentek očekávala obrovská odpovědnost!! Napomínání (being sent to the office) Conformity was the order of the day.

Vliv Ms Goodrich Role sestry v systému zdravotní péče je důležitá Ošetřovatelství předpokládá celoživotní vzdělávání „There is no such thing as a menial task. There is a menial attitude towards work and you can build up a lot of resentment having to do certain tasks.“

Praxe ve nemocnici Můžeš být dobrou sestrou, ale nesmíš si tolik povídat s pacienty. Pochvala majora Muscovitche na septické chirurgii (znala jmna nemocných i jejich problémy) Sestry mohly chodit ven s důstojníky. Důstojníci jí pomáhali s přípravou pomůcek na další den – byla za trest „převelena“ do dietní kuchyně – dělala pro ně koláče s jejich jmény

Teoretická výuka Po úvodní části následovaly přednášky lékařů, a méně i sester Synchronizace výuky – psychiatrická praxe byla koordinovaná s přednáškami psychiatrie, atd. Velký rozsah výuky o infekčních nemocech, včetně praktických opatření „…nemocnice v té době byly bezpečnější než dnes – protože dnes se příliš spoléháme na ATB..“ s. 15

Komunitní praxe Komunitní praxe – 1. návštěva se supervizorkou, další už samostatně Teorie na Teacher´s College Praxe v různých částech NY (Hell´s Kitchen – Italská čtvrť, vysoká kriminalita) Rekreační aktivity – tanec na střeše domu Péče o matky, děti, novorozence Výuka od starších sester

Fearless approach Zkušenost z doby, kdy jako sestra vedla ORL oddělení. Chování lékaře S. 23 Chování ovlivněno sociálním statutem sester (vysoký kredit) v té době Když se k sestrám někdo nechoval s náležitou úctou, cítily povinnost si vynutit nápravu. (vliv Army School) Komunitní praxe – 1. návštěva se supervizorkou, další už samostatně

Praxe RN 5 mesíců po absolvování si vzala volno Henry Street Settlement 1921 – 1922 Summer camp for children – 30 dětí, vyčerpávající zkušenost Pak State Board pto stát Virginia s tak vynikajícími výsledky, že jí nabídli místo učitelky Zkušenost s prací pro Washingtom DC Visiting Nurses´Association (1923) dobrovolnická organizace – matky po porodu, infekční nemoci, pneumonie

Praxe RN Bohatí lidé přispívali na provoz agentury, takže pomoc se dostala i k velmi chudým lidem Vyšší platy sester RN způsobují, že dobrovolnické agentury si je už nemohou zaplatit, takže málo služby RN nabízejí. Plat RN 3 500 USD (MD 6 000), dnes 5x větší rozdíl Při konverzaci s lékařem sestra neměla používat lékařské termíny (spalničky), pouze to, co viděla

Praxe RN Rasismus Uniforma sestry chránila

Učitelská praxe Norfolk Protestant Hospital School Educational Section (Standards of Nurse Education in the State of Virginia) Snaha doplnit ošetřovatelské vzdělání o psychiatrii a snaha spojit (affiliation) školu s univerzitou – externí kurzy, podařilo se jí až mnoho let později Matriarchát v nemocnici, nepřipravenost na pedagogickou dráhu Odmítla bydlel v sesterském internátu

Učitelská dráha Učebnice Bertha Harmer:Text-book of the Principles and Practice of Nursing (1922, 1928, 1934) – ošetřovatelství založeno na fyziologickém základě Zavedla komunitní ošetřovatelství Segregace černochů v nemocnici Perfektní bedside care (mytí vlasů) Welcoming party pro nové studenty Začala studovat na Teacher´s College – kurzy fyziologie u Caroline Stackpole

Učitelská dráha Soboty a neděle v nemocnici, aby si udržela kompetence v ošetřování Působila 5 let Knihovna a učebnice

Učitelské vzdělání 1929 Teacher´s College, Columbia University in New York City už před tím summer school C. Stackpole), vliv Thorndike Vydržela rok, pak jí došly peníze Zaměstnala se v Rochesteru – Strong Memorial Hospital – out-patient part, kterou vedla Miss Peterson, původem z Norska, jako teaching supervisor pro studenty i pacienty, s.44 Koncept psychosomatické medicíny

Učitelské vzdělání Za rok dostala Rockefellerovo stipendium, aby mohla dokončit školu – Bc., později magisterský stupeň Pracovala i jako asistentka pro výuku Kurzy doplnila studiem anatomie a fyziologie na Columbia Presbyterian University Medical School Názor VAH na ošetřovatelský výzkum založený na společenských vědách – strana 48 Její disertace o bakteriologickém výzkumu

MA Asistent + vlastní kurzy v Teacher´s College (klinické oštřovatelství – podobně jako měly porodní asistentky, to samé chtěla pro každou klinickou disciplínu) Podařilo se v roce 1950 v pediatrickém ošetřovatelství VAH si vzala medical-surgical nursing – učila téměř celý v nemocnici, bez přednášek, u lůžka Pak studenti rozděleni do skupin – pneumonie u dítěte, dospělého, starého – prezentovali výsledky své péče a pozorování ostatním na konkrétním pacientovi – a jeho plánu péče

