Fallopia sp.

Obsah prezentace Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Invazní rostliny (Petra Tylová) Systematika a char. rodu Fallopia (Michaela Křišťálová) Rozšíření v ČR a ve světě (Silvie Mamulová) Dopady na vegetaci ČR, možná využití (Vendula Uhrová)

ČR

Mírný podnebný pás: Souřadnice: Počasí a klima: severní polokoule - 40° - 60° severní zeměpisné šířky jižní polokoule - 40° - 50° jižní zeměpisné šířky Počasí a klima: podnebí - mírné a přechodné mezi oceánským a kontinentálním převládá západní proudění vzduchu - směrem od západu k východu stoupá kontinentální charakter podnebí (rozdíly mezi severem a jihem a východem a západem jsou však vzhledem k malé rozloze malé) místní charakter počasí a podnebí ovlivňuje výšková členitost a nadmořská výška Čechy a Morava - projev přímořského vlivu Slezsko - přibývá kontinentálních podnebných vlivů charakteristickým znak klimatu - výrazně vyvinuté pravidelné střídání 4 ročních období: jaro (20.3.) léto (21.6.) podzim (23.9.) zima (21.12.)

Srážky: Teplota: množství stoupá s nadmořskou výškou roční průměrná – 5,5-9 °C nejteplejší - nížiny nejchladnější - horské oblasti klesá se vzrůstající nadmořskou výškou - průměrně asi o 0,6 °C na 100 m Morava je obecně teplejší než Čechy Srážky: množství stoupá s nadmořskou výškou ovlivňováno i polohou místa vzhledem horským hřbetům nejvíce - červen a červenec nejméně - leden a únor

Fytogeografické členění: Botanicky se území Česka člení do 3 fytogeografických oblastí, které zahrnují 99 fytogeografických okresů: 1. Termofytikum - osídlováno převážně teplomilnými druhy rostlin - zahrnuje výškový vegetační stupeň planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) - tvoří 2 souvislé podoblasti: a) České termofytikum (15 okresů) vytváří pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí b) Panonské termofytikum (6 okresů) zahrnuje oblasti jižní Moravy a Moravských úvalů. 2. Mezofytikum tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou a zabírá největší část území - zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný) - Českomoravské mezofytikum tvoří 63 okresů a Karpatské mezofytikum 9 okresů 3. Oreofytikum - horské oblasti s převažující chladnomilnou květenou - zahrnuje stupně montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový) - České oreofytikum zahrnuje 14 okresů - izolované, nejvýše položené oblasti hor Českého masivu - Karpatské oreofytikum je tvořeno 1 okresem (Moravskoslezské Beskydy)

Biotopy: Geologie: Vodní toky a nádrže Mokřady a pobřežní vegetace Prameniště a rašeliniště Skály, sutě a jeskyně Alpínské bezlesí Sekundární trávníky a vřesoviště Lesy - jehličnaté - zaujímají 33 % celkové rozlohy země - smrčinové - převažují, v ČR vysazeny sekundárně - druhová skladba - smrk (55 %), borovice (18 %), dub (6 %), buk (5 %), modřín (3 %), bříza (3 %), olše (1 %), ostatní dřeviny (9 %) Geologie: značná variabilita hnědá půda

Nadmořská výška: 67% území - do 500m, 32% - 500-1000m, asi 1% - nad 1000m povrch Česka má převažující ráz pahorkatin a vrchovin sníženiny pahorkatiny roviny vrchoviny hornatiny

Jednotky horizontální struktury v ekosystémech: Rostlinstvo: území Česka náleží ke středoevropské oblasti, která je křižovatkou proudů šíření rostlinných druhů, z čehož plyne velká druhová rozmanitost vzhledem k velké členitosti reliéfu se zde setkáváme s různorodými biotopy s relativně malou rozlohou asi 20 % rostlinných druhů je v české krajině nepůvodních, zavlečených člověkem Jednotky horizontální struktury v ekosystémech: 1. Mechové patro (E0) - všechny mechorosty a lišejníky, někdy i řasy a sinice rostoucí na kamenech či trouchnivějícím dřevě ležícím na zemi

Jednotky horizontální struktury v ekosystémech: 2. Bylinné patro (E1) 3. Keřové patro (E2) - všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je nižší než 1 m a všechny byliny, tedy i ty, jejichž výška dosahuje více než 1 m - představuje ve většině ekosystémů patro s největší biodiverzitou - všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je vyšší než 1 m a nižší než 5 m - významné především pro hnízdění ptáků

4. Stromové patro (E3) všechny rostliny, jejichž výška v daném ekosystému je vyšší než 5 m - možno dále dělit na několik částí - ve středoevropských podmínkách, kde nejvyšší stromy dosahují jen málokdy přes 30 m, má smysl dělení jen do dvou částí: - E3 alfa - rostliny dosahující výšky 5 - 15 m - E3 beta - rostliny dosahující výšky 15 m a více

Invazní rostliny Nepůvodní druhy, které vytvářejí soběstačné populace a staly se ve společenstvu dominantní nebo jej rozvracejí a vytlačují původní druhy

Cestování → lodní a železniční doprava → vědomý i nevědomý přesun Dovážení cizích druhů na okrasu, pro zalesnění krajiny, potravinářský průmysl Invazní rostliny mají značnou ekologickou adaptabilitu, vysokou toleranci stresu a snášejí úsporné životní podmínky

