Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0389 Název projektu: Moderní škola Název materiálu: VY_32_INOVACE_CESKYJAZYK1_20 Tematická oblast: Český jazyk pro střední školy Ročník: 3 Datum dokončení: 20.10.2013 Anotace: Podpora výukové hodiny, seznámení studentů se zájmeny Jméno autora: Mgr. Erika Minaříková

Slovní druhy zájmena

ZÁJMENA (lat. pronomina) 1. PODSTATNÁ JMÉNA názvy osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů 2. PŘÍDAVNÁ JMÉNA vlastnosti osob, zvířat, věcí 3. ZÁJMENA zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují 4. ČÍSLOVKY slova číselného významu (vyjadřují počet, pořadí, …) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. SLOVESA vyjadřují děj, tj. činnost, stav nebo jeho změnu 6. PŘÍSLOVCE vyjadřují bližší okolnosti dějů, vlastností, někdy i předmětů 7. PŘEDLOŽKY vyjadřují bližší okolnosti spojení se jménem 8. SPOJKY spojují větné členy nebo věty 9. ČÁSTICE uvozují některé věty, naznačují jejich druh nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu 10. CITOSLOVCE vyjadřují hlasy, zvuky, pocity, nálady

ZÁJMENA Zájmena zastupují podstatná či přídavná jména nebo naznačují osobu, věc či vlastnost. Skloňují se, určujeme u nich rod, číslo a pád (mluvnické kategorie Druhy zájmen podle významu: osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona + zvratné se (nemá tvar 1. pádu a nevyjadřuje číslo ani rod) přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj - zvratné ukazovací: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž +sám tázací: kdo? co? jaký? který? čí? vztažná: kdo, co, jaký, který, čí + jenž neurčitá: někdo, něco, některý, nějaký, něčí; ledakdo...; kdokoli...; kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi; leckdo, lecco, leckterý...; každý, všechen záporná: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný zvratné zájmeno (si, sobě, sebe…) označuje vztah k osobě nebo věci, jež je v téže větě podmětem, a to bez rozdílu, zda jde o osobu první, druhou nebo třetí. Zvratné zájmeno svůj užíváme, pokud přivlastňujeme podmětu. Př.: Já mám svoji tašku. On mi dal svoji tašku.

Vyjadřují-li zájmena kategorii rodu, dělíme je na: • bezrodá -já, ty, my, vy, se apod., • rodová - on-ona-ono, ten, ta, to aj. 7. pád zájmena se (sebou, s sebou) Někdy píšeme s předložkou s (ve významu vzít někoho/něco s sebou) (Vzali jsme s sebou tašku). Jinak bez předložky (Vrtěl sebou.). Vrtěl sebou samým, svým tělem. Ve větě mohou být zájmena podmětem (Ona už tam nechce jít.), předmětem (Odešel bez ní.), shodným přívlastkem (Moje sestra byla včera u babičky.), doplňkem (Kamil tam půjde sám.) či součástí jmenného přísudku se sponou (On není takový.).

Skloňování zájmena já, ty, se 1. 2. mě, mne 2. tě, tobě 2. sebe 3. mi, mně 3. ti, tobě 3. si, sobě 4. mě, mne 4. tě, tebe 4. se, sebe 6. (o) mně 6. (o) tobě 6. sobě 7. mnou 7. tebou 7. sebou

Skloňování zájmen můj, tvůj, svůj (jednotné číslo) Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj se skloňují podle vzoru mladý (v 1., 4. a 5. pádě jsou rozdílné tvary). mužský rod ženský rod střední rod 1. pád můj (pes) má, moje mé, moje 2. pád mého mé, mojí 3. pád mému 4. pád mého (psa) mou, moji můj (les) 5. pád můj (bratře!) 6. pád (o)mém (o) mé, mojí (o) mém, mým

Při skloňování zájmena já si můžeme pomoci zájmenem ty: 2. + 4. pád mě, mne (tě, tebe) 3. + 6. pád (o) mně (tobě), mi (ti) Pozor na: 1. pád množného čísla- my všichni, ale 3. pád od já- půjč mi! V dopisech se jako vyjádření úcty píší tvary zájmen Ty, Vy , Tvůj, Váš s velkým písmenem.

Skloňování zájmena jenž (jež, jež) Zájmeno jenž má stejný význam jako zájmeno který, používá se ale řidčeji. pád rod mužský rod ženský rod střední množné číslo 1.pád (chlapec) jenž (dívka) jež (děvče) jež již (muži) jež (ženy) Jež (města) 2.pád jehož, jejž jíž jehož jichž 3.pád jemuž jimž 4.pád (chlapce) jehož, jejž již jež 6.pád (o) nemž (o) níž (o) nichž 7.pád jímž jimiž