Klinická výuka Spolupráce s lékaři a sestrami dobrá Mladý lékař si stěžoval, že sestry se učí, místo, aby pracovaly (VAH – za toto privilegium si platí 80 centů za hodinu, za to, že pečuje o tohoto nemocného) Objednala se k vedoucímu léakři, aby vysvětlila, co dělají – s. 51 Neučila, pomáhala studentům se učit Knihovna není místem pro sestry– s. 51

Výuka Klinická laboratoř – odborná učebna Vybavení sponzorované American Hospital Supply Company Pro nácvik situací, protože v nemocnici není místo a čas Musí navazovat klinická výuka Odešla ze školy, protože měla opustit klinickou výuku. Měla se věnovat práci na rozvoji kurikula. Odmítla, odešla.

Práce na učebnici Po odchodu ze školy se věnovala práci na učebnici ošetřovatelství – 5 let Vydělávala si přednáškami nebo konzultacemi 5.edice knihy byla publikována v roce 1955, recenze v Nursing Mirror 1956 sepsaná Bethinou Bennet, která byla v té době předsedkyní Professional Services´Committee ICN. Požádala ji o sepsání malého výtahu, který by se publikoval pro ICN.

Basic Principles of Nursing Care ICN publikovala v roce 1960 Učebnice ve stínu ošetřovatelského procesu Is the title right?

Nursing Index 1953 sociolog Leo Simmonds požádal VAH o spolupráci na projektu – přehled a hodnocení ošetřovatelského výzkumu Dostala pozici research associate na Scool of Nursing Yale University Projekt vycházel z myšlenky, že není žádný přehled o ošetřovatelské literatuře Field work

Field work What have you done, if any? What do you know that we should know about? If you had resources, what research would you do?

Innternational Nursing Index 1966 – 1. díl Indexovaná veškerá literatura, ke které se VAH dostala Projekt trval 11 let Problémy s financováním projektu Nikoho to nezajímalo Základ

Vývoj modelu Ovlivněna armádní výchovou – péče o nemocné se poskytuje podle služebních předpisů Nespokojena s postavením nemocného jako pasivního konzumenta péče Hledala odpověď na otázky Co je ošetřovatelská péče? V čem spočívá jedinečná funkce sestry? Co patří do specifického předmětu ošetřovatelství? Odpovědi tvoří její teorii, resp. model

Teoretické východiska Učebnice Betty Harmerové „Principy a zásady ošetřovatelství“ „Ošetřovatelství je zakotvené v lidských potřebách, ošetřovatelství patří k základním lidským potřebám.“ Definice ošetřovatelství B. Harmerové z roku 1922 Názory děkanky Army School of Nursing Annie W. Goodrichové Péče o nemocné pouze podle služebních předpisů je nedostačující. Ošetřovatelství by se nemělo podřizovat medicíně. (A.W. Goodrichová) Práce I. Orlandové Sestra se snadno dopustí chyby při uspokojování potřeb nemocného, pokud svůj výklad potřeb nekonfrontuje s jeho výkladem (I.Orlando)

Teoretické východiska Práce Caroline Stackpolové a Clauda Bernarda z oblasto psychosolmatiky a fyziologie Práce Edwarda Thorndika z psychologie a výzkumu základních potřeb Práce Georga Deavera, fyzioterapeuta z Institutu pro tělesně postižené Péče o nemocné by se měla posuzovat z hlediska principu fyziologické rovnováhy. Duševní rovnováha je neoddělitelná od rovnováhy somatické. Emoce jsou naší interpretací reakcí buněk na výkyvy chemického složení mezibuněčných tekutin (podle práce C. Bernarda, podle něhož „zdraví závisí na stálém udržování lymfy okolo buněk“.) Mnoha základním potřebám nemocných se v nemocnici nevyhovuje (Thorndike) Cílem péče je získání samostatnosti a nezávislosti (G. Deaver)

Jedinec Nezávislá celistvá bytost tvořená čtyřmi základními složkami biologickou psychickou sociální duchovní Potřeby si jedinec uspokojuje individuálním způsobem

Prostředí Autorka nedefinuje Pojímá spíše jako životní prostředí Jako celek všech vnějších podmínek a vlivů, které působí na život a vývoj jedince

Zdraví Autorka nedefinuje Ve svých pracích ale zdraví ztotožňuje se soběstačností, samostatností a nezávislostí jedince Zdraví spíše vnímá jako schopnost jedince vykonávat bez pomoci 14 komponent péče

Ošetřovatelství Jedná se o proces řešení problémů nemocného prostřednictvím poskytování pomoci. Hlavním cílem ošetřovatelství je udržet jedince soběstačného, nezávislého na svém okolí, aby byl schopen plnohodnotného života. Pokud vlastní potenciál nestačí, nastupuje sestra a nahrazuje úbytek soběstačnosti vhodnou ošetřovatelskou péčí.

