Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci :

Nástroje k hoblování Pod pojmem hoblování se rozumí oddělování třísek z dřevěné plochy za pomoci hoblíku. Části hoblíku Hoblíky se zpravidla skládají z lůžka s otvorem nebo ústím, drážky pro odvod třísek a z želízka hoblíku a zařízení k jeho upevnění (klínu)

Části hoblíku Části klopkaře Tvary břitů Želízka hoblíku jsou z nástrojové oceli, která je vpředu tak tvrzená, aby mohl být naostřen ostrý břit. Podle použití rozlišujeme želízka pro uběrák, hladík, klopkař, cídič, macek, úzká želízka se užívají u římsovníků a drážkovníků, pro profilovací hoblíky se užívají želízka s tvarovanými ostřími.U některých typů hoblíků se užívá želízka bez klopny, ve většině případů, pro kvalitní hoblování, se užívá želízka s kopnou. U většiny hoblíků je ostří želízka rovné s mírným zaoblením konců, u uběráku je želízko bez klopny se zaobleným ostřím. Tvary břitů

Názvosloví želízka hoblíku Přední strana želízka se nazývá čelo. Protější strana se označuje jako hřbet. Na spodním díle přibroušená plocha se jmenuje fazeta (zbruska). Břit je v průsečnici ploch čela a fazetky. Pro kvalitní řez hoblíku jsou významné tyto úhly : úhel řezu, úhel břitu, a úhel želízka.

Úhel řezu hoblíku Tvary fazet Úhel řezu se u jednotlivých druhů hoblíků liší. U macka, uběráku, hladíku a klopkaře je 45°, u cidiče 50°. Výjimku tvoří zubák s úhlem řezu 70°až 80°. Úhel břitu by měl činit přibližně 25°. Na úhlu břitu závisí trvanlivost břitu. Je-li úhel břitu menší než 25°,břit se snadno vylomí, především při hoblování sukovitého dřeva. Úhel břitu větší než 30° znesnadňuje oddělování dřevěných třísek.Zjednodušeně platí : délka fazety želízka by měl činit asi dvojnásobek tloušťky želízka. Jako úhel hřbetu se označuje úhel, který svírá fazeta želízka s plazem. Úhel hřbetu musí být vždy větší než 0°, protože jinak by břit nemohl vnikat do dřeva. Tvary fazet

Želízko s klopnou Hoblování s jednoduchým želízkem nemůže často zamezit vytrhávání hoblovaného dřeva. Proto se želízko opatřuje klopnou. Želízko s klopnou se označuje jako dvojité želízko. Klopna má za úkol třísku okamžitě za břitem zlomit, aby se nemohla zatrhnout. Klopna plní svůj účel jen tehdy, je-li její přední hrana (lámací hrana) správně vytvořená. Lámací hrana je velmi malá a musí tvořit úhel asi 60°s plochou čela želízka. Kromě toho musí přední hrana klopny v celé šířce dobře přiléhat k želízku, aby se mezi klopnou a želízkem nemohla vzpříčit žádná tříska. Čím se provádí jemnější práce, tím menší musí být vzdálenost lámací hrany k ostří hoblíku. Činí přibližně 0,75 mm až 0,25 mm.

Lůžko hoblíku Lůžko se skládá z propařeného bukového dřeva nebo dřeva ovocných stromů s plazem z habrového nebo guajakového dřeva, kolíku a z klínu a klínové podpěry. Kromě toho se na zadní části lůžka nachází nárazový knoflík a ochranná rukojeť. Uprostřed plazu leží ústí (otvor před želízkem). Lůžko a plaz jsou opatřeny zuby a vzájemně slepeny.

