Kolín Historie tvrdí, že slovo Kolín je odvozeno od slova „kolonie“ či od Kolína nad Rýnem odkud snad němečtí kolonisté přišli.

Historie Královské město Kolín, ležící nad ohybem řeky Labe, v úrodné rovině Polabí, bylo založeno pravděpodobně z příkazu krále Přemysla Otakara II.před rokem 1621. Doba největší bídy a ponížení nastala v době 30leté války. 18. června roku 1757 se v blízkosti města odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem „bitva u Kolína“. Velkého rozkvětu dosáhl Kolín za vlády císaře Josefa II. Skutečný rozkvět města po r. 1845 nastává zřízením železné dráhy. Rozvoj města přerušily i obě světové války. Za 2. světové války byl Kolín 4x bombardován.

Je odvozen z pečeti, která se užívala od 2. pol. 13. století. Znak města Je odvozen z pečeti, která se užívala od 2. pol. 13. století.

Chrám sv. Bartoloměje výstavba chrámu spadá do doby založení města – počátek 13 stol. rok 1349 – velký požár ve městě, shořel i kostel Karel IV. pověřuje stavitele Petra Parléře přestavbou chrámu Stavba posvěcena r. 1378 Stavba gotická

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u kostela sv. Bartoloměje zhotoven z červeného pískovce roku 1750 původně byla určena pro Plaňany, kde také stávala před rychtou až do jejího zboření

Hlavní oltář chrámu pochází z konce 17.stol. sloupový typ obsahuje velký obraz na plátně Uctívání sv. Bartoloměje

Křtitelnice v kostele sv. Bartoloměje umístěna do Sladovnické kaple cínová, ohněm silně poškozená 0,94 m vysoká stojí na třech lvích nohách má tři držadla – podoby zvířecích hlav

Zvonice postavena roku 1504 třípatrová stavba čtvercový půdorys každá strana měří 9m zdi v přízemí 2m silné

Kostnice roku 1733 je dal postavit kolínský rodák, děkan Antonín Formandl vnitřní výzdoba je z lidských kostí, které pocházejí z okolního hřbitova

vlevo od vchodu je zazděna deska z doby moru roku 1680 se jmény mnichů, kteří se ve službě nemocným nakazili morem a zemřeli

Budova arciděkanství 1796 zapálil 13letý chlapec střelbou po ptácích město. Vyhořel i kostel, shořely zde cenné obrazy i oltáře, sochy, celková oprava 1904. 1945 znovu poškozen, těžká bomba zničila gotické budovy děkanství.

Muzeum a galerie Jedním ze čtyř nejstarších kolínských domů V druhé pol.14.st.sloužila jako dílna kameníků pracujících na přestavbě chrámu Petrem Parléřem V 80 letech zřízena galerie a muzeum

Farní škola písemná zpráva o ní je z roku 1343 do této školy chodili někteří význační žáci, například: Husův přítel a jeho předchůdce na kazatele kaple Betlémské – mistr Štěpán z Kolína dnes je v budově umístěna pracovna a knihovna básníka J. S. Machara (1864-1942)

Městské hradby Táhly se velkým obloukem Zbudovány byly ze svoru a ruly Měřily 12 m do výšky Síla 1,8-2 m Měly 12 bašt

Nová škola Stojí v ulici Brandlově Koncem 19. století sloužila jako obydlí místních učitelů a profesorů V roce 1915 zřízeno městské muzeum

Židovská obec Roku 1379 první zmínka o kolínských židech Přervána husitskými válkami Židovské ghetto tvořily ulice: Na hradbách a Karolíny Světlé

Synagoga Ukryta před zraky kolemjdoucích na dvoře za židovskou školou Ranně barokní, památkově velmi cenná stavba V roce 2000 byla opravená synagoga slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti

Starý židovský hřbitov Vznik - podle nejstaršího nalezeného náhrobku, udává rok 1418 po židovském hřbitově v Praze to je 2. nejcennější židovský hřbitov má 2747 náhrobků roku 1887 se zde přestalo pohřbívat mezi nejzajímavější náhrobky kolínských rabínů je náhrobek Becalela, syna pražského rabína Lőwiho, tvůrce Golema většina náhrobků je nápisy a reliéfy obrácena k východu, ke Svaté zemi – Palestýně jen náhrobky židů zemřelých v dobách moru jsou obráceny k západu

Zámek původně tady stával klášter dominikánský roku 1421 zničen husity – zahynulo 6 mnichů na troskách kláštera postaven r.1437 hrad zvaný -Kámen útočiště od roku 1459 majitelem český král Jiří z Poděbrad pivovar byl při zámku zřízen r. 1517

Karlovo náměstí

Kašna Barokní, pochází z konce 18. století. Dlouhou dobu byla zdrojem pitné a užitkové vody. Do kašny byla přiváděna voda z Labe. Roku 1904 byl vydán zákaz používání vody z kašny.

