ČR a svět – NATO Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PaedDr. Alena Pekařová Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1 Autor PaedDr. Alena Pekařová Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-On/2-ON-1/7 Název DUM ČR a svět – NATO Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Občanská nauka Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Náplň: charakteristika severoatlantické aliance, studená válka, členské země, struktura NATO, působení aliance, spolupráce mezi členskými státy, rozšiřování v budoucnosti Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova NATO, studená válka, Varšavská smlouva, členské země Datum 21. 6. 2012

ČR a svět – NATO Osnova hodiny Vymezení pojmu NATO Severoatlantická smlouva Historie NATO Vývoj po roce 1948 - Studená válka - Varšavská smlouva - Železná opona Vývoj NATO v letech 1970 – 1980 Vývoj NATO v letech 1990 – 2012 Členské státy NATO Politická struktura NATO Vojenská struktura NATO Působení NATO ve vojenských operacích Rozšiřování NATO v budoucnosti

Severoatlantická aliance Česky: Severoatlantická aliance (NATO). English: North Atlantic Treaty Organization (NATO). Français: Organisation du traité de l´Atlantique Nord (OTAN)

NATO 2012 Vznik: 4. dubna 1949 Typ: Vojenský pakt Sídlo: Brusel, Belgie Členové: 28 zemí Generální tajemník: Andres Fogh Rasmussen Hlavní orgán: Severoatlantická rada

Historie NATO Anglie Nizozemsko Belgie Lucembursko Francie 17. března 1948 Anglie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a Francie - podpis Bruselského paktu - cílem bylo vybudování politicky silné západní Evropy a na žádost Francie namířeno proti německé agresi

Vývoj po roce 1948 - usilování SSSR o rozšíření svého vlivu směrem na západ - po roce 1949 - ideologický konflikt mezi východem a západem - 4. dubna 1949 - vznik nové Severoatlantické smlouvy, (Washingtonská smlouva) - podpis: USA, Kanada a 10 západoevropských zemí - Anglie, Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Island, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko - cílem smlouvy je vzájemná pomoc v obraně proti rozšiřování moci SSSR - železná opona napříč Evropou, počátek tzv. studené války - vznik Varšavské smlouvy - hospodářské spolupráce a především vojenského paktu zemí východního bloku

Severoatlantická smlouva Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Článek 5 Severoatlantické smlouvy

Vývoj NATO v letech 1970-1980 - na konci 60tých let Aliance formuje principy udržování přiměřené obrany - vyslovuje se pro uvolňování napětí se státy Varšavské smlouvy ∙ v roce 1970 vstupuje v platnost smlouva o nešíření jaderných zbraní ∙ Američané zahajují se Sověty jednání o omezení jaderného arzenálu ∙ uskutečňují se rozhovory se státy Varšavské smlouvy o omezení vojenských sil ve střední Evropě - organizační pnutí uvnitř samotné organizace ∙ Francie - pocit z nadřazenosti Anglie, stažení jednotek NATO z francouzského území, zákaz rozmisťování jaderných zbraní na jejich území - odpověď NATO – stažení francouzských jednotek ze struktur NATO ∙ Řecko - dočasné vystoupení na protest proti postupu během kyperské krize - 1982 vstupuje do Aliance Španělsko - 1985 první schůze amerického presidenta Ronalda Regana se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem v Ženevě - na třetím jejich setkání podepsána Smlouva o likvidaci raket - konec studené války ve znaku vzájemných dohod o odzbrojování

Vývoj NATO v letech 1990 - 2012 - zánik Varšavské smlouvy – hlavního protivníka NATO - nové debaty o účelu Aliance - 1990 připojení východního Německa (podmíněno neumisťováním vojenských jednotek NATO a jaderných zbraní ) - v roce 1999 vstup České republiky, Maďarska a Polska - v roce 2004 vstup dalších států – Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko - v roce 2009 přistoupily Chorvatsko a Albánie - na pražském summitu dohodnuto přezkoumání obrany na území Aliance - vyjednávání s Českem a Polskem o umístění protiraketové obrany základny na jejich území - americký president Barack Obama upouští od tohoto plánu - vznik nových hrozeb ze zemí podporujících terorismus - nynější generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navrhuje Sovětskému svazu spolupráci týkající se protiraketové obrany

Členské státy NATO 1949 USA, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Anglie, Belgie Nizozemsko 1952 Řecko, Turecko 1955 Západní Německo 1982 Španělsko 1990 Východní Německo 1999 Česko, Maďarsko, Polsko 2004 Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko 2009 Albánie, Chorvatsko

Politická struktura NATO - Rada NATO – politická a výkonná moc - Výbor pro plánování obrany - analyzuje výdaje na armádu - koordinuje vojenské plánování států - Skupina pro jaderné plánování - zabývá se jaderným arzenálem - bez zastoupení Francie, která má svůj vlastní atomový arzenál - Hlavní výbor NATO - 27 specializovaných skupin - řeší specifické úkoly v politické, vojenské a ekonomické oblasti - Generální tajemník NATO - nejvyšší politický (civilní) představitel na mezinárodní scéně - Mezinárodní sekretariát - rozdělen do jednotlivých sekcí - řeší politiku, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance

