Geografie dopravy a spojů 3. ročník, ZS, 1/0, kolokvium
1. Úvod - definice a pojetí dopravy, význam a postavení dopravy 2. Vnitřní členění dopravy, její vývoj, základní termíny a jejich význam 3. Typy dopravních systémů 4. Vliv geogr. podmínek na dopravu, lokalizace dopravních zařízení, typy komunikačních sítí a jejich hodnocení 5. Typy komunikačních sítí a jejich hodnocení 6. Přehled dopravních odvětví - železniční a automobilová doprava 7. Přehled dopravních odvětví - vnitrozemská vodní a námořní doprava 8. Přehled dopravních odvětví - letecká doprava a speciální druhy dopravy 9. Spoje 10. Doprava ve městech a ve venkovských oblastech 11. Dopravní systém ČR 12. Doprava v EU - současný stav a priority do budoucnosti 13. Doprava a životní prostředí - trvalá udržitelnost v dopravě
Literatura: základní: Brinke, J.: Úvod do geografie dopravy, Př F UK Praha, 1992, 1999, 107 doporučená: Dopravní politika v Evropě z pohledu NGO´s, sborník příspěvků Haack Atlas - Weltverkehr Řehák, S.: Aktuální problémy ČR - 6. díl - Doprava, Schola forum Ostrava 1997 Tolley, R., Turton, B.: Transport systems, Policy and Planning: A Geographical Approach, Longman 1995 časopis Doprava Ročenky dopravy www.mdcr.cz - internetové stránky Ministerstva dopravy
doprava = cílevědomé přemísťování osob, nákladů a energií v prostoru spoje = odesílání a přijímání zpráv a informací základní složky: dopravní prostředky dopravní cesty dopravní zařízení Studiem se zabývá celá řada disciplín, i geografie (důraz na prostorové aspekty), jinak technické, ekonomické a historické vědy jedna ze základních disciplín SEG
členění: všeobecná dopravních odvětví regionální spolupráce s negeografickými i ostatními dílčími geogr. disciplínami
Význam a postavení v národohospodářském komplexu: jedna z nejvýznam. sfér ekonomiky (rovnocenná k prům. a zeměď.) v čase se role d. zvyšuje („just in time“, globalizace ekon. činností), nezbytný prostředek dělby práce (meziodvětvové vazby) její výroba a spotřeba probíhá současně, nutná pro fung. ekonomiky podíl EAO v dopravě = odraz vyspělosti státu (4-5% je průměr, vysp. státy 7-10%) podíl na zákl. fondech: 1/8, z toho 38% dopr. park, 62% d. síť a zařízení, z toho 80% ve vysp. zemích, 3/4 zf aut. a námoř. doprava podíly: 9/10 svět. motor. parku, 1/4 spotřeby paliv, 1/3 el. energie, kovů, mazacích olejů, 3/4 kaučuku roste spec. spotř. práce/1 tunu produktu = ekonomická vzd. přepravy od r. 1945 vzrostla 2x, ve vysp. státech 4x, v USA 8x
Vnitřní členění dopravy: nákladní - ve sféře výroby, oběhu a spotřeby osobní - cestující = bezprostřední spotřebitelé produkce z hlediska geosfér: pevninská, vodní, vzdušná (vesmírná), zvláštní základní odvětví dopravy: železniční, automobilová, námořní, vnitrozemská vodní, letecká, potrubní, el. energie podle povahy dopr. svazků: mezinárodní (tranzitní), vnitrostátní (místní-MHD, vnitrooblastní, mezioblastní)
Stručný přehled vývoje dopravy: pěší, animální, říční doprava (průplavy - Egypt, Čína), pobřežní dopr. (Středozem. a Rudé m. - Féničané) rozvoj silniční sítě v centraliz. starověkých státech (Řím, ale i Čína, Indie a Persie) námořní plavba - kompas se dostal do Evr. přes Araby z Číny - velké geografické objevy - da Gama, El Cano, Columbus, Magalhaes od 17. st. - s rozvojem manufaktur rozvoj říční d. - kanály v SZ Evropě, výstavby státních silnic (u nás „císařských“ podle franc. vzoru za MarieTerezie a Josefa II.) - vojensko-strateg. význam 1769 - J. Watt - vynález parního stroje: 1807 - 1. paroplavební linka - R- Fulton na Hudsonu v USA J. Ressel - vynález lodního šroubu (rodák z Chrudimi) 1825 - Stephenson - Stockton-Darlington - první železnice, transport uhlí (SV Anglie), masový rozvoj železnic během 19. st. 1886 - vynález výbušného motoru - Daimler, Benz, po 1. sv. válce nástup automobilismu
