METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM

METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM

METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM SYNDROM X REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

Kardiovaskulární riziko, zejména riziko koronárního onemocnění: RIZIKOVÉ FAKTORY

RIZIKOVÉ FAKTORY (RF) ZVÝŠENÝ LDL-CHOLESTEROL (LDL-C) ZVÝŠENÝ KREVNÍ TLAK (TK) KOUŘENÍ … A DALŠÍ NEZÁVISLÉ RF

Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií hypertriglyceridémie hyper LDL-C + redukovaná glukózová tolerance + centrální obezita + hypokineze MÉNĚ VYJÁDŘENÁ

Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií hypertriglyceridémie hypo HDL-C + redukovaná glukózová tolerance + centrální obezita + hypokineze MÉNĚ VYJÁDŘENÁ

hypertriglyceridémie redukovaná glukózová tolerance hypo HDL-C redukovaná glukózová tolerance centrální obezita hypokineze MCVS + trombogenní faktory

MCVS SYNDROM X REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

MCVS VAGUE REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

MCVS SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

MCVS ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM ATS METABOLICKÝ SYNDROM

MCVS SYNONYMA ATS MS

ETIOLOGIE GENETICKÁ PREDISPOZICE vzniká obezita (obvykle časný výskyt) V rodinách s větší prevalencí DM II. typu, ICHS nebo hypertenze čili GENETICKÁ PREDISPOZICE projeví se zhoršenou glukózovou tolerancí Při excesivním energetickém příjmu a nízké pohybové aktivitě (PA) vzniká obezita (obvykle časný výskyt)

Centrální (androgenní) typ distribuce tuku OBEZITA Centrální (androgenní) typ distribuce tuku častěji muži

OBEZITA Větší výskyt hypertenze DM aterosklerózy častěji muži

OBEZITA Periferní (gynoidní) typ distribuce tuku častěji u žen Není predispozice k ICHS častěji u žen

KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN HYPERINZULINÉMIE Genetická predispozice Nadměrný energetický příjem Nedostatečný energetický výdej = zhoršené využití glukózy periferními tkáněmi způsobené sníženou účinností inzulínu REDUKOVANÁ CITLIVOST KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN

HYPERINZULINÉMIE ZVÝŠENÁ PRODUKCE INZULÍNU BETA BUŇKAMI PANKREATU REDUKOVANÁ CITLIVOST KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN INZULÍNOVÁ REZISTENCE ZVÝŠENÁ PRODUKCE INZULÍNU BETA BUŇKAMI PANKREATU

4x Normální účinek = 4x 4 receptory Množství inzulínu „x“ zesílí podnět 4-krát Množství inzulínu „x“

INZULÍNOVÁ REZISTENCE 4x 2x x x INZULÍNOVÁ REZISTENCE

4x 2x 2x Snížená účinnost inzulínu

4x 2x x x 2x 4x 8 (x:2) x:2

4x Inzulínová rezistence Snížená účinnost inzulínu Hyperinzulinémie

4x x 4x 8 (x:2)

4x normoinzulinémie 4x x 4x 4x hyperinzulinémie 4 (x:2)

NORMÁLNÍ! Ale jaká je glykémie?

HYPERINZULINÉMIE DOPROVÁZÍ EUGLYKÉMII!

NIDDM tím stoupá glykémie je překročena sekreční kapacita pankreatu Teprve po jisté době (která může trvat desítky roků) je překročena sekreční kapacita pankreatu (nestačí produkovat inzulín) tím stoupá glykémie vzniká non-inzulín dependentní diabetes mellitus NIDDM

MÁ KAUZÁLNÍ VZTAH K ICHS NIDDM MÁ KAUZÁLNÍ VZTAH K ICHS

ZVÝŠENÝ POSTPRANDIÁLNÍ INZULÍN = NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ICHS HYPERINZULINÉMIE PŘEDCHÁZÍ NIDDM REPREZENTUJE ATHEROGENNÍ PERIODU PŘED MANIFESTACÍ ICHS ZVÝŠENÝ POSTPRANDIÁLNÍ INZULÍN = NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ICHS

Důležitý rizikový faktor zejména pro centrální mozkovou příhodu (CMP) HYPERTENZE Důležitý rizikový faktor zejména pro centrální mozkovou příhodu (CMP) ale také pro ICHS

mírná nebo střední, ne vysoká HYPERTENZE Jako součást MKVS mírná nebo střední, ne vysoká Příčina? Není zcela jasná ...

