Mícha.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Funkce CNS při řízení pohybu
Advertisements

SPOJE VESTIBULÁRNÍHO MOZEČKU
ROZDĚLENÍ MOTORIKY Volní pohyby - komplexní, cílené a účelné pohyby
Plexus lumbalis et sacralis
Morfologie a embryologie
Mozeček Cerebellum.
Neurologické vyšetření koně
Základní anatomie krční páteře
Poranění míchy Olga Bürgerová.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Mícha Olga Bürgerová.
Nervová soustava NOSITELÉ SIGNÁLŮ.
Krční páteř Degenerativní změny
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
aneb Živá telefonní ústředna
Bi5125c Antropologie pro archeology I – cvičení Kostra osová
PÁTEŘ Hrudní obratel - Je složená z obratlů Plochy pro žebra
POHYBOVÝ SYSTÉM – PÁTEŘ
Přednáška z anatomie dne
MOZKOVÉ DRÁHY David Kachlík.
Stavba kostry člověka Kostra= osová kostra =páteř, žebra, hrudní kost, lebka + kostra končetin LEBKA: chrání mozek a smyslové orgány, tvoří ji mozková.
Nervová soustava.
Směry a roviny tělní. Anatomická nomenklatura. Krajiny tělní.
OSOVÝ SKELET. KOSTRA HRUDNÍKU.
Mozkový kmen – truncus encephali
Motorický systém, pyramidová dráha, syndromy (centrální parézy)
KINEZIOLOGIE Petr Šifta
Mícha - Medulla spinalis
Pohled pod mikroskop ....
Přednáška z anatomie dne
19. Procvičovací schémata.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Morfologie a embryologie
doc. MUDr. Valja Kellerová, DrSc.
BOLEST.
Reflexy.
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
Mícha Olga Bürgerová.
Nervové dráhy Přednáška z anatomie
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
Mozkový kmen a mozeček Filip Barinka.
Míšní nervy Olga Bürgerová.
MÍCHA David Kachlík.
Plexus cervicalis Nn. intercostales
CNS- Medulla spinalis Filip Barinka.
Přednáška z anatomie pro fyzioterapeuty
doc. MUDr. Valja Kellerová, DrSc. neurologická klinika 3. LF UK
Mícha.
Svaly končetin J. Riedlová.
Centrální a periferní paréza
Žilní systém J. Riedlová.
Periferní nervový systém
Soustava nervová 1. část.
Nervová soustava 2.
Nervový systém Receptor CNS analyzátor Efektor
Projekt: Moderní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_ Jméno autora: Mgr. Jana Matěnová Datum, období kdy byl.
Somatopedie Speciální pedagogika zabývající se osobami s poruchami hybnosti, dlouhodobě nemocnými a zdravotně oslabenými.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání – svalstvo, polohy
Nervová soustava Páteřní mícha.
Název: VY_32_INOVACE_02_Mozek Škola: ZŠ a MŠ Komenského 103, Jilemnice
Mícha = Medulla spinalis
Ventricles, meninges and vessels of the CNS
Klinická anatomie páteře a míchy
Mozkový kmen.
Poranění páteře a míchy
Poranění páteře a míchy
Anatomický ústav 2. LF R. Druga
Transkript prezentace:

Mícha

Modul IA 51. Páteřní mícha, míšní pleny, páteřní kanál makroskopie a vnitřní struktura páteřní míchy přehled základních míšních drah obaly a cévní zásobení vertebromedulární topografie punkce

Makroskopie výstup C1 / decussatio pyramidum/ foramen magnum L1/L2 – conus medullaris cauda equina filum terminale po S2 (srůst s dura mater a periostem) intumescentia cervicalis C3-T2 intumescentia lumbalis T10-L2

intumescentia lumbalis T12/L1 - epiconus L1/L2 – conus medullaris cauda equina filum terminale internum po S2

Segmenty vymezují fila radicularia 8 krčních (!) 12 hrudních 5 bederních 5 křížových 1-3 kostrční vertebromedulární topografie – Chipaultovo pravidlo

Vertebromedulární topografie Chipaultovo pravidlo: trny horní C páteře = stejné míšní segmenty trny dolní C páteře = míšní segment + 1 trny horní T páteře = m.s. + 2 trny dolní T páteře = m.s. + 3 obratle T10-12= bederní segmenty přechod T12-L1= epiconus obratel L1= conus

Obaly míchy endorhachis spatium epidurale dura mater spinalis plexus venosi vertebrales interni (epidurální anestezie) dura mater spinalis saccus durae matris spinalis po S2 filum terminale externum po kostrč arachnoidea spinalis cavitas subarachnoidea – MMM (CSF) pia mater spinalis ligg. denticulata udržují správnou polohu míchy při pohybech páteře

Páteřní kanál

Lumbální punkce Ve výši L3/L4

Zásobení míchy tepny: a. spinalis ant. aa. spinales post. (2) z aa. vertebrales nebo aa. cerebellares inf. post.

