Krátkodobé kolísání; mezinárodní obchod a měnový kurz Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 10; 11; 12 Krátkodobé kolísání; mezinárodní obchod a měnový kurz

Obsah. 10) Krátkodobé kolísání ekonomiky 2. Poptávkový šok – změna C 1. Podstata kolísání 2. Poptávkový šok – změna C 3. Poptávkový šok – změna I 4. I – princip multiplikátoru a akcelerátoru (ne B) 5. Poptávkový šok – změna G a NX 6. Nabídkový šok – změny ve vzácnosti vstupů 7. Nabídkový šok – inovace 8. Nabídkový šok – institucionální faktory

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Konjunkturní cyklus (angl. Business Cycle) je druh pravidelných fluktuací, charakteristických pro ekonomický vývoj zemí v tržním hospodářství. V ekonomickém vývoji se střídají vzestup a pokles v kratších a delších obdobích.

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Pohyb je základní vlastností vesmíru. Výsadní postavení má všudypřítomný cyklický pohyb. Ekonomie je vysoce komplexní pohyb, který tento atribut nepostrádá.

Měření času - klíčový praktický úkol astronomie Rok Měsíc Den ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Nepravidelnosti pohybu Slunce Pravé slunce Sluneční hodiny Časová rovnice ovat

Nepravidelnosti astronomických pohybů! II. Keplerův zákon Precese a nutace Země Librace měsíce Proto byly vyhledány rovnoměrnější zdroje cyklů jako jsou atomové hodiny: ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky 2 roky 10 let 45 let ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Cyklický pohyb – cyklické křivky ovat

Cyklický pohyb – rezonance ovat

Dlouhodobé a krátkodobé období

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Expanze je růst HDP v daném časovém období. Recese je pokles HDP v daném časovém období. Velké a hluboké recese (mnoho %; dlouhé období) se nazývají deprese. Pokud HDP ani neroste ani neklesá, jde o stagnaci. Ekonomický cyklus je střídání expanze a recese vlivem kolísání reálného produktu okolo produktu potenciálního.

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Vzestupná fáze (recovery) je charakterizována zvýšením tempa růstu produkce, poklesem nezaměstnanosti a růstem zaměstnanosti, snižováním zásob a vzestupem odbytu výrobků.

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Fáze poklesu (recession) se vyznačuje zpomalováním tempa růstu produkce až po jeho eventuální pokles, růstem nezaměstnanosti, růstem zásob, poklesem cen surovin při současném růstu cen hotových výrobků (v období před druhou světovou válkou docházelo k všeobecnému poklesu cen) a poklesem prodejů na vnitřním i zahraničním trhu. V důsledku odbytových potíží dochází ve zvýšené míře k bankrotům podniků a následně i peněžních ústavů.

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Přechod z jedné fáze do druhé charakterizují tzv. body obratu, tj. horní bod obratu (peak) a dolní bod obratu (trough). Hospodářská situace po dosažení horního bodu obratu se též nazývá rozmach (boom) a po dosažení dolního bodu obratu deprese (depression). Někdy se hovoří o čtyřech fázích cyklu (recovery, peak, recession, trough).

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Nežádoucí jevy tedy negativní důsledky může mít i expanze, zejména za situace, kdy se ekonomika pohybuje na úrovni potenciálního HDP, protože v takovém případě skutečný HDP již nemá kam růst a bude tedy docházet nikoliv k růstu HDP (produkce), ale k růstu cenové hladiny.

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky Vývoj ekonomiky charakterizovaný výkyvy HDP je doprovázen kolísáním dalších ekonomických veličin, jako nezaměstnanost, inflace, investice, vládní výdaje, zisky aj. Statistické vyjádření je obvykle redukováno na čtvrtletní vývoj HDP v meziročním srovnání. Předmětem teorie hospodářských cyklů je nejen podoba, nýbrž také příčiny konjunkturních výkyvů.

2) Hospodářské cykly; ekonomické cykly Krátkodobé kolísání ekonomiky způsobují zejména posuny křivek agregátní poptávky a agregátní nabídky. K jednotlivým faktorům způsobujícím posuny křivek: výrazná změna vládních výdajů (např. výdajů na zbrojení) výrazná změna některého z dalších autonomních výdajů (např. autonomní spotřeby Ca, transferů, autonomních daní atd.)