Karlovo náměstí – morový sloup Morový sloup z roku 1682 na památku 826 obětem moru roku 1680 Původně bez soch světců Po ukončení sedmileté války přibyly ke sloupu s P. Marií 4 sochy ochránců města:

Radnice Sestává se ze dvou budov, tzv. Staré a Nové radnice.

Radnice – Stará (levá část) původně gotická stavba novorenesanční přestavba poslední patro ozdobeno freskami „Obrazy z dějin Kolína“

Nádvoří radnice Severní průčelí hlavní budovy ponecháno neomítnuto, vyskytuje se zde část gotického portálu a gotická okna

Radnice Podstavec věže – sochy Síly a Moudrosti

Radnice (Nová část) vystavěna 1750, stojí na místě bývalých kasáren novorenesanční přestavba první patro – obřadní síň na štítě bronzová socha rytíře symbolicky připomínajícího Přemysla Otakara II. u balkonu socha Spravedlnosti

Dům „U tří korun“ Pozdně gotický V tomto domě měli kapli a bydleli zde první kapucíni než v roce 1667 přešli do svého kláštera

Klášter Kapucínů s kostelem Nejsvětější Trojice Pohled z Komenského parku, který byl v 50 letech upraven z klášterní zahrady

Kostel Nejsvětější Trojice Stavba započala 1666 a byla dokončena 1671 Do kláštera kašny před kostelem byla v roce 1672 přiváděna voda dřevěným potrubím, které sloužilo stovky let

Interiér kostela Nejsvětější Trojice Malíř Jan Urban vyzdobil lunety kresbami českých patronů Nad oltářem visí obraz Nejsvětější Trojice Nalevo socha Nejsvětějšího srdce Páně Napravo socha neposkvrněného srdce Panny Marie

Sousoší kostela Nejsvětější Trojice vlevo sv. Jan Nepomucký vpravo sv. Barbora dole na podstavci sv. Václav

Kostel sv. Jana Křtitele bývalý špitální kostel z konce 13. století okolo kostela býval hřbitov, dnes je propůjčen pravoslavné církvi

Socha Mistra Jana Husa sochař - František Bílek původně stávala na Karlově náměstí za německé okupace musela být z náměstí odstraněna po 2. sv. válce postavena na Vinařickém náměstí, dnešním Husovo

Zálabí Nynější městská čtvrť zvaná Zálabí vznikla spojením dvou vsí – Mnichovice a Brankovice Zálabí s Kolínem spojuje Masarykův most

Masarykův most Otevřen v roce 1927, generální oprava (1994-95)

Pravá strana mostu nový most provoz zahájen v roce 1993 přístaviště nákladních lodí

Elektrárna komín 120 m vysoký Postavený ve 30. letech 20. století

Levá strana mostu Na protějším břehu Labe nás upoutá skála dříve se starými domky (dnes paneláky) a věží z lomového kamene z roku 1437 Věž byla součástí opevnění, chránícího hrad a zároveň dřevěný most přes Labe V době Josefa II. byla skladištěm střelného prachu, od té doby je nazývána PRÁCHOVNOU V pozadí nová lávka přes Labe (rok 2005)

Kostel sv. Víta dominuje Jiráskovu náměstí jeho nejstarší část je sakristie (původně kaple) barokní úpravy roku 1777 - přistavěna ke kostelu mohutná zvonice kolem kostela je zdevastovaný hřbitov

Památky moderní architektury v Kolíně DIVADLO Reprezentativní budova městského divadla byla postavena v letech dle projektu Jindřicha Freiwalda.

Kostel církve Československé husitské postaven v letech 1931-1932 na tehdejším Vinařickém dnes náměstí Mistra Jana Husa moderní architektura

Česká spořitelna Vybudována v letech 1937-1938

Elektrárna V letech 1929-1932 podle projektu Jaroslava Frágnera

Okresní úřad Budova bývalé Spořitelny

Městské domy byly postaveny v letech 1921 až 1923 podle architekta J. Fraiwalda ulice Na Hradbách

Zpět na rozcestí