Politické ideologie a jejich základní proudy

Ideologie soustava idejí, teorií a názorů vyjadřují zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny zabývají se: základními problémy společnosti a státu vnitřní a mezinárodní politiky problematikou hospodářského a sociálního vývoje souvisí s politickou praxí

Funkce ideologií pomáhají vysvětlovat politické jevy a události (např. příčiny krizí, válek) poskytují hodnotový systém a jeho kritéria (co je dobré, co méně…) poskytují vědomí identity a (sou)náležitosti k určité sociální skupině nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti

Liberalismus z latinského libertas – svoboda Anglie, 17. století svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu stát (minimální stát) ochrana svobody a majetku proti vnějšímu nepříteli zachování vnitřního řádu

svoboda podnikání parlamentní demokracie občané – správa věcí veřejných – svobodně vytvořené organizace svoboda diskuse všeobecné a rovné hlasovací právo svobodné podnikání

John Locke všichni lidé jsou si rovni nikdo nemůže vládnout bez souhlasu ovládaných všichni mají právo na život, svobodu a majetek základ listin práv Adam Smith 18. století ekonomika – „Bohatství národů“ neviditelná ruka trhu, svoboda trhu Milton Friedman Francis Fukuyama dnes nejvlivnější ideologie

Konzervatizmus lat. conservare – zachovávat preferuje tradiční hodnoty osvědčené principy života společnosti Edmund Burke vznik v 18. století – reakce na liberalismus (změna politických režimů, obava před revolucí) neodmítá společenský vývoj proti revoluci, radikálním reformám, chaosu

20. století – sbližování, Thatcherová, Reagan politický program ochrana rodiny proti interrupcím, pornografii… obrana společenského řádu (potírání kriminality) vlastnická práva

Socialismus lat. socialis – společenský politická a společenská koncepce ideál – spravedlnost, bratrství podřízení se společnosti – obecné dobro nad individuálním zájmem kritika kapitalismu omezení soukromého vlastnictví spravedlnost ve společnosti vznik – reakce na průmyslovou revoluci a její důsledky 19. století

reformní socialismus sociálně spravedlivá společnost postupné reformy sociálnědemokratické strany demokratický politický systém revoluční socialismus (komunismus)

Komunismus lat. communis – společný, obecný („Platón“) radikální kritika kapitalismu: nespravedlivé rozdělování materiálního bohatství zotročení člověka v pracovním procesu naprostá sociální rovnost, beztřídní společnost společné vlastnictví

19. století, Karel Marx, Friedrich Engels → „Komunistický manifest“ revoluce – pod vedením komunistické strany svrhnout kapitalismus a nastolit socialismus motivem - vykořisťování dělnické třídy mezinárodní charakter - Internacionála

nereálnost cílů, dogmatické setrvání na zásadách → potlačovatelská ideologie Karel Marx X marxismus-leninismus, bolševismus, stalinismus neexistence legální opozice jeden z druhů totalitarismu centrálně řízená ekonomika cca 100 milionů obětí

Lenin → po revoluci diktatura, přechodné období – likvidace opozice; veškerá moc strana a ta podřízena vůdci Stalin → stavěl na Leninově koncepci; revoluce v zaostalých zemích (dělníci nevědí, že socialismu lze dosáhnout i jinak než násilnou cestou)

Nacionalismus lat. natio – kmen, národ základní hodnota – národ každý národ by si měl vládnout sám cíl – prosazení zájmu vlastního národa moderní nacionalismus – 19. století

politická sféra – úsilí o vytvoření národního státu kulturní sféra – emancipační snahy a budování národního vědomí (např. Národní obrození v českých zemích) ekonomická sféra – proti zahraničnímu kapitálu, cizí konkurenci, ochrana domácího trhu

Fašismus lat. fascis – sjednocení nacionálně šovinistické, rasistické hnutí nedemokratická forma vády (diktát) uctívání státu, jednota reakce na 1. světovou válku ideologie → mýty, rasové předsudky, návaznost na slavnou historii

Itálie – 1922, Benito Mussolini, 1926 Partito Nacionale Fascista Španělsko – generál Franco

Nacismus vychází z fašismu agresivnější (i válečné dění), více rasistický německý nacionální socialismus (nacismus) – extrémní rasismus, rasová nadřazenost, války, agresivní politika…; Adolf Hitler (NSDAP) Národně socialistická německá dělnická strana nestabilita nových demokratických režimů ekonomická krize odmítání liberalismu, marxismu a demokracie

Symbol

svastika, neboli hákový kříž prastarý indoevropský náboženský symbol symbolizoval oheň, popř. slunce Starověká Indie (buddhismus, hinduismus, džinismus) evropské národy před přijetím křesťanství svastika jako náboženský symbol u Slovanů, Germánů,Anglosasů, u Baltských národů… svastika na oděvu vysokých Fénických Kněžek, Fénický sluneční symbol

svastika na budově v Soulu

Nacismus - symbol ohnivosti, dravosti a sily "germánské ducha" a později tzv. arijské rasy kolem r. 1920 symbol přijala NSDAP v kontrastním provedení: černý kříž v bílém kruhu na červeném poli

podle některých zdrojů tuto podobu navrhl sám A.Hitler: "V rudé barvě vidíme sociální myšlenku našeho hnutí, v bílé myšlenku nacionalistickou, v hákovém kříži úkol boje za vítězství árijského člověka a současně s tím také myšlenku vítězství tvůrčí práce, jež byla vždy antisemitská a antisemitskou stále bude."

Neonacismus

Rasismus biologické nerovnosti mezi lidmi zvýhodňování jedné rasy nad ostatními diskriminace černošské obyvatelstvo USA Martin Luther King Sociální darwinismus – stejně jako v přírodě, tak i ve společnosti probíhá vývoj selektivně na základě přirozeného výběru, kde silnější druhy přežívají a slabší hynou; společenský vývoj je možno urychlit tím, že se učí slabší lidské rasy a zlikvidují se

Anarchismus řec. anarchia – bezvládí odmítání politické autority, státní moci, právního řádu neomezená svoboda jednotlivce spravedlivé rozdělování hmotných statků radikální anarchismus 19. století (dělnické hnutí)