1908 - L. Blériot - první letadlo, 1911 - přeletění La Manche Po 1. sv. válce nejprudší rozvoj dopravy - proces rozšiřování územní dělby práce a vznik globálního trhu vzniká potřeba mez. úmluv: o řekách, o teritor. vodách, o vzduš. prostoru… po 2. sv. válce - lety do kosmu, intenzifikace dopravy, rozvoj především jejích „nových“ druhů, vč. telekomunikací
Základní pojmy a termíny používané v geografii dopravy: Dopravní cesta - pás v terénu spojující dva body a bezpočet mezilehlých bodů Komunikace - d.c. včetně pevných zařízení Dopravní komunikační linka - dopr. spojení konkrétním dopr. prostř. v obou směrech, podle JŘ po existující dopr. cestě Dopravní (komunikační) tah - svazek dopr. linek -tah neúplný x tah komplexní Dopravní (komunikační) body - stanice, ale i zastávky, letiště ... t.j. zpravidla vč. pevných zařízení Dopravní (komunikační) uzly - stejného, nebo nestejného druhu Dopravní (komunikační) síť - stejného, nebo nestejného druhu Dopravní svazky a přepravní proudy:
-objem přepravy (tuny, počet osob) Dopravní svazky a přepravní proudy: -objem přepravy (tuny, počet osob) -přepravní výkon (tunokilometry, osobokilometry) - tkm, oskm -mobilita (hybnost) - celk. počet jízd na 1 ob/rok -přepravní proudy - úhrn přepravy na dopr. cestě nebo dopr. lince za čas. jedn., důležité je geogr. rozlož. p.p. a jeho ek., hist., spol. aj. souvislosti a jeho čas. vývoj (př. SRN do r.1990 a poté) -- intenzita přepr. proudů - zatížení přísluš. dopr. cest -oskm nebo tkm/km - důl. časové rozděl. rostou s rozlohou , sledování podle jednotl. substrátů -průměrné přepr. vzdálenosti podle jednotl. druhů dopravy:
námořní 8400-8800 z toho kabotážní 1200 vnitrozemská vodní 530 železniční 585 automobilová 26 letecká 1300 potrubní 757
-vlastní náklady přepravy - částka na 1 os(t)km, závisí na SG i FG faktorech -- tvorba tarifů - cen dopr. produkce (je to účinný nástroj dopr. politiky) -frekvence dopravy -počet spojů v urč. úseku dopr. linky -frekvence přepravy - množství přepr. osob, materiálu z nebo jedn. stanic -rychlost dopravy - u dopr. prostř. v určitém úsekum d.c. -maximální (jízdní, technická, cestovní), průměrná cestovní rychlost -rychlost přepravy - celková doba od odeslání k doručení zboží, u os. d. vč. přestupů, čekání ap. Dopr. poloha a zázemí -d.p-.bodová, širší - a to vzhledem k exist. síti a vzhl. k podm. jejího vzniku zázemí - oblast působnosti dopr. uzlu,stanice, d.c. - zvláště u přístavů a letišť
Typy dopravních systémů I. a II. typ - severoamerický a západoevropský --mnohostrannost a vysoký stupeň rozvoje --větší důraz na kolejovou a veřejnou dopr. v ZE -vysoký stupeň ind. automobilizace, hustá síť kvalitních komunikací -důležitá role námoř. dopr. III. typ - Austrálie, Japonsko, JAR, Nový Zéland -blíží se I. a II., ale větší jednostrannost rozvoje jednotl. druhů dopr. IV. typ - postkomunist. země stř. Evropy (Visegrad a Slovinsko) - ovlivněny spol. a ekon. vývojem v minulosti, celková zanedbanost infrastr., tlaky na přibliž. úrovně ZE ze strany EU V. typ - ostatní postkom. státy včetně SNS - velmi heterogenní skupina, rozdílná úroveň, větší role žel. a vod. dopr., méně automobil. a letecké dopr. ( v Rusku i letecká), nízká úroveň a i využití infrastr.
