Vratislav II Petr Mrkvička

ŽIVOT * okolo 1033 - † 14. 1. 1092 český kníže (1061 – 1085) první český a zároveň polský král (1085 – 1092) druhorozený syn Břetislava I. a jitky ze Svinibrodu měl 4 bratry třikrát se oženil a dohromady měl 9 potomků v polovině ledna 1092 se zranil při lovu a na následky zemřel pochován ve Vyšehradském kostele, jeho hrob ale neobjeven jeho vláda byla ve znamení růstu prestiže a moci českého státu

SPOR S BRATREM SPYTIHNĚV Vratislav se dostal do sporu se svým starším bratrem Spytihněvem II rozhodl se opustit Olomouc útočiště hledal u uherského krále Ondřeje I. tam se oženil podruhé s Ondřejovou dcerou Adlétou (rod Arpádovců) získal silného spojence a Spytihněv mu předal jeho olomoucký úděl po Spytihněvově smrti se stává r. 1061 Vratislav knížetem

ZAHRANIČNÍ POLITIKA významný spojenec císaře Jindřicha IV. Boleslav II. z Polska se pokoušel zaútočit na Čechy, to se mu ale nepovedlo německý král i papež chtěli získat Vratislava II. na svoji stranu při boji o investituru, on ale zůstal věrný Jindřichovi, kdežto Polsko a Uhry se přidali na stranu papeže od Jindřicha získal dočasný titul markraběte saského, později navráceno původním rodům, náhradou titul markraběte bavorské vých. marky - Rakousko

VRATISLAV KRÁLEM v dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči za věrné služby císařovi Jindřichovi II, od něj získal Vratislav II. královskou korunu ovšem byla nedědičně byl zbaven povinných poplatků a povinován účastí českých vládců s družinou při korunovačních cestách něm. panovníků do Říma uvolňovaly se postupně vazby mezi čes. a něm. panovníky u příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský korunován arcibiskupem Egilbertem zároveň král polský

„Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.“ - Kosmova kronika

VNITROPOLITICKÝ VÝVOJ obnovil moravské úděly spor s bratrem Jaromírem, který se stal biskupem – rozdělil českou diecézi na dvě části – Olomouckou a Mohučskou povolal zpět do Sázavského kláštera vyhnané mnichy postupně se do konfliktu připojil i Řím a Svatá říše římská Jaromír se stal císařovým kancléřem, císař nařídil r. 1085 sjednotit diecézi koncem 80. let 11. stol. Vratislav II. opět obnovil i olomoucké biskupství když Jaromír odjel protestovat do Říma, cestou umřel (1090)