Nastavení hoblíku Tloušťka třísky udává přesah břitu želízka přes plaz. Nastavení tloušťky třísky se provádí údery kladivem na zadní část hoblíku při přílišném přečnívání želízka, nebo údery na želízko při malém přečnívání želízka a zrakovou kontrolou přes plaz. Před břitem želízka vzniká při oddělování dřevěné třísky ve dřevě spára. Aby se zamezilo hlubokému zatržení, je přední hrana ústí blízko břitu želízka. Hrana tlačí při hoblování na dřevěnou plochu, zlomí předčasně oddělovanou třísku a působí jako lámací hrana. Je-li ústí příliš veliké, tak se tříska zlomí příliš pozdě a zatrhne se příliš hluboko. Velikost otvoru musí vždy odpovídat druhu hoblíku. Tak musí např. u uběráku být velmi veliký, ale u cidiče velmi malý.

Ostření želízka Při hoblování se kvalitně opracovaného povrchu dociluje jen ostrým želízkem. Je-li břit tupý jen trochu a nemá-li žádné zuby, může být obtažením znovu nabroušen. Zubatá nebo příliš tupá želízka se musí nabrousit brusným kotoučem.

Ostření brusným kotoučem Při ostření na brusném kotouči se želízko volně položí na rovnou podložku nebo se upne do saní. Během ostření se želízkem z boku pohybuje na brusném kotouči sem a tam. Při ostření vzniká třením teplo. Proto se musí brousit jen mírným tlakem, aby břit nemodral a neztratil tak na své tvrdosti.

Obtahování obtahovacím brouskem Po ostření se musí želízko obtáhnout. Teprve tím získá správnou ostrost. K obtahování rukou se používají přírodní nebo syntetické obtahovací brousky. Strojově lze želízka obtahovat na lapovacím kotouči. Přírodní obtahovací brousky jsou belgický kámen a arkansas. U belgických kamenů se provádí obtahování jen s použitím vody. U arkansasu se k obtahování používá směs petroleje a oleje.

Syntetické obtahovací brousky Se vyrábějí v různých stupních jemnosti. Některé mají hrubozrnnou a jemnozrnnou stranu. Hrubozrnná strana slouží k předběžnému obtažení a jemnozrnná strana k jemnému obtažení. U syntetických obtahovacích brousků se může používat buď voda nebo směs olejů. Při obtahování se fazeta dobře přitiskne na obtahovací brousek a obtahuje krouživým pohybem tak dlouho, dokud není lesklá jako zrcadlo a nezmizí jehla. Čelo želízka se obtahuje jen občas, aby se jehla rychleji srovnala a odstranila.

Lapovací kotouče Jsou plastové kotouče, které obsahují velmi jemné brusivo, kterými lze želízka obtahovat strojově. Dnes existují i želízka se vsazenými otočnými noži. Když je nůž tupý, tak se může jednou obrátit a příště se vymění za nový,ostrý.

Údržba hoblíku Aby se s hoblíkem docílilo dobrého výsledku, musí být plaz čistý, naprosto rovný a hladký. Při opotřebované přední hraně ústí, při rýhách a zbytcích lepidla na plazu je třeba jej srovnat na brusném pásu upnutém na stole stroje. Nazpět vysunuté želízko musí být přitom uklínováno do lůžka.

Druhy hoblíků cídič, hladík, klopkař, římsovník a macek. Nejdůležitější druhy hoblíků truhláře jsou hoblíky: cídič, hladík, klopkař, římsovník a macek.

Macek Macek je 550 mm nebo 480 mm dlouhý hoblík s 54 mm nebo 48 mm širokým želízkem s klopnou. Používá se k vytváření rovných dřevěných ploch, drážek a rovných hran. Pro svou délku se hodí k opracování dlouhých dílů.

Klopkař Je 240 mm dlouhý a má 45 mm nebo 48 mm široké želízko s klopnou. Jeho úhel řezu 45° a jeho otvor je přibližně 1 mm. Klopkař se používá místo macku u menších dílů a k ubírání čelného dřeva.

Hladík Hladík je stejně velký jako klopkař, ale opatřený jen 45 mm nebo 48 mm širokým želízkem bez klopny. Úhel řezu je stejně jako u klopkaře 45°. Otvor je 1 mm veliký. S hladíkem se hoblují hrubé a nerovné plochy a hrany. Hodí se i na ubírání čelního dřeva.