Vliv geografických faktorů na dopravu VI. typ - vyspělé země LA, NIZ - velké vnitrostátní rozdíly a dominance jednoho z odvětví dopr. VII. typ - země s centrálním plánováním v Asii a Kuba - zvláštní ekon. a spol. podmínky, jednostrannost a zaostalost systémů, velký rozvoj žel. dopr. v Číně, zde i nejlepší úroveň ve srov. s ostatními VIII. typ - ostatní rozvojové země - velmi heterogenní skup., ale celkově velmi nízká úroveň, neúplné dopr. tahy Vliv geografických faktorů na dopravu -určující vliv společensko-ekonom. podmínek (vytvářejí poptávku po dopravě) Fyzickogeografické faktory - stále významný vliv, různý podle jednotl. druhů dopravy
1. námořní doprava: existence přiroz 1. námořní doprava: existence přiroz. zátok, nezamrzání moře, malý výskyt bouří a mlh, využití mořs. proudů, přílivu, odlivu 2. říční doprava: možnost východu na moře, dostatečná hloubka plaveb. dráhy bez mělčin a skalních prahů, rozvětvení přítoků a možnost stavby průplavů, odpovídající spád ř. a rychlost proudu, malé kolísání vodních stavů 3. suchozemská doprava: příznivý reliéf, nepřítomnost přiroz. překážek a kvalita geol. podloží, nevyskyt. sněh. lavin, lijavců a závějí, dostatečné zdroje surovin pro stavbu, nezamrzání půdy 4. letecká doprava: reliéf, síla převlád. větrů, atmosfér. situace ( mlhy, sníh, magnet. bouře) a stále důlež. i neobtěžování hlukem -v čase slábne vliv FG podmínek, ale u některých druhů dopr. je limitující Socioekonomické faktory hospodářská struktura oblasti (úroveň rozvoje, podíl sektorů), rozmístění výroby a spotřeby, rozmístění obyvatelstva, intenzita, charakter a geografická orientace vněj. ek. vztahů obl, doprav. poloha vzhledem k jiným oblastem, politické a vojenskostrategické faktory
Lokalizace dopravních zařízení -princip minimalizace nákladů na výstavbu a provoz, příklad spojení dvou uzlů - A a B -při budování rozhodující poměr fixních a variabilních nákladů p=f/v (liší se podle drůhů d.) -ty druhy dopr., kde f>>v - delší trasa a opačně, ale v důsledku tech. pokroku klesá role f spojení tří uzlů - buď síť deltovitá, nebo ypsilonovitá, a to podle délky a fixních a variabilních nákladů - tren směrem k déltovité síti (př. železnice ve Francii, i TGV)
Deltovitá a ypsilonovitá síť Přechod od ypsilonovité k deltovité síti na příkladu železniční dopravy ve Francii
Typy komunikačních sítí a jejich hodnocení A) strukturně morfologické znaky sítě 1. deviatilita (klikatost) (deviare=odbočit, vybočit) ds =l k /l p ds1 vlivy působící na d: velikost, atraktivita uzlů, reliéf, vlastnické poměry 2.hustota -uvnitř nebo vně států, závisí na ek. rozvoji, jeho struktuře, struktuře osídlení, hist. fakt, tvaru území udává se vůči území vůči počtu obyvatel - obojí zkresluje, proto obvykle kombinace obou h= l/ (s.p)1/2 důležitý je i objem přepravy - potom se použ. Uspenského koeficient ku= l / (s.p.q)1/3 3. spojitost (konektivita) -stupeň propojení uzlů sítě, čím vyšší, tím lepší propojení sítě K= Sd / Smax poměr skutečného a maximálního počtu spojení obecně počet spojení: Smin = u-1 Smax = 1/2. u . (u-1) 4. akcesibilita (komunikační dostupnost uzlů) -uzly vyznačující se vysokou dostupností vytv. dobré podm. pro lokalizaci ek. činností -zvyšováním akcesibility lze usměrňovat i ek. a popul. vývoj -úzká propojenost mezi akcesibilitou a hierarchií uzlů a sídel