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky K jednotlivým faktorům způsobujícím posuny křivek: výrazná změna cen základních surovin (ropy apod.) změna hodnoty mezního sklonu ke spotřebě a tím i základního multiplikátoru, případně mezního sklonu k dovozu a podílu daní, přírodní katastrofy, války výrazná změna zahraniční poptávky (otevřené ekonomiky) technické a technologické inovace

10) Krátkodobé kolísání ekonomiky - kvantitativní (též extenzivní), - kvalitativní (též intenzivní). Kvalitativní (intenzivní) faktory vedou ke zvyšování produktivity či efektivnosti výrobních faktorů.

Hospodářské cykly; atributy vývoje ekonomický růst, zdokonalování systému a bezporuchovost systému.

10) Hospodářské cykly; Příčiny kolísání Základní pojetí: a) exogenní odůvodnění cyklického kolísání mimoekonomickými faktory (např. vliv slunečních skvrn, W. S. Jevons); b) psychologické objasňující konjunkturní kolísání střídajícími se vlnami optimismu a pesimismu hospodářsky aktivních lidí, např. keynesismus;

10) Hospodářské cykly; Teorie konjunktury c) endogenní vysvětlení konjunkturního cyklu jako reakci především na ekonomické faktory, jako monetární zásahy, teorie přeinvestování pod vlivem úrokové sazby (K. Wicksell), vývoj s technickým pokrokem (G. Cassel, J. A. Schumpeter), teorie podspotřeby (T. R. Malthus, S. de Sismondi, K. Marx); d) teorie reálného hospodářského cyklu (J. Long, C. Plosser, E. Prescott aj.) vycházejí ze substituce volného času nabídkou práce pracovníky v závislosti zejména na výši reálné mzdy.

10) Hospodářské cykly; Teorie konjunktury e) Moderní teorie cyklů, jejíž hypotézy jsou ověřovány empirickým výzkumem, považují každý cyklus za individuální jev a nesnaží se odůvodnit všechny cykly jen jednou příčinou. Prognostické modely moderní teorie konjunktury, využívají též prostředky ekonometrie, (konjunktura, akcelerátor, multiplikátor).

10) Hospodářské cykly; ekonomické cykly Mezi nejvýznamnější teorie hospodářských cyklů patří: Keynesiánské teorie Teorie monetárních výkyvů Teorie reálných cyklů Institucionální faktory

10) Hospodářské cykly; Keynesiánské teorie Multiplikační a akcelerační účinek zvyšuje produkci a nutnost investovat. Naopak v recesi budou firmy omezovat své investice, což má opět multiplikační účinek – vede ke snížení důchodů vlastníků VF a k poklesu jejich důchodů. Keynesiánství proto zdůrazňuje význam vládních zásahů, které zejména v depresích tlumí nepříznivé multiplikační a akcelerační důsledky.

Keynes sir John Maynard brit. národohospodář, * 1883 † 1946 vyvodil příčin svět. hosp. krize obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Vytvořil tak základ moderní vědy o NH politice vycházející ze vtahů mezi spotřebu, investicemi a úsporami. Dílo: A Treatise on Money (1930), Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (The General Theory of Employment, Interest and Money, 1936)

10) Hospodářské cykly; Teorie monetárních výkyvů říká, že příčinou kolísání HDP je změna množství peněz v oběhu. Zvýšení množství peněz v oběhu → pokles úrokové míry → vyšší investice → vyšší poptávka po práci → růst mezd a zaměstnanosti → vyšší spotřební výdaje → vyšší agregátní poptávka. V otevřených ekonomikách vede monetární expanze k poklesu úrokové míry → k odlivu kapitálu → znehodnocování domácí měny → růst vývozu → růst čistého vývozu.

10) Hospodářské cykly; Teorie monetárních výkyvů Časem však růst množství peněz v oběhu způsobí růst cenové hladiny → zvýšení ceny vstupů → firmy mají vyšší náklady → omezují produkci. Růst cen zvyšuje poptávku po peněžních zůstatcích → zvýšení úrokové míry. Firmy tak zjišťují, že se jim v důsledku růstu úrokové míry zvýšené investice nevyplatí. Firmy zjistí, že špatně investovaly a investice omezí. Tím poklesne agregátní poptávka. Některé firmy nejsou schopny splácet své závazky, zastavují výrobu, to vede k poklesům produkce a růstu nezaměstnanosti. Snížení množství peněz v oběhu má opačný účinek.

