Fyzika 6.ročník ZŠ Fyzikální veličina H m o t n o s t Creation IP&RK
Popis fyzikální veličiny K určení množství látky v tělese používáme fyzikální veličinu HMOTNOST. Hmotnost tělesa určujeme VÁŽENÍM. Značka : m [„mass“ doslovný překlad z AJ je hmota] Jednotka: kilogram (1 kg ) KILOGRAM je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu uloženého u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy v Sèvres (Francie). Někdy na konci 18. století byl stanoven 1 kg jako hmotnost 1 dm3 odstáté vody o teplotě 4 °C. Dnes váleček s průměrem a výškou 39 mm . Definice a její problémy
Jak se projevuje hmotnost tělesa? Gravitačním přitahováním Čím je větší hmotnost tělesa, tím větší gravitační silou je přitahováno k Zemi Druhým projevem je schopnost tělesa bránit se změnám pohybu Roztlačíme snadněji prázdný nákupní vozík než vozík plně naložený
Jednotky hmotnosti Základní jednotka: Odvozené jednotky: kilogram - značka - kg Odvozené jednotky: tuna - značka - t metrický cent - značka - q dekagram - značka - dag gram - značka - g centigram - značka - cg miligram - značka - mg dekagram gram centigram .10 :10 metrický cent kilogram .100 :100 tuna
Historické jednotky hmotnosti Metrický cent 1 q = 100 kg Unce 1 oz = 28,4 g Grain (zrno) 1 gr = 65 mg Karát 1 Kt = 0,2 g Libra 1 lb = 0,45 kg Trojská unce = 31,1 g a další Staré české i cizí jednotky – zajímavosti najdete T A D Y nebo T U Něco více z historie měření hmotnosti najdete na jiné webové stránce Z D E
Hmotnosti – pro představu … těleso hmotnost, kterou může mít molekula vody 0,000 000 000 000 000 000 000 000 029 9 kg moucha 0,000 2 kg hlemýžď 0,01 kg morče 1 kg člověk 100 kg slon africký 6 000 kg letadlo vzlétne s celkovou hmotností 600 000 kg náklad tankeru 500 000 000 kg Měsíc 73 500 000 000 000 000 000 000 kg Země 5 970 000 000 000 000 000 000 000 kg
Vážení Rovnoramenné váhy K měření hmotnosti tělesa využijeme gravitační přitahování Takovému měření hmotnosti říkáme VÁŽENÍ Rovnoramenné váhy Tělesa stejné hmotnosti Tělesa různé hmotnosti
Vážení na rovnoramenné váze Na jednu z misek přidáváme závaží se známou hmotností až do okamžiku, kdy jazýček vah ukazuje na nulu. Sečteme hmotnost všech závaží na misce. Součet všech závaží je i hmotností měřeného tělesa. Na rovnoramenných vahách měříme hmotnost tím, že porovnáváme hmotnost tělesa s hmotností závaží, kterou známe.
Rovnoramenné váhy - popis
Závaží, jaká se používají u laboratorních vah
Váhy využívající změny tvaru pružných těles Osobní pružinová váha Mincíř Závěsná pružinová váha Tyto váhy jsou vlastně siloměry.
Digitální váhy Váhy nerovnoramenné Princip – elektronicky zpracují protažení nebo ohnutí pružného tělesa Obchodní váhy, kromě hmotnosti ukazují i cenu Digitální laboratorní váhy Váhy nerovnoramenné Založené na vlastnostech páky PŘEZMEN využívá se při vážení ryb
Zajímavosti Stejné těleso by bylo na povrchu různých planet přitahováno různou silou. Osobní váha, která na Zemi ukazuje 50 kg, by na Měsíci ukázala jen 8,3 kg (6x méně), na Jupiteru ale 126 kg!!! Na kosmické stanici ve stavu beztíže by ukázala nulu. Které váhy by vážily dobře i na Měsíci? Rovnoramenné (neměnil by se poměr váženého tělesa a závaží). Pružinové by ukazovaly asi 6x méně.
Otázky Jak se nazývá základní jednotka hmotnosti? Uveď příklad tělesa ze svého okolí, které má hmotnost 1 kg. Jaké znáš vedlejší jednotky hmotnosti? S čím porovnáváme hmotnost tělesa na rovnoramenných vahách? Vysvětli, co děláme, když aretujeme váhy. Kdy provádíme aretaci a proč? Popiš, jak postupuješ při měření hmotnosti pevného tělesa na rovnoramenných vahách. Co musíš udělat navíc při měření hmotnosti kapaliny na rovnoramenných vahách?
vahadlo 8. Popiš jednotlivé části laboratorních vah: břit, závěs olovnice sloupek stupnice jazýček miska aretace
Zapiš a zapamatuj Hmotnost těles se měří s využitím gravitační síly. Tomuto měření říkáme vážení a měřicí zařízení jsou váhy. Váhy mohou využívat závaží, příkladem jsou váhy rovnoramenné. Praktičtější váhy jsou založené na protažení nebo ohýbání pružných těles.
Dvakrát měř, a nedávej si závaží na nohu !!!