Spojitost (konektivita sítě) Akcesibilita sítě
Vývoj komunikační sítě - komunikační síť není neměnná, lze pozorovat několik vývojových stádií -obvykle 4 stádia vývoje: a) lokalizovaných spojení b) integrace c) intenzifikace d) selekce - rozdílnost stádií vývoje jak podle druhu dopravy, tak podle vyspělosti regionu
grafické vyjadřování vlastností komunikační sítě: isochrony, isochory, mapy intenzity dopravy pro jednotlivé její druhy
Charakteristika světové dopravy -zaměstnává >100 mil. lidí, objem dopr. operací roste rychleji než počet ob. a výroba -stará x nová (autom., letec., potrubní) odvětví dopravy podle tempa růstu - neustále se mění poměr -nerovnoměrné rozlož. svět. dopr. sítě - 30 mil. km, z toho 6 mil km. let. trasy, sil. 88%, žel. 5,5%, potrubí 4,4%, vnitr. vod. cesty 2,1% - automob. park 640 mil.ks a 36 250 lodí (1995) -svět. nákl. dopr. 45 tril. tkm, 70 % ve vysp. zemích, v os. dopr. 200 cest/ob/rok na vzd. 33km, tj. 10 tril. oskm, 3/4 cestujících MHD, 1/4 meziměst., vysp svět: 3/4 cest. je přepr. automobily, vých. Evropa: po 1/3 žel., hrom. autob. a individ. autom. - mobilita: USA 17 tis oskm/rok X stovky oskm v rovník. Africe - postupující specializace jednotl. druhů dopravy -nám. dopr. 3,2% obj., ale 70% výkonu X automob. 82% objemu, ale 6% výkonu, žel. 10% obj. resp. 14,3% výkonu - tonáž: 1,1 mld. tun 42% nám. lodě, 25% nákl. autom., 18% žel. vag.
Železniční doprava přeprava nákladů, především hrom. substr. na střed. a velké vzdál. na vnitro i mezistát. úrovni ustupuje význam v osobní dopravě (staré dopr. odvětví), důl. role v době industriualizace , po 2. sv. válce ústup automob. a letecké, buduje se jen v rozvoj. zemích, ve vysp. jen vysokorychl. tratě a rušení lokál. tratí (4.stadium vývoje), délka svět, sítě klesá 1,4 mil. 1938, 1,2 1996 podíl kontinentů(%): SA 37, EV 22, SNS 11, AS 10, JA 9, AF 6, AUS 5 celková délka, hustota na 10 tis. ob., na 100 km2 podíl jedno- a dvoukolej. tratí: 2-kol. 13% délky, z toho vícekolej. 6% podíl 2-k: GB 60 B 60 NL 48 CZ 20 %. rozchod kolejí: 1435 mm (normální) 63 % původem z GB, většina Evr., Čína, Sev. Am. široké: 18%: 1524 mm SNS, Finsko, 1600 mm irský, 1656 mm iberský - E, P, Indie, Pák., Argentina, část. i Braz a Austrálie
střední: 17 % kapský 1067 mm Jap, NZ, JAR, Austr., Afrika metrový 1000 mm Ind. Pák. Braz. Argent. úzký: 2% méně než 1000 mm -čím užší rozchod, tím menší povolené zatížení, důležité i sklonové poměry - do 40, max. 60%o adhezní nebo konvenční - běžné lokomotivy a nekonvenční - nad 60 %o (ozubnice, lanové dr.) -trakce : parní, motorová elektrická, - vzrůstá jejich energetická účinnost, 10 - 28 a 52 % -podíl elektrifikovaných tratí 12 % globálně, z toho Evropa 90 % délky CH 99,S 75, NL69, N60, CZ 30 -rychlost dopravy - konvenční X VRT - konv. max. rychl. do 160 km/h, VRT i nad 300 km/h Hikari, TGV, ICE - nejvíce Evropa a Japonsko - Seikan, Eurotunel - urychlení přepravy