Základní potřeby 1. Normální dýchání 2. Dostatečný příjem potravy a tekutin 3. Vylučování 4. Pohyb a udržování vhodné polohy 5. Spánek a odpočinek 6. Vhodné oblečení, oblékání, svlékání 7. Udržování fyziologické tělesné teploty 8. Udržování úpravy a tělesné čistoty 9. Odstraňování rizik ze životního prostředí a prevence poškození sebe nebo okolí 10. Komunikace s jinými lidmi s vyjadřováním emocí, potřeb, obav, názorů 11. Vyznávání své víry 12. Smysluplná práce 13. Hra nebo účast na jiných formách oddechu a rekreace 14. Učení se, objevování nového, zvídavost vedoucí ke zdravému vývoji, využívání dostupných zdravotnických zařízení

Základní potřeby Jsou vlastní všem lidem Jsou kulturně podmíněné Jsou individuální Biologické (1-9) Psychické (10, 14) Sociální (12, 13) Duchovní (11) Existují bez ohledu na medicínskou diagnózu

Základní ošetřovatelská péče Problémy s uspokojováním se mohou objevit v některých životních obdobích (dětství, stáří, těhotenství) Nebo v době nemoci Pak potřebuje člověk pomoc jiné osoby Cílem je co nejrychlejší obnova nezávislosti Základní ošetřovatelská péče je nutná bez ohledu na medicínskou dg Odvozená z individuálních potřeb nemocného Ovlivňovaná podmínkami (věk, kulturně, schopnosti) a patologickým procesem (symptomy onemocnění) Nejsou stejní nemocní (i když mají stejné medicínské diagnózy)

14 komponent základní ošetřovatelské péče 1 Pomoc nemocnému normálně dýchat Pomoc nemocnému při příjmu potravy a tekutin Pomoc nemocnému při vylučování Pomoc nemocnému při udržování optimální tělesné teploty (chůze, sezení, ležení, změny poloh) Pomoc nemocnému při spánku a odpočinku Pomoc nemocnému při výběru vhodného oděvu, při oblékání a svlékání Pomoc nemocnému při udržování tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí (oděv, prostředí) Pomoc nemocnému při udržování tělesné čistoty a ochraně pokožky

14 komponent základní ošetřovatelské péče 2 Pomoc nemocnému při prevenci poranění sebe i jiných osob Pomoc nemocnému při komunikaci s jinými lidmi, při vyjadřování potřeb, emocí, pocitů a obav Pomoc nemocnému při vyznávání jeho víry Pomoc nemocnému při práci a produktivní činnosti Pomoc nemocnému při odpočinkových a rekreačních aktivitách Pomoc nemocnému při učení, objevování, uspokojování zvědavosti (což napomáhá normálnímu vývoji i zdraví)

Fáze poskytování základní ošetřovatelské péče Identifikace oblastí, kde nemocný potřebuje pomoc a plán pomoci 2. fáze Poskytnutí pomoci 3. fáze Výchova nemocného a jeho rodiny

Funkce sestry „Jedinečnou funkcí sestry je pomoc (asistence) zdravému nebo nemocnému jedinci ve vykonávání činnosti přispívající k jeho zdraví nebo uzdravení, nebo ke klidné smrti, které by jedinec vykonával sám, bez pomoci, kdyby měl dostatek sil, vůle a vědomostí. A sestra vykonává tuto činnost tak, aby jedinec dosáhl nezávislosti co nejdřív.“ Tady je sestra jedinečná. Kromě toho pomáhá plnit nemocnému diagnosticko terapeutický plán.

Vztahy při poskytování základní péče 1. Vztah sestra – nemocný a) náhrada - při nesoběstačnosti sestra nahrazuje to, co chybí b) pomocník – pomáhá obnovit síly/soběstačnost c) partner – společná formulace plánu péče 2. Vztah sestra – lékař vztah spolupráce 3. Vztah sestra – zdravotnický tým a) centrem zájmu je nemocný b) nikdo nesmí být přetěžovaný tak, aby nemohl vykonávat svoji jedinečnou funkci

Souhrn modelu Každý jedinec má základní potřeby, ovlivněné kulturou a jeho vlastní osobností. Potřeby si lidé uspokojují různě. Pokud je jedinec při uspokojování vlastních potřeb soběstačný a nezávislý, pak vede plnohodnotný život. Pokud se dostane do situace, že nemá dost sil, vůle, vědomostí, dochází k porušení nezávislosti a k projevům neuspokojených potřeb, obvykle se spojuje s poruchami zdraví a přítomností choroby. V tomto okamžiku přijde do kontaktu se zdravotníky.

Pokračování souhrnu Sestra identifikuje rozsah nesoběstačnosti v oblasti 14 potřeb. Zároveň zhodnotí podmínky a patologické stavy ovlivňující potřeby nemocného. Pak naplánuje vhodné zásahy, které realizuje. Plán operativně modifikuje. Při poskytování péče vznikají základní vztahy sestry – pacient, sestry – lékař, sestra – tým. Úkolem všech je návrat soběstačnosti, nebo pokojná smrt.