9. září 2013VY_32_INOVACE_100208_Trzni_struktury_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

 konkurence má na různých trzích různou podobu  je to dáno podmínkami, které na trhu převládají  jednotlivé trhy se od sebe odlišují počtem firem, velikostí firem, charakterem produktu, podmínkami vstupu do odvětví a výstupu z odvětví  rozlišujeme 4 tržní struktury:  dokonale konkurenční trh  monopol  oligopol  monopolistická konkurence

 stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný  výrobci se chovají racionálně a tam, kde svou konkurenci nemohou porazit, logicky se s ní spojí  často tak dochází ke vzniku různých forem monopolu a konkurenční prostředí dostává trhliny  z tohoto důvodu existují státní zásahy do ekonomiky a státní regulace  v každé vyspělé zemi existují antimonopolní zákony, aby nedocházelo k poškozování zákazníků

 účastníci hospodářské soutěže mají právo rozvíjet svou činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu, jsou však povinni dodržovat právně závazná pravidla (Zákon o ochraně hospodářské soutěže)  za zneužití účasti v hospodářské soutěži se považuje nekalá soutěž a nedovolené omezování hospodářské soutěže  patří sem především:  klamavá reklama  klamavé označování zboží a služeb  vyvolávání nebezpečí záměny  parazitování na pověsti podniku  podplácení  porušení obchodního tajemství  ohrožování zdraví spotřebitelů  kartelové dohody

 na trhu působí velké množství malých firem  žádná z nich nemá významný podíl na trhu a nemůže tedy ovlivnit tržní cenu  statky, které tyto firmy vyrábějí, jsou stejnorodé  spotřebiteli je lhostejné, která firma statek vyrobila (např. uhlí), protože jeho kvalita je stejná  vstup do odvětví není ničím omezen  firma vstupující do odvětví může nakupovat výrobní vstupy za stejných podmínek jako firmy, které zde již působí  výstup z odvětví je také snadný, použité kapitálové statky (výrobní zařízení ) lze snadno prodat

 všechny subjekty jsou dokonale informovány, nikdo neví o trhu více, než ostatní  žádná firma ani spotřebitel nemohou ovlivnit cenu  cena se tvoří na základě vztahu nabídky a poptávky  jedna firma vyrobí tak malou část celkové produkce v odvětví, že případný zánik firmy se trhu nijak nedotkne  firmy jsou tzv. příjemcem ceny, musí respektovat ceny, za které se v odvětví prodává  dokonale konkurenční trhy se v praxi vyskytují jen zřídka, většina trhů některou z charakteristik dokonalé konkurence nesplňuje

 jediná firma tvoří celou nabídku odvětví  její produkt je jedinečný a nemá ani dobré substituty  vstup do odvětví je velmi nesnadný, monopolní firma je tak chráněna před možnými konkurenty  monopolní firma může stanovit cenu svých výrobků  monopolní firma hledá takový objem nabídky a takovou cenu, aby dosáhla maximálního zisku  z ekonomického hlediska je monopolní struktura méně efektivní než dokonalá konkurence

 případ, kdy jedna firma vyrábí produkt levněji, než kdyby ho vyrábělo více firem  tato situace je běžná u rozvodů vody, elektřiny, plynu, ropovodů apod.  v některých zemích existují zákonem chráněné monopoly. (jde především o firmy, které poskytují veřejně prospěšné služby)  tyto firmy mají monopol, protože konkurence by mohla poškozovat veřejné zájmy (právě firmy dodávající elektřinu, vodu, plyn, dopravní společnosti, spoje)  v ČR však v poslední době padají i některé tradiční monopoly  pošta má monopol jen na doručování listovních zásilek (ne balíků), byly privatizovány vodovodní a kanalizační společnosti, probíhá privatizace energetických firem a plynáren

 je nejběžnějším typem tržní struktury  v západní Evropě, Japonsku nebo USA jsou typickými oligopolními trhy především automobilový, letecký nebo elektrotechnický průmysl  oligopol se vyznačuje malým počtem firem, které vyrábějí celou nabídku odvětví  alespoň některé z těchto firem mají tak významný podíl na trhu, že mohou ovlivnit cenu  produkce firem může být stejnorodá nebo diferencovaná  vstup do odvětví je relativně volný, mohou však existovat určité překážky vstupu (třeba u letecké dopravy jsou to obrovské vstupní náklady)

 oligopolní struktura obsahuje určité prvky dokonalé konkurence i monopolu  proto se v praxi oligopolní firmy mohou chovat velmi rozdílně  pokud postupují ve shodě, jsou schopny přiblížit se monopolu a dosahovat vysokých zisků  taková situace může nastat v případě cenového vůdcovství, kdy je jedna firma v pozici uznávaného vůdce a ostatní ji následují  jakmile však některá z firem shodu poruší a začne snižovat cenu a tím konkurovat ostatním, pak může vypuknout cenová válka

 firmy se předhánějí ve snižování cen, aby přilákaly zákazníky, a tím si způsobují ztráty  největší prospěch z této situace má zákazník, protože levně nakupuje  důležitou roli mohou na trhu hrát také zvyklosti  v některých odvětvích se ceny a podíly na trhu stanovují podle dlouholetých tradic  v chování oligopolních firem se však častěji než cenová konkurence uplatňuje konkurence necenová, tzn. že si firmy konkurují jinými prostředky než je cena (kvalitou, službami, reklamou)  typickým oligopolním trhem v ČR jsou mobilní operátoři (3 velké firmy tvoří celou nabídku odvětví – O2, T-Mobile, Vodafone)

 vyznačuje se velkým počtem malých a středních firem  vstup do odvětví i výstup z něj jsou snadné  těmito vlastnostmi se monopolistická konkurence blíží dokonalé konkurenci  odlišuje se však tím, že výrobky jednotlivých firem nejsou stejnorodé, ale jsou diferencovány  mnoho prodávajících prodává podobné, ale ne stejné produkty

 právě úsilí učinit výrobek atraktivnějším odlišuje monopolistickou konkurenci od dokonalé konkurence  výrobek každé firmy má do jisté míry odlišné vlastnosti  výrobky jednotlivých firem jsou sice na jedné straně substituty a konkurují si, na druhé straně si však vytvářejí své relativně samostatné a oddělené trhy  typickým znakem této struktury je věrnost určité značce (např. automobilu, pračky)

 spotřebitelé hledají nejvýhodnější kombinaci vlastností a ceny  důležitou roli hraje také reklama (výborná pověst může být podložená nebo uměle vytvořená právě reklamou)  spotřebitel je často ochoten zaplatit vyšší cenu za značku nebo za statek, který má vysokou společenskou prestiž  pro spotřebitele je významným přínosem, že může volit z mnoha statků s odlišnými vlastnostmi

ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010