Struktura výuky

Vymezení pojmů Vzdělávání = proces, pomocí něhož se dosahuje určitého stupně vzdělání Vzdělání = stav, dosažený stupeň (např. ZŠ, SŠ, VŠ) Výchova (v užším smyslu) = proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji.

Vyučování = běžný význam – označuje to, co se každodenně odehrává ve školních třídách v průběhu vyučovací hodiny v didaktických teoriích – druh lidské činnosti, který spočívá v interakci učitele a žáků, základem je záměrné působení na žáky, aby u nich docházelo k učení Výuka = běžný význam – podobně jako vyučování v didaktických teoriích – se objasňuje šířeji než vyučování, tedy jako systém, který zahrnuje jak proces vyučování, tak především cíle výuky, obsah výuky, podmínky, determinanty a prostředky výuky, typy výuky a výsledky výuky podle J. Maňáka – hlavní forma vzdělávací činnosti, při níž učitel a žáci vstupují do určitých vztahů a jejímž cílem je dosahování stanovených cílů

Struktura výuky Cíl výuky Obsah výuky Proces výuky Výsledky výuky

1. Cíl výuky je zakotven v hlavních školských dokumentech (např. dříve vzdělávací program Základní škola, nově Rámcový vzdělávací program) řídí se jím vzdělávací činnost každého pedagoga nejvyšší cíl směřuje k mnohostranné a harmonicky rozvinuté osobnosti

2. Obsah výuky patří zde učební plány a osnovy (dříve byly striktně dány a musely se dodržovat, nyní, zejména v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem, se na jejich tvorbě podílí samotní učitelé) základní učivo souvisí s výběrem učiva; v dnešní době nárůst nových poznatků → učitelé musí vybrat tzv. kmenové, základní učivo (tzv. core curriculum), aby nedocházelo k přetěžování žáků konkrétně: vědomosti (např. fakta, pojmy) dovednosti (např. motorické) návyky (např. hygienické) myšlenkové operace (např. srovnávání, analýza) postoje

3. Proces výuky Proces výuky definují Maňák a Švec (2003) jako složitý otevřený systém, jímž se rozumí uspořádaná organizace vzájemně závislých a ovlivňujících se prvků, spojených s vnějším prostředím zpětnou vazbou. Proces výuky probíhá v rámci školní třídy, není však izolovaný. Určují ho i podmínky školy, prostředí, ve kterém se škola nachází, je určován výchovně-vzdělávacími cíli atd. Kontext procesu výuky nejlépe vystihuje následující schéma.

fáze výuky metody výuky organizační formy didaktické prostředky činitelé výuky pedagogická komunikace a interakce pedagogická diagnostika

a) fáze výuky motivace = souhrn činitelů, které podněcují, orientují a udržují chování člověka; prostředkem zvyšování efektivity učební činnosti žáků expozice = zprostředkovává žákům nové poznatky; zahrnuje všechny způsoby a postupy, jimiž si žáci pod vedením učitele osvojují učivo fixace = upevňování osvojených vědomostí a dovedností diagnóza = zpětná vazba o žákově, ale i o učitelově práci, aby bylo možné zjednat včas nápravu v případě nedostatků nebo neúspěchů aplikace = používání získaných vědomostí a dovedností v praktické činnosti

b) metody výuky Viz další přednáška

c) organizační formy podle vztahu k osobnosti žáka (individuální, individualizovaná, skupinová, hromadná) podle charakteru výukového prostředí (ve třídě, v odborných učebnách a laboratořích, v dílně, na školním pozemku, v muzeu, vycházka a exkurze, domácí úlohy) podle délky trvání (vyučovací hodina, dvouhodinová výuková jednotka, vysokoškolská lekce, seminář, speciální kurzy …)

d) didaktické prostředky učebnice počítače televize, video didaktické pomůcky (pracovní listy, modely, nářadí pro tělocvik, atd.)

e) činitelé výuky učitel, žák, pedagogický personál viz další přednáška

f) pedagogická komunikace a interakci Viz další přednáška

g) pedagogická diagnostika Viz další přednáška

4. Výsledky výuky nejčastěji se uvádějí vědomosti = pamětně osvojená fakta dovednosti = učením získané předpoklady pro úspěšné vykonávání určité činnosti; vznikají opakovaným nácvikem návyk = zautomatizovaný úkon nebo dynamický stereotyp spojený s potřebou vykonávat danou činnost (např. hygienický, mravní)