-využití sítě - značně nerovnoměrné - 70 % výkonu nákl. přepr -využití sítě - značně nerovnoměrné - 70 % výkonu nákl. přepr. a 38 % výkonu osobní dopr. býv. soc. státy - nižší tech. úroveň a mnohdy až přetíženost sítě, v SA a ZE 80 % výkonu z ek. vysp. zemí, hl. USA - rozdělení: 90 % nákl., 10 % osob., 65% dopr. výk vysp. zemí, dieselová trakce 99 % délky, nižší prům. rychl. než v ZE u rozv. zemí nepatrné výkony, ale relativní vysoký podíl jak v osobní,tak i nákladní dopravě
Automobilová doprava -patří k nejml. a nejdynam. odv. dopravy - operativnost a rychlost -přeprava nákladů a osob na krátké vzdál., má rozhodující podíl na objemu svět. os. i nákl. dopr. -u většiny vysp. zemí má i většinu v přepr. výkonech, hlavně vnitrostátní, ale stále více i mezinár. dopr. a důležitá souč. kombinované dopravy a v některých rozvoj. zemích jediný způsob moder. d. -světová sil. síť - neustálý růst rozsahu, zvyš. kvality, ale velmi nerovnoměr. rozdělení: 3/4 sítě v ek. vysp. zemích, podle kontinentů z 22,4 mil.km (%): AM 44,1, EV 24,1, AS 20,4, AF 7,1, AUS 4,3% - rychlostní komunikace: 1 mil km - z toho (tis. km): USA 86,8, D 11, F 7,4, I 7, GB 3,1, CZ 520 km - rozvojové země: 1/3 silnic nemá zpevněný povrch -světový automob. park (mil. ks): 1938 - 42,7 (70% v USA), 1953 - 92,8, 1976 - 337, 1994 - 635, z toho osobní 464,5 a nákladní a autobusy 144,6 mil. ks
-rozdíly v využití aut. parku pro veřejnou a ind -rozdíly v využití aut. parku pro veřejnou a ind. dopravu (SA x EV), růst individuální automobilizace -nejvyšší nehodovost - ročně zemře 400 tis. lidí na svět. silnicích -značné zátížení životního prostředí - kombinovaná doprava (Alpy, ROLA - Lovosice - Drážďany)
Vnitrozemská vodní doprava „starý“ druh dopravy, prodělává renesanci; je levná ale pomalá, využ. přiroz. vodních cest přeprava hromadných substrátů na střední a velké vzdál., většina přepravy ve vysp. zemích, ale na celkovém obj. malý podíl os. doprava má význam jen v rozv. zemích (3/4 objemu přepr. osob) nerovnoměrné rozl. sítě, FG závislost, 1/10 průplavy (vysp. země) 3/4 výkonu ve vysp. zemích, kde je jen 1/6 délky lodní park - vysp.X rozv. země; systém Ro-Ro 3 oblasti koncentrace: 1) Severoamerická - 1/2 obj., 3/4 výkonu vysp. zemí - Vel. jezera, řeka Sv. Vavřince, systém Mississippi-Ohio; Chicago, Detroit, Buffalo
2) Západoevropská - 1/3 obj., 1/6 výkonu; hlavně systém Rýn, Mohan,Neckar, Mosela (po Duisburg mohou lodě do 5 tis. t., po Basilej do 1350 t Rotterdam, Duisburg-Ruhrort; nesplnila se očekávání po otevření kanálu Mohan-Dunaj 3) Býv. SSSR - po USA největší objem přepravy; hl. v evr. části (Volha, Kama) - rozsáhlá soustava průplavů přístavy: Moskva, Volgograd, Kujbyšev, Niž. Novgorod sibiřské veletoky: dřevo; dlouhá doba zámrzu vých. Evropa - Dunaj - malý podíl Rozvojové země: málo absolutně, hodně relativní podíl malá spojitost sítě, nízká tech. úroveň Nil, Kongo, Niger, Amazonka (Manaus-námořní příst.), La Plata, Paraná, V a JV Asie
