aneb Živá telefonní ústředna Mícha aneb Živá telefonní ústředna

Historie Galén chápal míchu, která se na pohmat i na průřezu podobá mozku, jako jeho prodloužený výběžek, který ovládá končetiny. Podrobněji míchu a nervy popsal arabský lékař Avicenna v 11. století po Kristu. Domníval se také, že nervy mají blízký vztah k emocím. Přesná stavba a funkce míchy byly objasněny teprve nedávno.

Pouhým okem Na pohled připomíná mícha gumovitý, bělavý válec s několika podélnými zářezy, dlouhý asi 50 cm a silný zhruba jeden centimetr. Po stranách z něj vybíhají bílé „provázky“ – nervy. Na příčném průřezu je v centru míchy vidět šedá hmota míšní ve tvaru motýla. „Křídla motýla“ se nazývají přední a zadní míšní rohy. Středem šedé hmoty probíhá tenký kanál (míšní kanál), kterým proudí mozkomíšní mok vznikající v mozkových komorách. Šedou hmotu lemuje bílá hmota míšní. Povrch míchy je krytý jemnými vazivovými blánami, míšními plenami.

Pod mikroskopem Šedá hmota míšní je tvořená těly nervových buněk. Shluky těchto těl tvoří tzv. nervová jádra, ganglia. Bílá hmota jsou výběžky nervových buněk, neboli nervová vlákna. Svazky nervových vláken tvoří v mozku a míše tzv. dráhy. Z těl buněk předních rohů míšních vybíhají nervová vlákna zodpovědná za pohyb, motorické nervy. Z postranních částí míchy vybíhají vlákna, která inervují hladké svalstvo a vnitřní orgány. Do zadních míšních rohů se z těla vrací tzv. senzitivní nervová vlákna. Nesou informace o tom, co se v dané oblasti děje. V míše jsou kromě nervových buněk i buňky podpůrné, neuroglie („nervový klih“).

U jiných živočichů Nižší organismy až po bezobratlé míchu nemají. Nejvyvinutější nervový systém mají z bezobratlých měkkýši. Sépie má dokonce mozek chráněný chrupavčitou lebkou. Zárodek míchy lze najít u hlavonožců (chobotnice) v podobě dutého nervového provazce běžícího po jejich hřbetní straně. Stavba míchy člověka a ostatních obratlovců je v zásadě totožná.

Kde se nachází Mícha je uložena v páteřním kanálu, kostěném tunelu tvořeném těly obratlů. Plynule vybíhá z prodloužené míchy, což je část mozku. Předěl mezi nimi tvoří týlní otvor v lebce. Dolní konec míchy sahá ke druhému bedernímu obratli. My však máme bederních obratlů pět. Pod druhým bederním obratlem běží v páteřním kanále „cauda equina“, svazek nervových vláken ve tvaru koňského ohonu. Postranními otvory mezi obratli z míchy vybíhají nervy. V oblasti dolní krční páteře a horní bederní páteře vychází silnější nervové svazky, krční pro horní končetiny a bederní pro dolní končetiny.

Jak a k čemu slouží Mícha tvoří nervové spojení mezi mozkem a ostatním tělem, především co se týče hybnosti a citlivosti. Nervové dráhy začínající v mozku běží do míchy, odkud jsou v podobě odstředivých nervových vláken vedeny ke svalům a vnitřním orgánům, a od svalů a orgánů se v zase dostředivá vlákna vrací do míchy a odtud do mozku. Míšní nervy se skládají jak z odstředivých, tak dostředivých vláken. Nervová ganglia v míše jsou centry některých reflexů, například obranných pohybů, vyprazdňování močového měchýře a konečníku, ztopoření penisu a ejakulace.

Když nefunguje Jakékoli přerušení míchy, ať už zánětlivým procesem, úrazem nebo nádorem, vede k přerušení nervových vláken a velmi často i poškození těl nervových buněk. Situace je o to horší, že se přeruší i všechna vlákna pod poškozením, ne jen ta v místě poškození. Pokud se poškodí jen vlákna vybíhající z míchy, zatímco těla nervových buněk zůstanou v pořádku, mohou vlákna dorůst. Přerušení vláken přímo v míše je však zatím nevratné, je jich tam totiž nahuštěno tolik, že existuje jen mizivá šance na jejich správné napojení. Těla nervových buněk se zregenerovat nedokáží a nezvratně zanikají.

Jak se porucha projeví Přerušení míchy se projeví výpadkem funkcí od přerušení dolů, tj. čím výše je mícha poškozená, tím rozsáhlejší výpadek vzniká. Poškození vláken předních rohů míšních se projeví poruchami hybnosti – obrnami, výpadek zadních rohů míšních má za následek poruchy citlivosti. Přerušení míchy v pase vede k obrně dolních končetin, v oblasti přechodu krku v hrudník k obrně horních i dolních končetin. Postižení dolní bederní a křížové páteře se projeví poruchou močení, odchodu stolice a u mužů poruchami erekce či ejakulace.