Příklady negativního působení invazních rostlin ve světě IVCN

Hipage benghalensis

Clidemia hirta

Arundo donax

Melaleuca quinquenervia

Tamarix ramosissima

Systematika říše: Plantae (rostliny) podtřída: Viridiplantae (zelené rostliny) oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné) třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné r.) řád: Polygonales (rdesnotvaré) čeleď: Polygonaceae (rdesnovité) rod: Fallopia (křídlatka) u nás: Fallopia sachalinensis Fallopia japonica Fallopia bohemica

Charakteristika čeledi vytrvalé dvoudomé byliny oddenky lodyhy - statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m listy - řapíkaté, celistvé, celokrajné, vejčité s vyniklou žilnatinou květenství - úžlabní nebo koncové jednopohlavné květy vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté plod je 3hranná nažka vytrvalé dvoudomé byliny s  rozvětvenými a silnými oddenky Lodyhy jsou statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m Listy řapíkaté, celistvé, celokrajné, dvouřadě do plochy rozložené, vejčité s vyniklou žilnatinou Květenství úžlabní nebo koncové Květy funkčně jednopohlavné, v samčích květech jsou dlouhé tyčinky a krátké pestíky, v samičích krátké tyčinky a výrazné pestíky vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté Plod je 3hranná nažka zcela uzavřená ve zveličelém okvětí

Fallopia sachalinensis (křídlatka sachalinská) jednoletá, až 3,5m rýhovaná přímá lodyha – dutá, v horní části větvená podlouhlé vejčité listy s delší špičkou čepel dlouhá až 35cm, široká 20 – 25cm drobné zelenožluté květy

Fallopia japonica (křídlatka japonská) vytrvalá, až 2,5m červěně skvrnitá přímá lodyha – křehká, dutá, v horní části větvená vejčité listy, na vrcholu špičaté, na bázi klínovité drobné bílé až narůžovělé květy

Fallopia bohemica (křídlatka česká) kříženec křídlatky japonské a sachalinské 3m silné duté lodyhy široce vejčité listy, na bázi klínovité – mělce srdčité drobné bělavé květy

Rozšíření 12 – 15 druhů (14) + hybridi Fallopia convovulus – sev.Af., As., Evropa Fallopia baldschuanica - Rusko Fallopia x conollyana – hybrid ruské a jap. Fallopia x bohemica – Britské ostrovy

Rozšíření Fallopia japonica - východní Asie - 19.stol - 39 z 50 států USA - 6 provincií v Kanadě

Rozšíření Fallopia sachalinensis – umělá stanoviště - sucho 1893 - jedlé výhonky

Rozšíření v ČR (Journal of Vegetation Science, Vol. 15, No. 4 ) - 3 prokázané druhy (2004) – „transformers“ - nejčastější F.japonica, F. boh., F.sach. - nej. reg. - F.bohemica, F.jap., F.sach. - dopady různé – (lužní lesy)

Rozšíření v Ostravě (Sobotková, 1995) - 1 druh, synantropní flóra – antropofyty, neofyty - vodní toky Ostravice, Odra, Lučina - diaspory zanášeny na ruderální i rekultivované plochy - vlhčí stanoviště, juv. i suchá místa - nitrofilní, rezistence vůči herbicidům

Rozšíření v povodích

Dopady a vliv rozšíření křídlatky na vegetaci v ČR

Jak škodí? Rychle se množí a na kolonizovaných stanovištích vytváří husté uzavřené porosty a ze stanoviště vytlačují původní druhy vegetace. Vzhledem k úbytku potravních příležitostí dochází k ústupu domácích druhů hmyzu a následně zpěvného ptactva. Ztěžuje využití zemědělské a lesní půdy a šíří se na okolní pozemky.

Jak škodí? Stanoviště kolonizovaná křídlatkou jsou v zimním a jarním období bez vegetačního krytu a dochází ke zvýšenému riziku eroze a komplikaci protipovodňových opatření. Mezi negativní ekonomické dopady výskytu invazních druhů patří i finance vynaložené na nezbytné ošetření některých stanovišť – chráněná území, veřejná prostranství.

Kde škodí? Šíří se zejména podél vodních toků a komunikací, a to jak samovolně, tak činností člověka. Současnému šíření této rostliny napomohly hlavně povodně. ( Jeřice, Nisa )

Jak s křídlatkou bojovat? Kombinovaným chemickým a mechanickým zásahem. Pro plnou účinnost jsou prováděna 2 ošetření v průběhu roku, po dobu 3 let. O nebezpečnosti šíření křídlatky svědčí skutečnost, že se na její likvidaci a omezování porostů poskytují finanční příspěvky z dotačních programů Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí.

Využití křídlatky Mladé rostliny (do výšky asi 1 m) či mladé větvičky a výhonky lze použít jako čerstvé krmivo pro dobytek, králíky a morčata, pokrájené nebo pomleté jako vláknina s dodatkovými živinami do masa pro psy. Zajímavé je také využívání oddenku v čínské a japonské medicíně a mladé výhonky byly doporučovány jako kulinářská zajímavost tradiční asijské kuchyně.

Využití křídlatky Za pozornost stojí schopnost křídlatky akumulovat těžké kovy, zvláště kadmium a olovo. Mnohé jiné pokusné rostliny předčí křídlatka také v akumulaci kobaltu, arzénu, rtuti a manganu Křídlatka je vynikající pro tzv kořenové čističky odpadové vody. I přirozené porosty kolem řek; chrání říční vodu proti pronikajícím postřikům, hnojivům a dalším reziduím z okolních ploch

Kořenová čistička

Využití křídlatky Křídlatka se také jeví jako perspektivní energetická plodina. Usušené rostliny lze zpracovat např. do briket. Velké využití křídlatky vidí odborníci také v podobě aditiva při zpracování prasečí a hovězí kejdy na bioplyn a hnojivo.