HYPERTENZE Inzulín ovlivňuje renální absorpci Na () Těsná korelace mezi postprandiální hladinou inzulínu a TK Inzulín ovlivňuje renální absorpci Na () membránovou stabilitu () produkci katecholaminů () vysvětlení kauzálních vztahů mezi zvýšeným inzulínem a hypertenzí (?)

HYPERTENZE - INZULÍN : TK redukce tělesné hmotnosti (u obézních) zvyšuje senzitivitu na inzulín snižuje hladinu inzulínu v plazmě snižuje TK

HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii

HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii

HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii 2. Při pohybové aktivitě obézních osob (které mají hyperinzulinémii) TK klesá aniž by klesala hmotnost

HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii 2. Při pohybové aktivitě obézních osob (které mají hyperinzulinémii) TK klesá aniž by klesala hmotnost čili: redukce hyperinzulinémie = pokles hypertenze

HYPERTENZE - INZULÍN : TK Spojení mezi inzulínovou rezistencí a hypertenzí pomocí sympatického nervového systému (?) Pohybová aktivita redukuje katecholaminémii prostřednictvím cvičením indukovaného poklesu sérového inzulínu (?)

inzulín katecholaminy krevní tlak

inzulín katecholaminy krevní tlak

HYPERTENZE - INZULÍN : TK Hypotéza: poměr mezi hypertenzí a redukovanou senzitivitou na inzulín je sekundární primární jsou hemodynamické faktory mikrocirkulace ?

HYPERTENZE - INZULÍN : TK hemodynamické faktory mikrocirkulace: ZVÝŠENÝM TLAKEM ZPŮSOBENÁ RESTRIKCE MIKROCIRKULACE LIMITUJE NUTRIČNÍ PRŮTOK A SNIŽUJE SVALOVOU SPOTŘEBU GLUKÓZY ?

Glukóza množství „x“

Stejné množství inzulínu Glukóza množství < „x“ Stejné množství inzulínu metabolizuje menší množství glukózy

VZESTUP CITLIVOSTI NA INZULÍN, KE KTERÉMU DOCHÁZÍ PŘI TRÉNINKU OBÉZNÍCH OSOB, MŮŽE BÝT VYSVĚTLEN HEMODYNAMICKÝMI FAKTORY

PŘED TRÉNINKEM Množství glukózy „x“

ZVÝŠENÁ KAPILARIZACE PO TRÉNINKU Množství glukózy „2x“ STEJNÉ MNOŽSTVÍ INZULÍNU ROZLOŽÍ VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ GLUKÓZY

pomocí zpětnovazební smyčky jedno působí na druhé Co způsobuje primárně mírnou hypertenzi? Zvýšená sympatikotonie nebo inzulínová rezistence? ŠPATNÁ OTÁZKA zvýšená sympatikotonie může jak vyvolat inzulínovou rezistenci, tak zhoršovat už existující inzulínovou rezistenci pomocí zpětnovazební smyčky jedno působí na druhé

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

JEDNO ZHORŠUJE DRUHÉ Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

DYSLIPOPROTEINÉMIE ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie Lepší než častěji používaný termín „hyperlipidémie“. ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie (HDL = high density lipoprotein)

DYSLIPOPROTEINÉMIE ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie Lepší než častěji používaný termín „hyperlipidémie“. ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie + hypertriglyceridémie Hyper LDL-cholesterolémie je obvykle mírná . Avšak u MCVS nacházíme menší typ molekul LDL-C (bohatší na triglyceridy)!

