Světležlutá až černá kapalina Směs plynných (methan, ethan, propan, butany, CO2) kapalných (alkany, cyklany) pevných uhlovodíků (parafíny, cerezíny) Hustota 800 až 990 kg/m3 Elementární složení ropy: C H S N O 84-87% 11-14% 0,1-9% 0,01-1% 0,4-1% Vznik ropy: a) anorganická teorie - působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů b) organická teorie - vznik z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu

V Číně destilace ropy již 11. století př. Kr. V 7. století př. Kr. Asyřané a Peršané těžili a ropu ze studní a rozdělovali na různé frakce V Evropě známe ropu přinejmenším od 16. století Prvenství v Evropské těžbě patří polskému lékaři I. Lukasiewiczovi r. 1854 zahájil v Bóbrce u Krosna těžbu a založil i první rafinerii u Jasla.   V USA první ložisko otevřeno r.1853 v Pensylvánii (viz. obr.)

Naleziště ve světě: - oblast Perského zálivu (Kuvajt, Írán, Irák, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty) - Jižní, Severní a Střední Amerika (Venezuela, USA, Mexiko) - Evropa a Asie (Rusko, Norsko, Švédsko, Čína) Naleziště v ČR: - jižní Morava (Hodonínsko) -severní Morava (Ostravsko, Jeseníky)

Podle příznaků na povrchu (asfalt,výpary horkých plynů,vznícené naftové plyny tzv. věčné ohně,nerosty nasáklé ropou) Metoda pokusných vrtů Elektrické vyhledávání ropy-vychází ze špatné vodivosti ropy Metoda ropných plynových snímků-založena na úniku ropných plynů do ovzduší Metody geofyzikální a geochemické Metody bakteriologické-využívá toho,že v ropných ložiscích žijí určité druhy bakterií Počet neúspěšných vrtů může být i při pečlivém a nákladném průzkumu až 40%.

Těží se pomocí vrtů Primární způsob těžby - většinou je v nalezišti přítomen i zemní plyn, který zajišťuje potřebný tlak => ropa může samovolně vytékat (lze tak získat okolo 20% ropy z naleziště) Sekundární metoda - čerpání ropy pomocí pump nebo injektáží (vytěžitelnost 5 až 10%) Terciární metoda - principem je snížení viskozity zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry (dalších 5–15 % ropy)

Výměníky tepla - předehřev až na 180 °C Trubková pec I - předehřátá ropa proudí velkou rychlostí a dochází k dalšímu ohřevu Rektifikační věž l – zkrápění benzínem, páry zkondenzují na kapaliny, rozdělí se na složky Trubková pec II – zde se kapalný zbytek z věžeI znovu ohřívá Rektifikační věž lI - zkrápění těžkým plynovým olejem,rozdělení na oleje a zbytek (asfalt)

Krakování = Rozkladová destilace, tj Krakování = Rozkladová destilace, tj. tepelný rozklad vyšších uhlovodíků, vedle reakcí rozkladných probíhají reakce polymerační a kondenzační za vzniku koksu, dehtovitých látek a vodíku -Suroviny lehčí (plynový olej) se krakují za vyšší teploty a tlaku (500 °C a 5 MPa) -Suroviny těžší (mazut) při teplotě nižší (400 °C a 1,5 MPa) -Při 600 až 700 °C vzniká vedle benzínu a aromatických uhlovodíků (letecké palivo) velké množství plynů Katalytické krakování-působením katalyzátorů lze získat až 70 % benzínu při teplotě 250 až 300 °C za obyčejného tlaku -katalyzátory-chlorid hlinitý, hlinitokřemičitany -takto vyrobený benzín je vysokooktanové palivo leteckých motorů

Krakovací zařízení: Trubková pec I – ohřev suroviny Reakční komora - silnostěnná tlaková nádoby Rektifikační kolona - oddělí se zde plyn a benzín Trubková pec II – vrací se zde zbytek z krakovacího procesu, jde zpět do reakční komory => surovina krakovacím zařízením cirkuluje

Rafinace=čištění ropných produktů Rafinace chemická - provádí se v koncentrovanou H2SO4 v agitátorech Rafinace rozpouštědlová - rafinovaný produkt se promíchá s rozpouštědlem, které dobře rozpouští nečistoty, v praxi nejčastěji Edeleanův způsob (rozpuštědelem je kapalný SO2) Nepřetržitá rafinace – rozpouštědlem je fural (C4H3O . CHO) Rafinace adsorpční - provádí se odbarvovacími hlinkami nebo silikagelem

Z parafínových olejů jím získáváme parafín a mazací oleje Odparafínování rozpouštědlové - parafínový olej se rozpustí za tepla ve směsi benzénu a acetonu (BA),roztok se ochladí v chladící nádrži Vakuový filtr - krystalky parafínu se oddělí od roztoku oleje v rozpouštědle Destilační kolona I- z roztaveného parafinu oddestiluje zadržené rozpouštědlo Destilační kolona II – roztok z filtru se rozdělí na olep a rozpouštědlo

Z celkové produkce ropy se zpracuje: 35 % benzín (k pohonu motorů, k extrakci a jako rozpouštědlo) 25 % topné oleje (k pohonu lodí) 20 % oleje k pohonu Dieselových motorů 10 % petrolej k pohonu turbínových letadel 10 % na ostatní ropné výrobky (mazací oleje, parafín, asfalty apod.). Využití ropných produktů: -k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové světové produkce) -pohonné hmoty -petrochemie (výroba plastů, pesticidů,hnojiv)

r. 1863 vynalezen spalovací motor Jeanem Etiennem Lenoirem (1822-1900) Spalovací motory: Zážehové – je nasávána palivová směs benzinových par se vzduchem - po stlačení pístem se zapálí elektrickou jiskrou Vznětové – Rudolf Diesel (1858-1913) r. 1892 - je nasáván čistý vzduch -prudké stlačování (až okolo 4MPa) => ohřev směsi (700°C)-vstříknuta motorová nafta => vznícení a shoření paliva Propan a butan - součást automobilového paliva LPG

Spalovací turbíny: Zážehové, vznětové Využití: letadla,v elektrárnách jako špičkové jednotky Princip: hrdlem je nasáván vzduch do kompresoru odtud vtlačován do spalovacích komor zde se přivádí palivo,spaliny dále proudí do turbín 1-kompresor 2-spalovací komory 3-turbíny

Měření objemu ropy: 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litrů. Někdy v tunách, 1t = cca 7,33 barelů. Doprava ropy: Železničními cisternami Lodními cisternami Ropovody

možnost těžit dokonalejšími postupy starší ložiska ropy těžit ropu z mořského dna, větší hloubka vody využívat bitumenózní písky využívat olejové břidlice vyrábět pohonné hmoty z uhlí (světové zásoby uhlí se odhadují na 250 let) ze zemního plynu (zásoby na 50 - 70 let), popřípadě obnovitelných zdrojů

DĚKUJI ZA POZORNOST