10) Hospodářské cykly; Teorie monetárních výkyvů Příklady recesí s monetární příčinou: v období Velké deprese v USA (20. leta 20. století) kleslo množství peněz v oběhu. Úrokové míry byly příliš vysoké, firmám se nevyplatilo investovat. Před Velkou depresí americká CB prováděla naopak rozsáhlou monetární expanzi. Česká krize po roce 1997. V roce 1996 omezila ČNB množství peněz v oběhu. To vedlo k růstu úrokových měr a k poklesu investičních výdajů. Zpřísnění monetární politiky byla jen jedna z příčin recese. Příčin české recese v letech 1997/8-2000 bylo více.

10) Hospodářské cykly; Fáze hospodář. cyklu Střednědobé hospodářské cykly: Kitchinovy cykly (délka: 40 měsíců) Juglarovy cykly (délka: 7–14 let). Dlouhodobé hospodářské cykly: Kondratěvovy cykly, (délka 30–60 let) (nejsou jednoznačně prokázány).

10) Hospodářské cykly; zobecnění Poptávkové a nabídkové šoky: - změny a kolísání poptávky, - změny a kolísání nabídky, - nesoulad politického hospodářského cyklu, - měnová politika centrální banky, - inovační teorie (J. A . Schumpeter).

Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy 1942. Hospodářské cykly Joseph Schumpeter *8.2.1883 Třešť,  8.1.1950 Tasonic, USA, rakouský min.financí; vypracoval analýzu kapitalistick. hosp. procesu vedoucího k hosp. vývoji v konjunkturních výkyvech. Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy 1942.

Hospodářské cykly Podle Schumpetera je klíčovou příčinou kolísání ekonomiky realizace různých druhů inovací. Jejich úspěšná realizace přináší dočasné rozkolísání ekonomiky což iniciuje hospodářské cykly.

10) Hospodářské cykly; Důsledky HK Ekonomické důsledky: – ztráta produkce, pokles životní úrovně, cyklická nezaměstnanost. – inflace v případě „přehřátí konjunktury“ nebo stagflace. Sociální a politické důsledky: - růst sociálního napětí ve společnosti, - psychický úpadek mnoha obyvatel - neefektivnost procesů

10) Hospodářské cykly; Teorie konjunktury Aktivistická keynesiánská proticyklická politika - zaměřená poptávkově, - prioritně na nezaměstnanost nebo inflaci, fiskální (příp. měnová) politika. Zastánci keynesiánských teorií na základě výše uvedeného proto zdůrazňují význam vládních zásahů, které by zejména v depresích tlumily nepříznivé multiplikační a akcelerační důsledky.

10) Hospodářské cykly; Opakování V ekonomice dochází k cyklickým výkyvům ve vytíženosti produkčního potenciálu. Konjunkturní cyklus se skládá ze čtyř fází: po překonání dolního bodu obratu začíná fáze „zotavení“, po ní následuje fáze „rozmachu“ (boomu) a horní bod obratu. Zde začíná pokles (záporné přírůstky produktu), který dosahuje po fázích „konjunkturního oslabení“ a „recesi“ dna a dolního bodu obratu. Přitom stoupá v obou vzestupných fázích poptávka rychleji než růst výrobního potenciálu, který je ve fázích poklesu větší, než to poptávka vyžaduje.

Hospodářské cykly; ekonomické cykly čas

Hospodářské cykly; Určete pravdivost výroků Mezi vrcholem a dnem hospodářského cyklu se nachází recese. Základní charakteristikou monetárního vysvětlení hospodářského cyklu je mylné vnímání vývoje cenové hladiny a z toho vyplývající chybné rozhodnutí. Kondratěvovy cykly (tzv. K-vlny) představují střednědobé kolísání ekonomiky . Ekonomický růst lze chápat jako kolísání hlavních makroekonomických charakteristik . Expanze ekonomiky znamená, že skutečný produkt roste a je nad úrovní potenciálního produktu .

