Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Život v moři 5. ročník

Oceány a moře Většina povrchu Země je pokryta vodou. Na život v oceánech mají také vliv podnebné pásy, ale také slanost vody a hloubka.

Většinu mořských živočichů a rostlin můžeme pozorovat těsně pod hladinou nebo při pobřeží, kde je dostatek tepla a světla.

Na dně oceánů je chladno a tma, žijí zde jen živočichové, kteří se životu ve tmě a chladu, s malým množstvím potravy přizpůsobili.

V blízkosti břehu rostou mořské řasy, které ve velkém množství produkují kyslík. Mořské řasy jsou zdrojem potravy lidstva od nejstarších dob. Např. v Japonsku jsou po staletí používány stejně běžně jako zahradní zelenina.

Moře tropického a subtropického pásu Teplota vody je zde celoročně vysoká. Živočichové a rostliny zde mají velice příznivé podmínky pro život. Živočichové mají většinou zvláštní tvar a pestré barvy. Žijí zde např: žraloci, delfíni, medúzy, chobotnice, koráli…

Delfíni jsou savci. Jsou velice inteligentní, rychlí a mrštní Delfíni jsou savci. Jsou velice inteligentní, rychlí a mrštní. Často se vynořují nad hladinu, aby se nadechli. Svá mláďata kojí dokud jim nenarostou zuby. Delfíni špatně vidí – k orientaci používají ultrazvukový signál.

Koníček mořský je ryba velice zvláštního tvaru Koníček mořský je ryba velice zvláštního tvaru. Je jedinou rybou , která plave ve svislé poloze. Výhradní potravou jsou nejmenší rybky a drobní korýši. Nemá zuby, potravu vdechuje jako vysavač.Je to špatný plavec.

Žralok bílý se vyskytuje v pobřežních vodách Žralok bílý se vyskytuje v pobřežních vodách. Je pro člověka nejnebezpečnější. Žralok bílý stejně jako další žraloci dýchá pomocí žaber, které se při přijímání vody neotevírají a nepulzují jako u jiných ryb. Proto se musí pořád pohybovat, aby do žaber přicházela čerstvá voda a on se nezadusil, což se stává, pokud se zamotá do rybářských sítí.

Medúzy jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí Medúzy jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí. Tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů až po 2 m. Jejich tělo tvoří rosolovitá hmota. Jedním z významných společných znaků jsou žahavé buňky, kterými mohou citelně poranit, případně usmrtit i člověka.

Chobotnice má osm chapadel, které mají přísavky Chobotnice má osm chapadel, které mají přísavky. Žije v moři a je výborný plavec. Když je napadena vypustí inkoustově zbarvenou tekutinu, která znemožní útočníkovi, aby ji našel – útočník ztrácí čich.

Korál je označení pro některé mořské žahavce Korál je označení pro některé mořské žahavce. Všech asi 6000 druhů žije přisedlé v mořích, obvykle v koloniích. Korály vylučují uhličitan vápenatý a tím vytvářejí korálové útesy.

Klaun očkatý není citlivý na jed sasanky, v houštině chapadel najde dokonalé útočiště před pronásledovateli. Sasanka žije na mořském dně, přichycena přísavkami ke kamenům. Má žahavá chapadla, kterými rybu ochromí a znehybní. Pak ji chytí do chapadel a vsune do ústního otvoru.

Moře mírného pásu Žije zde menší množství živých organizmů než v tropických moří. V těchto mořích jsou nejbohatší loviště ryb. Rybáři zde hlavně loví např. makrely, tresky, sledě, mořské štiky…

makrela treska sleď

Moře polárního pásu Můžeme zde vidět největší savce žijící na Zemi. Potravou velryb je plankton – drobné rostliny a živočichové vznášející se pod hladinou.

Kosatka patří mezi nejrychleji plovoucí mořské savce Kosatka patří mezi nejrychleji plovoucí mořské savce. Mají černé tělo, bílé břicho a bradu. Mláďata se rodí po 13 až 16 měsíční březosti. Měří 2,5 m a váží 180 kg. Samci se dožívají 50-70 let, samice 30-50. Jejich potravu tvoří losos, treska, sleď, mořské vydry, tuleň …

Plejtvák obrovský je nejdelší a nejtěžší živočich na světě Plejtvák obrovský je nejdelší a nejtěžší živočich na světě. Plejtvák nemá zuby. Velká ústa si naplní vodou s drobnými mořskými živočichy a pak ji přecedí přes kostice zpátky do moře. Uvnitř tlamy zachytí jen živočichy, které naráz spolkne.

Losos – když přijde období rozmnožování, vydají se lososi na dlouhou cestu. Opustí studené moře, kde 4 roky žil, přestane přijímat potravu a vydá se do sladkovodních vod, kde se narodil. Zde samička do jamky naklade vajíčka, které ihned oplodní sameček a oba vyčerpáním umírají.

Podivné ryby Ropušnice – nehybně se schová mezi kameny a číhá na svojí kořist. Pokud na ní člověk omylem šlápne, může se poranit o hřbetní ploutev, která obsahuje silný jed.

Stříkoun má výborný zrak i pod hladinou zahlédne hmyz na listu nad hladinou. Proudem vystříknuté vody ho srazí na hladinu a sežere. Ježík má posetou kůži spoustou bodlin. Když se cítí ohrožen, spolyká vzduch nebo vodu a nafoukne se jako míč.

Piraňa – dravá ryba, která měří jen 20 – 35 cm Piraňa – dravá ryba, která měří jen 20 – 35 cm. Celé hejno se vrhá na kořist, takže z ní během okamžiku nezbude nic. Má velmi ostré zuby.

Mořská hvězdice – má pět ramen a ohebné tělo s přísavkami Mořská hvězdice – má pět ramen a ohebné tělo s přísavkami. Jestliže ztratí jedno z ramen, naroste jí nové. Nemá zuby, přilepí se na oběť a např. silou ramene otevře její lasturu.

Rejnoci jsou dobří plavci, mnoho z nich je ale přizpůsobeno životu na dně. Jsou to noční živočichové, den tráví zahrabání v písku. Potravu si hledají u dna.

Život v moři – přírodověda – 5 Život v moři – přírodověda – 5. ročník Použitý software: držitel licence – ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p. Tř. Windows XP Professional PowerPoint Přírodověda – Mgr. Helena Holovská, Ing. Antonín Rükl – Alter Přírodověda – Jiří Matyášek, Věra Štiková – Nová škola Přírodověda – Jarmilá Mladá, Ladislav Podrožek – SPN Přírodověda – Danuše Kvasničková, Jiří Froněk – Fortuna Obrázky z internetu Autor: Mgr. Iva Hořejší ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p. Tř. (www.zsrozmital.cz)