Vojenská struktura NATO - Vojenský výbor NATO - nejvyšší vojenský orgán Aliance - spadá pod politickou pravomoc Rady - složen z náčelníků generálních štábů armád - dvě regionální strategické velitelství: Atlantic – sídlo Norfolk, stát Virginie Europe – sídlo Mons, Belgie - Mezinárodní vojenský štáb - pomocný orgán využívaný Vojenským výborem při řešení vojenských otázek - Integrovaná vojenská struktura NATO – základna na obranu členských zemí Nejdůležitější rozhodnutí v rámci NATO jsou vytvářena všemi členskými státy.

Působení NATO ve vojenských operacích - Bosna a Hercegovina 1993 – 1995 - střežení bezletové zóny v rámci Odepřený let (Deny Flight) - únor 1994 – sestřelení čtyř útočících srbských vojenských letadel na pozemní cíle - bombardování pozic srbské armády a nasazení mírových jednotek IFOR (SFOR) - Jugoslávie 1999 - v rámci operace Spojeneckou sílou (Allied force) provádění náletů na území Jugoslávie - cílem zastavit vyhánění etnických Albánců z provincie Kosovo srbskou armádou - akce předmětem sporů – 78 dní trvající útoky, 30 miliard dolarů škody - Afganistán - teroristické útoky 2011 přiměly NATO poprvé v historii uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy - od roku 2003 USA za pomoci spojenců v rámci operace Trvalá svoboda působí v Afganistánu - svržení vládnoucího hnutí Tálibán a Al-Kaidy - ukončení bojových operací v zemi je plánováno na konec roku 2014 - Irák - zajišťování výcviku nové armády po pádu režimu Saddáma Husajna

Jednotky NATO - KFOR - zkratka z anglického Kosovo Force - mezinárodní jednotky v Kosovu jsou tvořeny mnoha národy, mezi nimi je zastoupena i Česká republika, v současné době 7 vojáků - ISAF - International Security Assistance Force - je role spočívá v asistenci afgánské vládě a mezinárodnímu společenství při udržování bezpečnosti - Česká armáda roku 2002 zde vyslala polní nemocnici - SFOR - Stabilisation Force - měla za úkol stabilizovat bezpečnost v oblasti Bosny a Hercegoviny - ČR zde byla zastoupena také

Rozšiřování v budoucnosti - Vstup přislíben dalším státům – Gruzii, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině - Rusko se snaží rozšiřování Nato zabránit Mapa partnerských smluv NATO Členové NATO Akční plán členství.docx Intenzifikovaný dialog Individuální akční plán partnerství Partnerství pro mír

Zachovalá část železné opony u Čížova. Návrat

Studená válka - budování vojenských koalic - pomoc zranitelným státům - zástupné války (použití ozbrojených skupin) - špionáže (zpravodajské služby podporované státem) - propaganda - kosmické závody - na území socialistických států budování pohraničních zátarasů a jiných zařízení zabezpečující neprostupnost Návrat

Varšavská smlouva SSSR Polsko NDR ČSSR Maďarsko Bulharsko Rumunsko Albánie 1952 - první rozšíření Aliance o nové státy Řecka a Turecka 1953 - SSSR žádal o připojení k NATO, byl odmítnut 1955 - vstup Západního Německa do NATO – zlomový bod pro Evropu 1955 - jako odpověď SSSR na tuto událost - jako protipól k Severoatlantickému paktu vznik Varšavské smlouvy (hospodářská spolupráce, vojenský pakt) - podpis: SSSR, Maďarsko, Československo, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, NDR a Albánie (v r. 1968 na protest proti intervenci vystoupila) Návrat

Kontrolní otázky Co znamená zkratka NATO? 2. Kdy bylo založeno NATO? 3. O čem je 5. článek Severoatlantické smlouvy? 4. Co to je pojem studená válka? 5. Kdy vstoupila naše republika do NATO?

Seznam obrázků: Obr. na listu 4, 6, 8, 11, 12, 14, 15, 16 - cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantická_aliance Obr. na listu 22 - Členové Varšavské smlouvy – Obr. na obr. 17 - Vlajka NATO - tema.novinky.cz/nato Obr. na listu 20 - Železná opona cs.wikipedia.org/wiki/Železná_opona Obr. na listu 7 - Vlajka SSSR – Obr. na listu 5 - Postupný vývoj členství v NATO - Obr. na listu 21 - Obr. na listu 15 - cs.wikipedia.org/wiki/Varšavská_smlouva cs.wikipedia.org/wiki/Vlajka_Sovětského_svazu cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantická_smlouva cs.wikipedia.org/wiki/Studená_válka cs.wikipedia.org/wiki/SFOR

Seznam použité literatury: [1] kolektiv autorů: Kronika 20. století, přeloženo z německého jazyka, ISBN 80-85873-54-0 [2] NATO, www.Wikipedie.cz