Hospodářské cykly; Určete pravdivost výroků Fáze hospodářského cyklu, která předchází jeho vrchol, je expanze. Hospodářský růst je růst potenciálního produktu. Spotřební výdaje mají s prohlubující se recesí tendenci klesat. S prohlubující se recesí mají spotřební výdaje a investice tendenci růst . Vrchol hospodářského cyklu se může nacházet pod úrovní budoucího potenciálního produktu. Hospodářský růst nemá s potencionálním produktem nic společného.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Popište hospodářský cyklus.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Popište hospodářský cyklus.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Rozlište pojmy ekonomický růst a ekonomický cyklus.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Rozlište pojmy ekonomický růst a ekonomický cyklus. Ekonomický cyklus je kolísání skutečného produktu kolem potenciálního což vede ke střídání expanzí a recesí. Rozlišujeme krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cykly. Dlouhodobý ekonomický růst je růst nebo obecněji vývoj potencionálního produktu. Zvažují se dlouhodobé intenzivní faktory jako je technický pokrok, růst poznání nebo extenzivní faktory jako jsou změny počtu práceschopného obyvatelstva či objemu kapitálových statků.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Charakterizujte monetaristické příčiny cyklů.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Charakterizujte monetaristické příčiny cyklů. Souvisejí se změnami peněžní zásoby, což uvrhá tržní subjekty v peněžní iluzi. Dochází k dočasnému růstu produktu nad jeho potenciální úroveň. Po vyprchání iluze jsou investice odbourávány. Produkt se vrací na Y*. Jde o rozkolísanost agregátní poptávky podmíněná peněžní iluzí. Zdůrazňuje se úloha výkyvů v peněžní nabídce.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Charakterizujte keynesoské příčiny cyklů. Jsou to koncepce nabídkové nebo poptávkové.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Charakterizujte keynesoské příčiny cyklů. Jsou to koncepce nabídkové nebo poptávkové. Vychází z nestability soukromého sektoru spočívající v očekávání a nestabilitě spotřeby. Keynesiánci se zaměřují na rozkolísání agregátní poptávky pod vlivem výkyvů v investičních a spotřebních výdajích. Přístupy jsou založené na hypotéze racionálního očekávání, které ale může být mylné.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Charakterizujte dopady fází expanze a kontrakce na státní rozpočet.

Hospodářské cykly; Úkoly a otázky Charakterizujte dopady fází expanze a recese (kontrakce) na státní rozpočet. Expanze vede k vyšším mzdám, ziskům a zaměstnanosti. Daně rostou. Transfery klesají. Dopad na saldo rozpočtu je pozitivní. O tom, zda bude přebytek státního rozpočtu kladný rozhodují vládní výdaje. Recese má opačné účinky avšak s obdobnými závěry.

Mezinárodní obchod Obsah. B 1. Otevřenost ekonomiky 2. Teorie mezinárodního obchodu – model 2 země, 2 výrobky 3. Rozšíření modelu 4. Mezinárodní pohyb kapitálu B

Otevřená ekonomika Každé národní hospodářství je propojeno s jinými ekonomikami. Např.: pohybem statků (výrobků a služeb) v mezinárodním obchodě, pohybem finančních aktiv tj. mezinárodním pohybem kapitálu, mezinárodním pohybem výrobních faktorů, zejména pohybem práce

Teorie mezinárodního obchodu hledají příčiny a specializace jednotlivých zemí. Důvody: přírodní podmínky, rozdílné preference spotřebitelů. Jednotlivé země se specializují na produkci určitých statků na základě svých absolutních a komparativních výhod.

Absolutní a komparativní výhoda Absolutní výhoda spočívá v tom, že produkce je levnější než v jiných zemích. Komparativní výhoda spočívá v tom, že v této produkci má daná země ve srovnání s jinými druhy svojí produkce (nej)nižší relativní náklady. Komparativní výhodu lze zjistit pomocí nákladů obětované příležitosti OPC. Země má komparativní výhodu, pokud má ve srovnání s jinými zeměmi v dané produkci nejnižší OPC.

