Dramatická výchova a využití jejich prvků v práci muzejního pedagoga workshop pro pracovníky muzeí Muzeum h lavního města Prahy

Kdo jsme? Ivana Pernicová Iva Dvořáková

Definice dramatické výchovy  Systém řízeného, aktivního sociálně- uměleckého učení dětí či dospělých založený na využití základních principů a postupů dramatu a divadla, limitovaných primárně výchovnými či formativními a sekundárně specificky uměleckými požadavky na straně jedné a individuálními i společnými možnostmi dalšího rozvoje zúčastněných osobností na straně druhé.

Využití dramatické výchovy  Dramatická výchova na školách jako samostatný předmět  Dramatická výchova jako aplikovaná metoda při výuce předmětů  Dramatická výchova na LDO při ZUŠ  Dramatická výchova jako metoda využívaná v psychoterapii a SPV  Dramatická výchova jako metod a využívaná v muzeích, galeriích.

Základní kameny dramatické výchovy. HRAROLEJEDNÁNÍDIVADLO

Výhody a omezení použití metody DV Výhody  Dítě je aktivní  Podporují představivost  Široké uplatnění  Umožňují vcítit se do aktérů různých událostí a dějů Omezení  Subjektivní  Někdy složitá organizace a řízení  Na hraně – potřebují dobře vybaveného a připraveného učitele

Základní princip – HRANÍ ROLÍ „Hraní rolí je výchovná a vzdělávací metoda, která vede k plnění osobnostně rozvojových i věcných cílů prostřednictvím navození a přípravy, rozehrání a reflexe fiktivní situace s výchovně hodnotným obsahem. Tato situace se uskutečňuje prostřednictvím hry hráčů, zastupujících svým chováním a jednáním více či méně fiktivní objekty (zejména osoby), včetně možnosti hrát v různé míře autenticity i sebe samého.“ Josef Valenta, Kapitoly z teorie výchovné dramatiky

Úrovně hraní rolí – SIMULACE  hráč jedná za sebe v jiné situaci, reaguje v rámci fiktivní situace  Hra na já v reálné možné situaci  Projevuji postoj, činím rozhodnutí, ale jsem stále ve své „kůži“, já kdybych se musel rozhodnout…  Hra na já ve fiktivní (nemožné ) situaci  já vládcem vesmíru JÁ JAKO…

Úrovně hraní rolí - ALTERACE  - hráč v roli postavy, bere na sebe jinou roli - já, když hraji vojevůdce  přejímá atributy postavy - emoce v obličeji, typické konání, typické jednání pro postavu

Úrovně hraní rolí - CHARAKTERIZACE  hráč hraje postavu se snahou proniknout do ní co nejhlouběji, hledá vnitřní motivace, věrohodnost, odhlíží od „já“ (Napoleon) VELMI NÁROČNÉ

PEDAGOG V ROLI  Autorita – všechno vím, plášť experta  Člen gangu – jsem jeden z vás  Bezmocný – poraďte mi prosím  Ten, kdo nebyl přítomen – Nevím, řekněte mi  Ďáblův advokát – jsem v opozici, vybízím Možnost využití kostýmu, rekvizit, úroveň charakterizace, v kterékoliv části programu

Bez dětí to nejde - věkové zvláštnosti dětí  Předškolní a mladší školní věk  Střední školní věk  Starší školní věk  Adolescenti

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Živý obraz též nehybný obraz, stronzo, fotografie – terminologická nejednotnost Zastavený pohyb fotografie, zachycení určitého okamžiku

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Pantomima Pohybová sekvence bez mluvení Jednotlivci i skupiny

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Alej – „ulička svědomí“ Skupina, dvě řady proti sobě, vzdálenost alespoň 1,5m, uličkou prochází postava, všichni jsou jejími myšlenkami, přáteli… dle domluvy

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Dabing Dvojice 1 hraje pantomimicky a mlčí, druhý za něj mluví

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Imaginativní hra Jednotlivci, domýšlení příběhu předmětu, kostýmu, rekvizity. V roli i mimo roli.

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Horké křeslo Celá skupina, 1 přijme roli, ostatní mu kladou otázky. Varianty: jde o důležité rozhodnutí, skupina = hlasy svědomí, přátel …

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Monology (verbální sóla) Jednotlivci,vnější projev, zveřejněná vnitřní řeč, celá škála možností.

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Zaslechnutá řeč Skupina, jednotlivci, 1 slyší to, co má být skryto očím jeho či někoho jiného a pak o tom dává zprávu.

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy  Deníky  Dopisy  Letáky  Mapy  Obrazy  Seznamy  Životopisy

Techniky a postupy založené na hře v roli vhodné pro muzejní programy Role „na zdi“ Do lidské siluety se píše charakteristika postavy dle dohodnutých pravidel

Praktické rady  J ednoduchá a krátká cvičení na úrovni simulace  Ž ivé obrazy  Lektor v roli  R ekvizit a, skutečný hmotný pramen nebo replika  Písemné a ikonografické prameny – věrohodnost situace  Tajemství  Přerušte hru, když….  Dě jiny každodennosti, osudy rodin

Slovn í či pohybové montáže O rganizace prostoru Soustředění, respekt k druhému P ravidla pro předvádění a pro evaluaci Práce ve skupinách – učitel – rádce Čas na doznění situace Žák není herec, ale hráč

Hledání struktury programu z hlediska použití dramatické výchovy Pro koho? /věková kategorie – moje zkušenost s věk. kategorií, konkrétní škola, zájmová skupina/ Proč? /zvýšit návštěvnost muzea, nabídnout škole program dle RVP,ŠVP, zajímá nás osobně téma, které chceme zpracovat, aktuální výročí, aktuální výstava/ Kde? /posoudit vhodný prostor vzhledem k počtu dětí, tématu, kouzlo nepřenositelnosti muzejního prostoru/

Kolik máme času ? /určit dobu trvání programu vzhledem k charakteru programu – k požadavku školy/ Mám dostatek materiálu? /dostupnost informaci, knihy v muzejní knihovně, konzultace s historiky, kopie/ Jaké budou klíčové body programu?  - příběh konkrétní historické postavy – průvodce historickým časem  - příběh fiktivní postavy – průvodce historickým časem  - hledání neznámé historické postavy – opačný sled příběhu

- příběh exponátu - po linii muzeologické nebo historické - a jiné?? Zpřesňování tématu. O čem? - na co chci poukázat, jaký je problém Jaké použiji techniky DV a proč? - volba vhodných technik, dle zvoleného tématu, svých schopností, věkové kategorie Začátek a konec? - jakou technikou začnu /nastolení příběhu, přeladění/ a skončím, licence dle charakteru, ale i nálady skupiny

Děkujeme za pozornost.