Námořní doprava přeprava hromad. substrátů na velké vzdál. (8,4-8,8 tis. km) kabotáž=pobřežní plavba, 1200 km díky prohlubování mez. dělby práce narůstá objem a vzdál. přepr. ortodromické trasy zajištěné z hled. bezpečnosti (nemá pevné tr.) průplavy=významná součást vod. tras; části vnitr. cest dnes už větš. pravidelná přepr. (nahradila tzv. trampskou) za posl. 30 zdvojnásobení obch. loďstva, prohlubuje se specializace lod. parku, zvyš. je se rychlost, tonáže, délky (fyzikální omezení dalšího růstu); vznik terminálů RT=2,83 m3 BRT=veškerý lod. prostor, NRT= prostor jen pro přepravu, dwt (dead weight tons)= váhové množství nákladu po čáru ponoru 34% BRT tankery, 28% rudovce, 22% všeob. nákl., 6% kontejnery
4/5 tonáže pluje pod vlajkou 12 zemí = „země levných vlajek“ Panama, Libérie, Řecko, Kypr, Bahamy, Norsko, Japonsko, Malta, Čína, Singapur, USA - tzv. světoví přepravci
havárie - ekologické důsledky; záchranný družicový systém KOSPAS-SARSAT přístavy: dělení na dovozní a vývozní; světové přístavy-nad 50 mil. tun/ rok 1) Západní Evropa - 30% svět. obratu; Rotterdam-Europort 270 mil tun, Antwerpen, Hamburk, Londýn,Marseille (Lavéra-ropa), Janov, terminály: Dunkerque, Bantry Bay 2) Severní Amerika - 25 % obratu; New York 150 mil. tun, Philadelphia, Baltimore, Boston; vývoz. fce: New Orleans, Houston, Tampa, Los Angeles, Vancouver 3) Asie - 25 % obratu; vývoz ropy: Ras-Tanura - 400 mil.tun, Minaal-Ahmedi, Charag, Bandar Abbas, Fao, Basra, nyní je Singapur největší dovoz: Japonsko - Kobe, Chiba, Nagoja, Jokohama;Singapur, Honkong - reexport LA - ropa a žel. ruda - Tampico, Maracaibo, AUS - žel. ruda, uhlí
Letecká doprava -ve svět. dopr. systému především v přepravě osob na střední a dlouhé vzdálenosti v kontinentálním a mezikont. měřítku -podíl na obj. osobní dopr.: 0,25 %, na výkonu 11 %, prům přepr. vzdál. 1300 km, u nákl. 0,02 %, resp. 1 %. -rozvoj podmíněn neustálým techn. zlepšováním stavu letadel a dalšího zajištění letišť Největší letecké aliance: ONE WORLD (www.oneworldalliance.com/ ) STAR ALLIANCE (www.staralliance.com) SKY TEAM (www.skyteam.com/ ) Největší svět. Letiště: www. airports.org
-poč. 70. let velkokapac. proudová letadla aerbusy, až 500 cest -poč. 70. let velkokapac. proudová letadla aerbusy, až 500 cest., 900 km/h, dolet 9 000 km (Boeing, Airbus, sovět. Anteus), 1975- Concorde, Tu-144 - 2200-2500 km/h - drahý provoz -ortodrom. spojení, výška 12-15km, jet-streams - až 350 km/h; provoz na tzv. letových koridorech, nutnost dokonalého tech. zabezpeč.; silná závislost na klimatických podmínkách výkony: silný dynamický růst, 1970- 460 mld. oskm, 1985- 1350 mld. oskm -soustř. do vysp. států; mezikont. tahy: SA-ZE, SA-Asie a Aus.,SA-LA, Afr.-ZE, ZE-JA, ZE-JV Asie, ZE-býv. SSSR; od r. 1952 lety přes sev. pól (Kodaň-Anchorage-Tokio) 4/5 výkonu uvnitř 3 obl.: 1. SA - 1/2 výkonu, z toho 3/4 vnitrost. linky v USA, hlavně SV 2. ZE - 16 % výkonu 3. býv. SSSR-vnitr. linky, hl. evr. a as. část, mnohdy jediný způsob spoj. síť letišť: 5000 letišť, 1/4 v USA a 1/8 v ZE, velká letiště nad 1 mil. osob/rok: 100, 50 USA, 30 ZE; vel. letiště=komplexy, kde se soustř. výroba, sklady, služby, až 20 tis. zaměst. důležité napojení na ost. druhy dopr., 300 mez. letišť, 1/2 USA a ZE -narušování ŽP, hluk, spotř. fosil. paliv - lokalizace noých letišť