Otevřená ekonomika; Teorie zahraničního obchodu Komparativní výhoda - Náklady obětované příležitosti Mějme dvě země, přičemž každá produkuje dva statky. Tabulka uvádí pracovní hodiny nutné k výrobě daných statků: Z tabulky je zřejmá absolutní výhoda země A jak ve výrobě aut, tak ve výrobě traktorů. Rozdílné jsou komparativní výhody: vyrobí-li země A jedno auto, tak nevyrobí 0,5 traktoru (=5/10) vyrobí-li země B jedno auto, tak nevyrobí 0,2 traktoru (=20/100) vyrobí-li země A jeden traktor, tak nevyrobí 2 auta (=10/5) vyrobí-li země B jeden traktor, tak nevyrobí 5 aut (=100/20) Země B má při výrobě aut nižší náklady obětované příležitosti, proto by se měla specializovat na výrobu aut a země A na výrobu traktorů.   Země A Země B Auta 5 20 Traktory 10 100

Mezinárodní pohyb kapitálu Mezinárodní pohyb kapitálu představuje změnu pohledávek a závazků subjektů dané ekonomiky vůči zahraničí. Hlavním motivem tohoto pohybu je snaha o zhodnocení finančních aktiv.

Co ovlivňuje pohyb kapitálu Rozdílná očekávaná výnosnost finančních aktiv domácích a zahraničních. úroky, dividendy, a další výnosy včetně kapitálových výnosů z kolísání cen cenných papírů. transakční náklady očekávaná změna měnového kurzu rozdílné zdanění výnosů 2. Likvidita daného aktiva. 3. Rizikovost daného aktiva.  

Členění zahraničního kapitálu Krátkodobý kapitál Dlouhodobý kapitál dlouhodobé úvěry nebo nákupy velkých balíků akcií, směřující k dlouhodobé kontrole nad podnikem (tzv. přímé zahraniční investice).

Otevřená ekonomika; zahraniční investice: domácí subjekty mohou investovat v zahraničí. Stejnou možnost mají ale i zahraniční subjekty. převody výnosů: tuzemské subjekty mohou pracovat v zahraničí, vlastnit tam akcie, dluhopisy apod. kapitálové převody: vedle převodu výnosů mohou být převáděny různé další

Čistý vývoz NX je složkou výdajové metody měření HDP = C+I+G+NX Otevřená ekonomika; Čistý vývoz NX je složkou výdajové metody měření HDP = C+I+G+NX NX = X-M kde NX … čistý vývoz, X … export, M … import. Zachycuje neexistenci uzavřených ekonomik, každý stát něco dováží a vyváží. Jsou země s významným podílem exportu a importu, kde se podílí na HDP více než 50 %. V ČR se podíl vývozu a dovozu na HDP pohybuje kolem 70 %.

Obsah. 12) Měnový kurz 2. Zhodnocení a znehodnocení měny 1. Podstata měnového kurzu 2. Zhodnocení a znehodnocení měny 3. Fixní a flexibilní kurz 4. devizový trh a měnový kurz 5. Parita kupní síly 6. Měnová krize

Podstata měnového kurzu Měnový kurz představuje cenu národní či nadnárodní peněžní jednotky vyjádřenou v jiných penězích. Přímý kurz vyjadřuje počet jednotek vlastní měny za jednotku cizí měny. Nepřímý kurz vyjadřuje počet jednotek cizí měny za jednotku vlastní měny.

Podstata měnového kurzu Bilaterální kurz dvě měny. Efektivní kurz jedna měna vůči koši měn. Nominální kurz Reálný kurz vyjadřuje, kolik si reálně lze při daném kurzu koupit v zahraničí.

Měnový kurz Er = E.(Pf/P), Reálný měnový kurz eliminuje vliv cen Er = E.(Pf/P), Er … reálný měnový kurs, E … nominální měnový kurs, Pf … zahraniční cenová hladina, P … domácí cenová hladina Pokud je reálný měnový kurs menší než jedna, je domácí zboží relativně dražší než zboží zahraniční.

Vývoj reálného měnového kurzu ukazuje na Měnový kurz Vývoj reálného měnového kurzu ukazuje na zhodnocení či znehodnocení domácí měny, což má vliv na zahraniční obchod: - zhodnocení: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, NX a Y klesá. - znehodnocení: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, NX a Y roste - devalvace a revalvace se týká reálných kurzů

Měnový kurz Pojmy revalvace a devalvace se vztahují k vývoji měnového kurzu pouze ve specifickém případu systému fixních kurzů. Dojde-li k úřední změně kurzu ve směru jeho zhodnocení, hovoříme o revalvaci, v opačném případě se jedná o devalvaci.