Zásobení míchy Zdrojnice aa. spinales: a. vertebralis a. cervicalis ascendens a. cervicalis profunda aa. intercostales posteriores aa. lumbales a. iliolumbalis aa. sacrales laterales aa. radiculares a. radicularis magna Adamickiewiczi

Žilní odtok míchy vv. intervertebrales plexus venosus vertebralis internus (epidurální prostor) vv. radiculares plexus venosus vertebralis externus regionální žíly Batesonův plexus

Průřez míchou substantia alba substantia grisea canalis centralis fissura mediana anterior sulcus medianus posterior sulcus ventro- et dorsolateralis fila radicularia radix ventralis et dorsalis (ggl. sp.) nervus spinalis sulcus intermedius posterior

Substantia grisea cornu anterius cornu laterale cornu posterius basis cervix caput substantia gelatinosa Rolandi apex columna anterior columna lateralis columna posterior zona intermedia zona centralis

Rexedovy laminy/zóny I – ncl. apicalis/marginalis – apex c.p. II – III – IV – V – VI – ncl. Stilling-Clarke (= ncl. thoracicus) C8-L3 –propriocepce dolní poloviny těla VII – interneurony, ncl. intermediomedialis et lateralis VIII – ncl. posteromedialis, ncl. anteromedialis IX – ncl. centralis, ncl. posterolateralis, ncl. anterolateralis X – commissura grisea ant. et post. substantia gelatinosa Rolandi ncl. proprius columnae posterioris

Substantia alba funiculus anterior funiculus lateralis funiculus posterior sulcus intermedius posterior tractus posterolateralis Lissaueri (Lissauerova okrajová zóna)

Dráhy míchy ascendentní dráhy descendentní dráhy fasciculi proprii

Dráhy míchy I – zadní provazce (tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis = lemniskální systém) fasciculus gracilis Golli fasciculus cuneatus Burdachi hmat, tlak, tah, vibrace jemná kožní citlivost

C4 T8 L2 S3

Dráhy míchy II - postranní provazce vzestupné dráhy: tractus spinothalamicus lat. rychlá bolest, vnímání tepla tractus spinocerebellaris ant. + post. propriocepce z kloubů, svalů a šlach tractus spinoolivaris tractus spinotectalis koordinace hlavy a krku s trupem a končetinami tractus spinoreticularis pomalá bolest

Dráhy míchy II - postranní provazce sestupné dráhy: tractus corticospinalis lat. (=pyramidová dráha) volní hybnost tractus rubrospinalis aktivace flexorů tractus reticulospinalis aktivace flexorů a extensorů

Dráhy míchy III – přední provazce vzestupné dráhy tractus spinothalamicus ant. hrubá kožní citlivost, tlak sestupné dráhy tractus vestibulospinalis aktivace extensorů tractus tectospinalis koordinace pohybů hlavy a krku na zrakových vjemech tractus corticospinalis ant. (=pyramidová dráha) volní hybnost

Somatotopické uspořádání Kahlerovo pravidlo

Křížení hlavních drah tr. corticospinalis – pyramidová dráha -> křížení v oblongatě (decussatio pyramidum) zadní provazce -> křížení v oblongatě tr. spinothalamicus -> křížení v míše

Poškození míchy

Trombóza Adamickiewiczovy tepny (syndrom a. spinalis ant.) inkontinence moči a stolice porucha motoriky DKK sensivitia do určité míry zachována (propriocepce, vibrace) vyřazena bolest, teplocit

Syndrom zadních provazců (neurolues – tabes dorsalis) porucha taktilního čití (“chůze po mechu“) porucha vibračního čití snížená propriocepce -> zvýšená závislost na zraku Rombergova zkouška pozitivní – ve stoji po zavření očí neudrží stabilitu

Epikonus míšní Postižení lumbální míchy a dolní lumbální intumescence segm. L5 – S2 paréza svalů inervovaných z plexus sacralis porucha čití (zadní strany od kolen dolů) sexuální poruchy automatický močový měchýř (zvýšení tonu svalstva, při vysoké náplni se neúplně samovolně vyprázdní)

Dráždění / destrukce ggl. spinale Virus Herpes Zoster, herniace disku dráždění – hyperestezie, hyperalgezie destrukce – ztráta vší citlivosti i reflexů

Syringomyelie Tvorba dutin uvnitř míchy, nejčastěji v dolní krční oblasti dutina centrálně a ventrálně porucha teploty a vnímání bolesti -> popáleniny HKK dutina anterolaterálně postižení dolních motoneuronů (držení předmětů…) dutina laterálně postižení jader sympatiku případně až do drah motoneuronů (centrální paréza)