Speciální druhy dopravy - potrubní a rozvod el. energie POTRUBNÍ - od 70. let 19. st. v USA, v glob. měř. ve 20. st.; dopr. na velké vzdál. -ropovody, plynovody, produktovody (sypké i pevné hmoty smíš.s vodou) přednosti:rychlost, malé riziko havárie při pravidel. kontr., plynulost, levnost (př.:potr. o prům. 80 cm ročně 20 mil. t. ropy-srovnání s přepr. tankery, vlakem); nutné kompresn stanice po 80-120 km (podle terénu), někde nutné ohřívací stanice rozsah a rozmístění v glob. měř.: většinou jen části přepr. tras; rozvoj. z. - do vývoz. příst., ve vysp. do míst zprac. 60 % délky ropo- a produktovodů (často benzín, kerosin) a 70 % plynovodů v USA, magistrální ropo- a plynovody = mezistátní a mezioblastní - více než 1 mil. km, 1/2US, 1/3ZE prům. přepr. vzd. 670 km u ropy, výkony: 40 % USA, 20 % VE, SSSR
systémy ropovodů: 1) Družba - Kama-stř. Evr. , 5,5 tis systémy ropovodů: 1) Družba - Kama-stř. Evr., 5,5 tis. km 2) Kanadský - sev. Alberta - JV Kan., a Vancouver, 4,5 tis. km 3) Texas-New York 2,75 tis. km 4) Texas-Pensylvánie, další podle délky: Marseille-Ingolstadt, Terst-Ingolstadt, Wilhelmshafen-Wesseling, Rotterdam-Kolín-Frankfurt, Le Havre-Paříž; rozv. z: Saud. A.-Libanon 2,5 tis. km techn. náročnost budování ropovodů, např. přes Aljašku plyn - 850 km prům. vzd., 3/4 výkonu vysp. země, z toho 60 % USA 1) Albera-Montreal 3,4 tis. km, 2) Orenburg-ZE, plyn. Alžír.-It. nejhustší síť kolem Sev. moře
Stávající síť a nové plynovody v Evropě
Ropovod Družba - Rusko - západní Evropa
ROZVOD EL. ENERGIE specifikum: EE nelze skladovat, tedy čas. disproporce mezi výr a spotř. lze řešit jen rozvodem EE; jednak vedení, ale i vysokovoltáž. kabely v zemi i pod mořem dělení rozv. sítí podle velik. území a množst. energie,kt. přepr.: -izol. sítě s výr. do 50 MW a 20 kV, sítě zarnující rozsáhlejší obl., až do úrovně menších států o výk. 200 MW a do 120 kV, mezistátní sítě, stovky MW, napětí 400-800 kV -3 systémy mají 70 % kapacity výroby na světě (a obsluhují obl o rozl. 10 mil. km2): 1) Západoevropský - 30 % svět. kapacity 2) Severoamerický - 40 % svět. kapacity 3) Východoevropský (“Mír”) - 20 % kapacity
POŠTA -nejstarší a nejrozšířenější forma spojů se starou historií, u nás od r. 1743 státní síťpošt -hierarchická úroveň pošt. úřadů, jejich propojení - systém distribuce poštu v ČSFR - mapka -hustota pošt. úřadů (počet km2 na 1 pošt. úř.) - G, CH, D i ČR, nebo počet ob na 1 pošt. uřad - Ch, CZ, Aus., NZ,CAN, USA - 1500-2500 -pošta: listovní, balíková, peněžní 4 typy pošt: západoevropský, východoevropský, severoamerický, rozvojových zemí
TELEKOMUNIKACE Telekomunikace -přenos zpráv pomocí elektromagnetických vln - telefon, telegraf, rozhlas a televize A) TELEGRAF - nejstarší, Morse-vynálezce, první linka v roce 1844 (Washington-Baltimore), u nás 1846 Vídeň - Praha, 1851 - první podmoř. kabel pod La Manche, 1862 . Evropa - Indie - Srí Lanka 1866 - spojení mezi Evr. a SA, 1873- Londýn - Adelaide, 1902 - transpacifický kabel. Vancouver- NZ, Aus. - v souvislosti s rozvojem telefonu ústup podílu telegrafu, hl. po 2. sv. válce, v současnosti cca 2 mil. km, z toho 400tis. v USA, nejhustší síť v GB FOTOTELEGRAFIE - po 1. sv. válce - přenos obrázků, využ. hlavně pro noviny, TELEX - účastnická dálnopisná služba -před 2. sv. v., hlavně pro podniky a úřady, není veřejný