VERY LOW DENSITY LIPOPROTEIN DYSLIPOPROTEINÉMIE IDL VLDL játra Rovněž atherogenní LDL VERY LOW DENSITY LIPOPROTEIN

Malé LDL mají větší účinnost při vzniku ateroslerotického plátu DYSLIPOPROTEINÉMIE Důležitý je objem částic! Větší VLDL jsou konvertovány na zbytkové částice a jsou odstraňovány z cirkulace (nevytváří LDL!) Menší VLDL (bohatší na cholesterol) jsou rychle konvertovány na LDL (většinou malé s větší hustotou) Malé LDL mají větší účinnost při vzniku ateroslerotického plátu

Malé husté LDL s vyšším obsahem TG DYSLIPOPROTEINÉMIE Malé husté LDL s vyšším obsahem TG mají menší schopnost vázat se na fibroblasty (pravděpodobně výsledkem redukované afinity apolipoproteinu-B [apo-B] LDL na receptor LDL v důsledku menšího objemu) = větší atherogenita mohou být snadněji (per)oxidovány = větší atherogenita

DYSLIPOPROTEINÉMIE INZULÍNOVÁ REZISTENCE způsobující hyperinzulinémii zvyšuje tvorbu VLDL a tak přispívá ke zvýšení hladiny TG (hypertriglyceridémie přítomná jak u MKVS, tak u NIDDM) Non Insulin Dependent Diabetes Mellitus

DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = snížená efektivita působení inzulínu na lipoproteinovou lipázu (LPL) TG = = mastné kyseliny + glycerol LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra pokles TG a vzestup MK

IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra LPL TG = = mastné kyseliny + glycerol

DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra LPL TG = = mastné kyseliny + glycerol Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené

DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chylomikrony LPL Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené Zhoršené odstraňování VLDL z krve = zvýšená atherogenita

přispívá k hypertriglyceridémii a redukovanému odstraňování VLDL DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = snížená efektivita působení inzulínu na lipoproteinovou lipázu (LPL) přispívá k hypertriglyceridémii a redukovanému odstraňování VLDL (přítomná u obézních a u MKVS)

DYSLIPOPROTEINÉMIE HDL 2 hlavní třídy zralých HDL malé a husté HDL3 s malým obsahem lipidů velké, méně husté a bohatší na lipidy HDL2 Hladina HDL3 je většinou stálá a stejná HDL2 má velkou variabilitu, variabilita HDL2 způsobuje variabilitu celkového HDL Vysoká hladina HDL2 chrání cévy proti ateroskleróze, neboť HDL transportuje cholesterol do jater!!!

DYSLIPOPROTEINÉMIE ICHS Inverzní pomět mezi HDL a inzulínem!! Nízká HDL je důležitý rizikový faktor vzniku Ischemické CHoroby Srdeční ICHS U osob s MKVS je hypo-HDL důležitějším rizikovým faktorem než u ostatní populace Inverzní pomět mezi HDL a inzulínem!! U MKVS je zvýšená rychlost degradace HDL-apoA než jeho syntéza!! !!! Výsledek = nízký HDL !!!

DYSLIPOPROTEINÉMIE postprandiální hypertriglyceridémie Do obrazu patří postprandiální hypertriglyceridémie inverzně koreluje s HDL2 a pozitivně s inzulínem!

DYSLIPOPROTEINÉMIE Velikost hypertriglyceridémie je částečně determinovaná aktivitou LPL. Vysoká aktivita LPL vede k rychlé lipolýze postprandiálních chylomikronů bohatých na TG, podporuje tvoru HDL2 a snižuje jejich katabolismus. Proto vysoká hladina HDL2 reflektuje efektivní katabolismus lipoproteinů bohatých na TG (chylomikrony, VLDL)

DYSLIPOPROTEINÉMIE Naopak nízká aktivita LPL vede ke zpomalení lipolýzy postprandiálních chylomikronů bohatých na TG, snižuje tvoru HDL2 a zvyšuje jejich katabolismus. Proč je snížená aktivita LPL?

DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra LPL TG = = mastné kyseliny + glycerol Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené