Egyptské pyramidy
V Egyptě se vyvinula jedna z nejstarších civilizací na planetě. Již od 14. tis. př.n.l. Egypťané obdělávali největší oázu na Zemi, břehy Nilu a jeho deltu. Původně se území dělilo na více státních celků, které později splynuly ve dvě říše - Horní Egypt a Dolní Egypt. Legendární panovník Menej kolem roku 3200 př.n.l. Egypt sjednotil a založil tak říši, která prakticky existovala po více než tři následující tisíciletí. Egyptské náboženství kladlo hlavní důraz na posmrtný život, a proto byly důležitými objekty v zemi hrobky.
Když se dvůr usadil ve Wésetu, vzniklo zde i několik pyramid. S pyramidami se setkáváme pouze v Dolním Egyptě, v okolí staré metropole. Když se dvůr usadil ve Wésetu, vzniklo zde i několik pyramid. Rychle se však přešlo k hloubení hrobů ve skalách. Pyramida byla tedy typickým hrobem faraonů Staré říše a měla vždy týž sklon nebo úhel. Jestliže se některá od tohoto typu liší, znamená to, že nebyla úplně dokončena.
Myšlenka stavby pyramid a hrobek uchvátila všechny vyspělé, ale i nevyspělé státy. Jedině Egypťanům se podařilo postavit neobyčejně krásné stavby- pyramidy. Ale proč lidé a především faraoni stavěli pyramidy? Protože toužili po takzvané cestě k nebesům. Egyptský lid rád přikládal všemu určitý význam. Obyčejné věci se tak stávali důležitými a tajemnými. Pyramida pro ně představovala cestu k bohům, ale rovněž kousek země, který se vynořil z vody. Kdysi byl celý svět pokryt vodou a potom se objevil první pahorek. Na něj se postavil bůh Slunce a stvořil svět. Pyramida, to byl také benben- kámen zasvěcený bohu Ré, který spadl z nebe. V každém případě byla pyramida místem, kde duše zemřelého krále mohla vstoupit na onen svět. Jakmile byl král korunován, dal okamžitě nařídit staviteli, aby začali pracovat na jeho hrobce.
První skutečnou pyramidu s hladkými stěnami si nechal zbudovat faraon Snofrev v Médúmu, dvacet kilomerů od Sakkáry. Byla silnicí spojena s druhou, menší, zřejmě pro jeho manželku. V Dášúru na jih od Sakkáry si nechal postavit dvě další, 100 metrů vysoké pyramidy. Od této doby se pyramida ve tvaru jehlanu stala nejoblíbenějším typem hrobky faraonů. Používala se po celou Starou říši (2778-2260 př.n.l.) a také v období Střední říše (2160-1785), kdy ale už většinou nedosahovaly rozměrů starších pyramid. Kromě nich se používaly, hlavně v období od Nové říše až do konce dějin starověkého Egypta, skalní hrobky.
Stavba pyramid Pyramidy se stavěli převážně z vápence, jenž se těžil nedaleko od stavební plochy. Kvalitní bílý vápenec, který se dobře leštil a používal se na vrchní obklady, pocházel z lomu v Turahu na východní pobřeží nedaleko dnešní Kahiry. Některé pohřební komory se obkládaly deskami z tvrdší žuly. Ta se těžila v Asuánu dále proti proudu řeky Nilu. Když byla pyramida postavena do plánované výšky, dělníci začali klást od vrcholu směrem dolů vrchní vrstvu. Dělníci usazovali a leštili obklady s neobyčejnou zručností. Vrchní vrstva na Cheopsově pyramidě byla tak dokonalá, že by se do spojů nevešel ani čepel nože.
V Gíze jsou tři velké pyramidy. z nichž každý váží průměrně 2,5 tuny. Všechny pyramidy v Gíze V Gíze jsou tři velké pyramidy. Ta největší byla původně vysoká 147 m. Je zhotovena ze 2,3 miliónů kamenných kvádrů, z nichž každý váží průměrně 2,5 tuny. V době své slávy byly pyramidy pokryty hladkou a lesklou vrstvou vápence.
Chufuova pyramida Chufuova pyramida byla postavena v letech 2551- 2528 př.n.l. a je to největší pyramida v Gíze a jeden ze sedmi divů světa.
Džoserova pyramida Džoserova pyramida byla postavena v období třetí dynastie egyptských faraonů a je to tedy nejstarší pyramidový komplex vůbec.
Cheopsova pyramida Cheopsova pyramida stojí na konci pouště západně od Nilu a postavil ji faraón Chufew (2590 až 2568 př. Kr.). Je vůbec největší egyptskou pyramidou, její rozměry jsou 230x230 metrů a výška 146 metrů Byla postavena z více než dvouapůlmiliónu vápencových kvádrů, které průměrně váží dvě a půl tuny a pocházejí z nedalekého kamenolomu. Těžká stavba celkem vážící přes šest miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly.
Chefrenova pyramida Byla postavena Chefrenem. Stojí jihozápadně od Cheopsovy pyramidy a je jí podobná. Ačkoliv je vysoká 136 m a zaujímá plochu 210 x 210 m, zdá se být větší, protože stojí na vyvýšeném místě. Na severní straně má dva vchody. Zhlédnout lze také zbytky posmrtného chrámu, jenž je s dalším chrámem spojen rampou.