Cídič Cídič je jen 220 mm dlouhý, tedy kratší než klopkař a má rovněž 45 mm nebo 48 mm široké želízko s klopnou. Používá se k začišťování masivního dřeva a odýhovaných ploch i pro jemné práce. Úhel řezu je 50°. Poloha želízka navíc zamezuje zatrhávání dřeva.

Speciální cídiče U moderních hoblíků jsou želízka nastavitelná pomocí stavěcího šroubu. Speciální cídič Stavěcí cídič

Uběrák Uběrák je 240 mm dlouhý a má 33 mm široké želízko bez klopny, jehož břit je zabroušen do oblouku. Poloměr je stejně velký jako šířka želízka. Želízko je při hoblování více vysunuto než želízka u jiných druhů hoblíků a bere proto tlutší třísku. Otvor je příslušně větší. Uběrák se používá k předhoblování silně zdeformovaného a hrubého dřeva a odhoblování silných vrstev dřeva.

Zubák Zubák je stejně velký jako cídič a má želízko široké 48 mm. Jeho úhel řezu je 70°až 80°. Tím je způsobeno, že želízko více škrábe než řeže. Do plochy čela jsou vyfrézované malé drážky ve vzdálenosti 1 mm, které tvoří na řezu jemné zoubky. Zubák se používá k zdrsnění ploch.

Římsovník Římsovník slouží k vyhoblování a přehoblování drážek, profilů a profilových hran. Existuje s želízkem s klopnou a bez klopny. U dvojitého římsovníku lze nastavit přední díl plazu. Lze tak nastavit větší, popř. menší ústí a vyměnit želízko.

Speciální hoblíky Speciální hoblíky mohou být v dílně k dispozici. Nepatří ale zpravidla ke standardní sadě nástrojů truhláře, neboť nejsou pro běžnou práci nezbytně nutné. Patří sem mimo jiné nastavitelný polodrážkovník, svlakovník, drážkovník, kocour, člunkař a srovnávač. Nastavitelný polodrážkovník má nastavitelný boční a hloubkový doraz. Je možné s ním nastavit potřebnou šířku a hloubku drážky. Předřezák zabraňuje zatrhávání u příčného nebo zvlněného dřeva.

Svlakovník Svlakovník slouží k hoblování svlakových per. Jeho plaz svírá s pravou boční plochou hoblíku úhel 75°až 80°. Dorazová lišta umožňuje přesné nastavení. Předřezák brání zatrhávání u příčného dřeva. Předřezák a želízko musejí být ve vzájemném souladu.

Drážkovník S drážkovníkem lze vytvářet podle šířky použitého želízka drážky různých šířek. Dorazy umožňují nastavení hloubky drážek a polohu drážky

Kocour Kocour má 10 mm, 15 mm nebo 20 mm široké želízko. Vypracovávají se s ním dna drážek, jako např. u svlakových drážek a dna u vybrání pro kování na nastavenou hloubku.

Kovový člunkař Kovový člunkař je vybaven želízkem s klopnou a má konvexně a konkávně přestavitelný plaz. Upravuje se stavěcím šroubem na vydutý nebo vypouklý tvar opracovaného dílu.

Ruční srovnávač (vlaštovka) Ruční srovnávač (vlaštovka) má želízko bez klopny. To existuje s přímým nebo vydutým břitem. Srovnávač s přímým břitem se používá k opracování zakřivených dílů s malými poloměry,srovnávač s vydutým břitem k opracovávání kruhových tyčí. Srovnávač s vydutým břitem Srovnávač s přímým břitem

Pravidla práce Želízko hoblíku nesmí být příliš pevně uklínované. Pro každou práci a oddělování třísek je třeba hoblík příslušně nastavit. Plaz je třeba občas namazat tukem. Želízka je třeba pravidelně ostřit. Hoblíky se nesmějí odkládat na plaz, ale musejí se položit na bok.