Průběh sítě podmořských telegrafních kabelů
B) TELEFON - nejrozšířenější obor telekomunikací, tel B) TELEFON - nejrozšířenější obor telekomunikací, tel. sítě a ústředny, 1876. A. G. Bell, zdokonalil Edison, zpočátku jen místní význam, 1882 - první mez. hovor Paříž - Brusel, u nás 1885-Praha - Vídeň 1929 - první transkontinentální kabel New York-San Francisco, v Evropě spojení metropolí -po 2. sv. v. - koaxiální kabely (velké množství hovorů) a podmořské kabely, 1950-USA-Kuba, 1956 - USA-GB, nejdel. kabelové pevnin. vedení: Moskva - Tokio 13 000 km, státy podle stupně telefonizace – dnes už nehraje větší roli (mobilní sítě) analogová síť X digitální síť - u pevných sítí mobilní sítě - od r. 1985 v USA, v ČR od r. 1991 - v souč. 2. generace - systém přenosu GSM v Evropě, -MS 3. generace - v Japonsku, Norsku, jinde po r. 2005 -využívání satelitů pro přenos dat
Průběh sítě podmořských telefonních kabelů
C) RADIOKOMUNIKACE - radiotelegraf, radiotelefon, rozhlas, televize - bezdrátový přenos signálu (dat), mnohem širší použití než klasický telefon nebo telegraf (vědecké účely - meteorologie, řízení letec. dopr. - radiomajáky), FAX, 1895 - Marconi, nejdříve pro lodě, později i pro spojení pevných bodů, mezikontinent. spoj. 1912, důležité pro navigaci, bezpečnost v lodní a letecké dopravě Rozhlas - po 1. sv. v., Čro 1923, 1935 již 1300 vysílacích stanic s dosahem až 20 tis. km, pruměrně 380 abonentů na 1000 ob., ve vyspělých až nad 1000 ab./1000 ob. , CR - podprůměrně, klesá počet -vysílání na různé vlnové délce - mez. úmluvy
Televize - pokusy v 30. letech, v USA pravidelně od pol. 30. let, 1940 - 6 států, 1960 . 67 států, 1970 více než 100 států, barevné vysílání: USA od r. 1956, ZE - 1967, počty abonentů na 1000 ob.: nejvíce USA 813, Jap. 585, ČR 290, nejméně subsaharská Afr., Indie 6,5 -vysílače - pokrytí do 200 - 300 km, nutnost doplňovat sítí vykrývacích vysílačů -pro všechny telekomunikace má značný význam používání telekomunikačních družic od 60. let,. hl. boom ale až v 80. letech (mobilní telefony, satelitní přenosy televize atd.)
-eliptické (sklon od roviny rovníku podle potřeb, u nás 64 stupňů, výška v perigeu 500 km. v apogeu 40 000 km, délka použ. signálu nad obzorem 8 hod., vypouštějí se 3, aby pokryly celý den) - stacionární (oběž. dráha v rovině rovníku, 36 OOOkm, stejná úhlová rychlost jako Země, dnes je jich cca 200) -životnost družic 5 - 7 let, potomse dostávají do tzv. pohřebiště družic (60 s. Š. a 112 z. d.) -5 druhů družic:a) pro přenos tel. hovorů, faxu, televize b) počítač. dat c) pro námořní a letecké telekom. d) SARSA T e) radioamatérské; systém Intelsat -systém pozemských stanic (vysílacích a přijímacích)- profesionální přijem-retranslační stanice - skupinový příjem
Doprava a životní prostředí NEGATIVNÍ VLIVY: negativní externality = nepřímé vlivy přímé vlivy: exhalace hluk a vibrace zábor ploch znečišťování vod ostatní pozitivní vlivy: zpřístupnění oblastí zlepšení mez. dělby práce zvýšení živ. úrovně
Plán výstavby sítě dálnic a rychlostních komunikací v ČR
Městská hromadná doprava
Bludný kruh individuální dopravy