Otevřená ekonomika; Kurzové systémy Pevný /fixní kurz: centrální banka se zavazuje držet kurs vůči cizí měně na určité hodnotě (např. na hodnotě 1EUR = 30 Kč). V praxi spíše v malém pásmu kolem určité hodnoty (např.± 2,5 % okolo 30 Kč za 1 EUR). Pevný kurs se používá zřídka. Např. vstup do EURO-ZÓNY, je podmíněn 2 roky pevného kursu Kč k EUR. Nutná intervence znamená: - zvýšení množství peněz v oběhu. Toto zvýšení M může vést k inflaci. - snížení množství peněz v oběhu. Toto snížení M může vést k poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti u. Pružný/pohyblivý kurs: kurs domácí měny vůči zahraniční měně může nabývat libovolných hodnot

Otevřená ekonomika; Pevný kurz Výhody: - kurz působí jako kotva, nedochází ke zdražování dovážených statků, - jistota pro subjekty, mohou jasně kalkulovat s náklady a výnosy, není třeba se zajišťovat, nedochází k růstu nákladů při zahraničních operacích. Nevýhody: - centrální banka nemůže provádět samostatnou politiku, nutnost intervenovat může vést buď k inflaci či k nezaměstnanosti - pokud zhodnocuje zahraniční měna, na kterou je domácí měna navázána a nejsou předpoklady pro zhodnocování domácí měny, zhoršuje pevný kurs vývoz do ostatních zemí

Otevřená ekonomika; Příčiny změn rovnovážného kursu: - mezinárodní obchod, - mezinárodní pohyb kapitálu, kursové intervence centrální banky. Podrobnější rozlišení: pohyb cenových hladin/inflační diferenciál úrokový diferenciál saldo obchodní bilance ekonomický růst operace centrální banky

Trh deviz – nabídka a poptávka po devizách FS … křivka nabídky měny na ose x FD … křivka poptávky po měně na ose x

Trh deviz – nabídka a poptávka po devizách; Znázorněte na trhu deviz následující jevy: Nakreslete souběžně, co se děje v grafu nabídky a poptávky po domácí měně, tj. korunách – kdy subjekty nabízejí a poptávají domácí měnu, a co se děje v grafu nabídky a poptávky po devizách – kdy subjekty nabízejí a poptávají zahraniční měnu. a) růst (pokles) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR, d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí, i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, m) příliv zahraničních investic do ČR, n) vyplácení zisků ze podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny

Trh deviz – posuny křivek a) růst (pokles) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR, d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí,

Trh deviz – posuny křivek i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, m) příliv zahraničních investic n) vyplácení zisků ze podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny

Parita kupní síly Teorie parity kupní síly říká, že měnový kurz má odpovídat poměru cenových hladin. Pokud se kurz odlišuje od úrovně daného poměru, vyplatí se identický koš statků vyvážet. Dochází k těmto jevům: bude se zhodnocovat měna země, vývozu statků v koši, a znehodnocovat měna země dovozu. poroste cena statků v zemi, ze které jsou statky uvedené v koši dováženy. bude klesat cena statků v zemi, do níž jsou statky uvedené v koši vyváženy.

Parita kupní síly PPP=PH/PF Parita kupních sil: PPP=PH/PF kde: PPP = parita kupních sil, PH = domácí cenová hladina, vyjádřená jako cena koše statků v CZK, PF = zahraniční cenová hladina, vyjádřená jako cena stejného koše v EUR. Předpoklady PPP: neexistují překážky v mezinárodním obchodě, neexistují dopravní a podobné náklady, nepůsobí faktory narušující princip volné tvorby tržních všechny statky jsou obchodovatelné v zahraničním obchodě

Měnová krize je výraznější znehodnocení (depreciaci) měnového kurzu. Měnová krize může být součástí finanční krize. bankovní krize, neschopnost bank splácet své závazky, což vede k úpadkům bank nebo k záchranným opatřením ze strany vlád, dluhové krize, buď ve smyslu zahraničního dluhu, nebo ve smyslu veřejného dluhu, kdy nejsou schopny splácet své dluhy vlády, úvěrové krize, kdy dochází k nedostatku úvěrů poskytovaných bankami podnikové sféře, hypoteční krize, tj. neschopnost splácet hypoteční úvěry.

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Bakalářský kurz makroekonomie VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.