Stavba a složení zemského tělesa VY_32_INOVACE_26-13 Stavba a složení zemského tělesa Tvar Země Stavba zemského tělesa Litosféra, litosférické desky Desková tektonika

Terestrické planety Sluneční soustavy – určení velikosti zemského tělesa Autor: neznámy Název: Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg

Tvar zemského tělesa Terestrická planeta s kamenitným povrchem, těleso eliptického tvaru Zemské těleso na pólech mírně zploštělé – vliv odstředivé síly rotace (rozdíl je 21 km) Pólový poloměr – 6 357 km Rovníkový poloměr – 6 378 km Nesouměrný rozeklaný povrch Země (výškové rozdíly mezi mořem a souší) Maximální rozdíl až 20 km Skutečný tvar není elipsoid, ale geoid

Trojrozměrná vizualizace geoidu škála znázorňuje vzdálenost povrchu od středu Země Autor: Neznámý Název: Geoids_sm.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Geoids_sm.jpg

Stavba zemského tělesa Zemské těleso je sférické – složeno z několika soustředných vrstev (pomeranč, cibule) Dáno hustotou materiálu, který se diferencoval během fáze, kdy těleso bylo rozžhavené Těžší materiály klesly k jádru, lehčí „vyplavaly“ na povrch Zkoumání stavby zemského tělesa Hlubinné vrty do litosféry – maximálně jen 8 km Analýza seismických vln – materiály s rozdílnou hustotou – změny vlnění Lze určit charakter vrstvy, kterou vlnění prochází

Jednotlivé vrstvy zemského tělesa V tzv. diferenciační fázi vývoje planety (1. miliarda let) došlo k rozčlenění na sféry – vrstvy Rozlišujeme tři základní vrstvy Zemské jádro - 31% hmotnosti Země, v hloubce 2 900 km Zemský plášť – 69 % hmotnosti Země, v hloubce 60 km Zemská kůra – 0,001% hmotnosti Země, na povrchu Podobně sférický charakter mají i ostatní terestrické planety

Sférický model Země Autor: Neznámý Název: Průřez_Zemí.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png

Vrstvy diskontinuity Mezi jednotlivými vrstvami se nachází přechodné zóny Mohorovičičova vrstva diskontinuity Odděluje svrchní a spodní plášť Gutenbergova vrstva diskontinuity Odděluje spodní plášť a jádro Na těchto vrstvách dochází k radikální změněn frekvence seismické vln a k výrazným změnám teplot a charakteru hornin

Stavba zemského tělesa Autor: Neznámý Název: Slice_earth.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Slice_earth.svg

Zemské jádro Velikost jako planeta Mars (30 % objemu Země) Tvořeno především roztavenými horninami na bázi železa (86 %) a niklu (7 %), jádro (NiFe) Teplota až 6000°C Vnější jádro Polotekuté materiály s nižším obsahem železa Vnitřní jádro Velikost jako Měsíc, z pevných materiálů Rotuje vyšší rychlostí než zbytek zemského tělesa (rotuje uvnitř Země, osa jeho rotace není shodná s osou zemské rotace)

Geomagnetické pole Díky rotaci vnitřního kovového jádra uvnitř vnějšího jádra z roztavené horniny vzniká silné elektromagnetické pole Země se chová jako gigantický magnet (generátorem je rotující jádro) Osa rotace jádra vytváří severní a jižní magnetický pól Osa rotace není shodná s osou zemské rotace, nejsou ani magnetické póly zcela shodné s geografickými Přepólování Změna směru rotace jádra Poslední přepólování před 700 mil. let

Význam geomagnetického pole Zásadní pro existenci života na Zemi Vytváří ochranný magnetický štít Země Odklání smrtelně nebezpečný sluneční vítr (proud nabitých částic do Slunce) Van Allenovy pásy Pásy silné magnetické ochrany okolo Země ve výškách nad 400 km Nejslabší v polárních oblastech – proud elektronů proniká na zemský povrch Polární záře Proud silně nabitých částic, které proniknou Van Allenovými pásy na povrch Země (jen okolo pólů)

Van Allenovy pásy a schéma geomagnetického pole Země Autor: Neznámý Název: Van_Allen_radiation_belt.svg , Structure_of_the_magnetosphere_mod.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/Van_Allen_radiation_belt.svg, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Structure_of_the_magnetosphere_mod.svg

Polární záře Autor: Neznámý Název: Polarlicht_2.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Polarlicht_2.jpg

Zemský plášť Poloroztavená hornina tvořící víc jak 80 % objemu Země Dělí se na svrchní, (lépe prozkoumaný) a spodní plášť Horniny zemského pláště neustále rotují díky tzv. konvekčním proudům Hornina se zahřívá od jádra a stoupá k litosféře U povrchu se ochladí a klesá k jádru V místech výstupu proudů k litosféře dochází k vyklenutí a popraskání litosféry - zlomy

Význam konvekčních proudů Hlavní projevy vnitřních sil planety Mají klíčový význam pro pohyby litosféry, zemětřesnou, sopečnou a horotvornou činnost Materiál pláště obrovským tlakem láme litosféru na jednotlivé desky Pohybující se materiál unášený konvekčními proudy pohybuje deskami Na zlomech dochází k sopečné činnosti - materiál pláště je vyvrhován na povrch v místě výstupu proudů Na zlomech dochází ke kumulaci energie - zemětřesení

Zemská kůra Tenká kamenitá vrstva na povrchu Země (skořápka vajíčka) – jediná pevná a chladná vrstva Tvořena lehkými horninami žulou, čedičem – v diferenciační fázi „vyplavaly“ na povrch Hlavními prvky obsažené v zemské kůře Křemík, Hliník, Hořčík, Kyslík, Dusík Zemská kůra - SiAl Hloubka 20 – 90 km Největší mocnosti pod vysokými pohořími – až 90 km

Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska