Obnovitelné a Alternativní zdroje energie Jan Petrášek, OA „Význam obnovitelných zdrojů je tradičně přeceňován.” (Petr Otčenášek)

Co by prezentace měla zmapovat? Definici, Pozici obnovitelných zdrojů Oblasti nasazení obnovitelných zdrojů Elektroenergetika (Doprava  Biopaliva) Výroba tepla  Dřevo, Biomasa, Solární kolektory Výhody X Nevýhody Potenciál a možnosti rozvoje Další aspekty (ekonomické, politické, právní atd.)

Definice a rozdíl Obnovitelné: S časem nevyčerpatelné >>>vodní, větrné, solární, geotermální, biomasa, tepelná čerpadla, sluneční kolektory event. další Alternativní: Nekonvenční, v současnosti používané málo nebo vůbec, obnovitelné zdroje jsou jednou součástí >>>jaderná fúze, palivové články, výroba vodíku, biopaliva, rychlý množivý reaktor, bakterie Uran za obnovitelný zdroj považovat nelze „obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie jsou  energie  větru,  energie  slunečního  záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu” (energetický zákon)

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie Česká republika: <5% Evropa: 8,5% (současný odhad) Nejvíce: Island (téměř 75%), Norsko (okolo 40%), Litva (35%) Nejméně: Slovensko, Belgie, Irsko, Velká Británie, Lucembursko Svět: 7,5% (odhad) Velké vodní elektrárny více než poloviční podíl

Dosažené výsledky v ČR (ovlivnění hydrologických podmínek kvůli globálnímu oteplování?)

Zastoupení obnovitelných zdrojů ve výrobě (ČR)

Vývoj instalovaného výkonu 2003 2004 2005 2006 2007 Instalovaný výkon (Mwe) 17344 17434 17412 17507 17561 Obnovitelné zdroje (Mwe) 2168 2180 2240 2353 Podíl Obnovitelných zdrojů (%) 12,5 12,8 13,4

Rozdíl mezi instalovaným výkonem a výrobou

Z toho vyplývá Instalovaný výkon relativně vysoký, především díky vodním elektrárnám Výroba menší, kvůli špičkovému využití resp. regulaci výkonu Elektřina z přečerpávání by se neměla počítat Stanovené cíle: 2010: 8% z obnovitelných zdrojů (2x více) 2020: 20% obnovitelných zdrojů (5x více!)

Předběžný závěr Jak dosáhnout cílů Zvýšit účinnost Zvětšit kapacitu, uplatnit vodík jako kompenzátor Případně snížit vývoz

Porovnání + -- ++ - -- (tepelné) - až ++ - až + Vodní Větrné Fotovoltaické Biomasa Jaderné, Tepelné Stabilita dodávek + -- ++ Cena energie Hustota výkonu - Rychlost výstavby Negativní efekty -- (tepelné) Velikost zdroje - až ++ - až + Decentralizace Decentralizace má řadu výhod

Podpora obnovitelných zdrojů Výkupní cena (kč/MWh) Výše dotace Garance výkupní ceny Fotovoltaická 6570-13800 30% 20 let Vodní 1660-2340 35% 30 let Biomasa 2290-2930 Větrná 2460-3140 ? Geotermální 20%

Proč je nutná podpora? (U jaderných, tepelných a vodních zdrojů se jedná o můj odhad, náklady jsou stanovené jako výkupní cena, která má zajistit návratnost investice do určité doby)

Potenciál obnovitelných zdrojů Obvykle je potřeba počítat s ekologickým, resp. společenským, ekonomický je do značné míry proměnný, více než technický nelze ze zdroje získat

Globální potenciály (EJ/rok) Zdroj Nynější užití Technický potenciál % Technického potenciálu Teoretický potenciál Vodní 10 50 20 150 Biomasa Více než 250 Méně než 20 2 900 Slunce 0,2 Více než 1600 Méně než 0,0125 3 900 000 Vítr 800 0,025 6 000 Geotermální 2 5000 0,04 140 000 000 Energie moří - 7400

Co například brání podpoře obnovitelných zdrojů? Příklad byrokratického boje - přehled potřebných dokumentů pro žádost o dotaci na solární kolektory 1. Odborný posudek (dle osnovy uvedené v příloze č. II.4). 2. Fakturu za odborný posudek (originál nebo ověřená kopie), doklad o zaplacení. 3. Fakturaci (úhradu nákladů dle rozpočtu) - potvrzení  zaplacení předmětu realizace (originály nebo ověřené kopie faktur a doklady o jejich úhradách) a dodací list s položkovým rozpočtem potvrzený žadatelem a zhotovitelem.      4. Tři různé fotografie dokládající realizaci zařízení, z toho 1 foto objektu, ve kterém je zařízení      instalováno. 5. Doklad dle platné legislativy, že podporované zařízení smí být uvedeno na trh v ČR (certifikát,      protokol o zkoušce typu, resp. prohlášení o shodě apod.). 6. Dokumentaci - zákres zapojení, popř. zákres umístění obnovitelného zdroje, pokud toto není zřejmé z fotodokumentace 7. Předávací protokol o uvedení zařízení dodavatelskou firmou do trvalého provozu a u novostaveb vyjádření stavebního úřadu dle zákona , je-li předmět vyjádření stavebního úřadu dle zákona 183/2007 Sb., že objekt slouží k trvalému bydlení (např.kolaudační rozhodnutí). 8.  Aktuální výpis z katastru nemovitostí objektu, ve kterém byl obnovitelný zdroj instalován - kopie

Malé odbočení Jaderná fúze: Vodík: Jediný alternativní zdroj s téměř neomezeným potenciálem, navíc by mohl být stabilní, bezpečný a ekologický Palivo deuterium (2H) a tritium (3H) Stále beznadějně ve vývoji Vodík: Sám o sobě není energetický zdroj Je ale schopen energii akumulovat >Díky tomu zlepšit postavení obnovitelných zdrojů a snížit závislost na ropě

Jaké jsou tedy výhody obnovitelných zdrojů? Jsou nevyčerpatelné a ekologické!!!

Další výhody Jsou více decentralizované Poskytují příležitost menším investorům Nízké náklady na provoz (větrná, solární, vodní) Nejsou závislé na nestabilních dodavatelích Po ekologické daňové reformě by měly být konkurenceschopné Mohou vytvořit pracovní místa, platby za energie nejdou do zahraničí

A nevýhody? Nízká výkonová hustota Omezený potenciál Riskantní návratnost investic (v některých případech) Nižší stabilita Zatím nedopracovaná legislativa Podle „Studie o energetické efektivnosti“ jsou náklady na úsporu třetinové, oproti výrobě z obnovitelných zdrojů

A nevýhody? …Tyto „neobnovitelné“ zdroje jsou pod zemským povrchem, obnovitelné zdroje naopak na zemském povrchu, a proto mohou často být méně „ekologické“ (jakkoli žádná objektivní definice ekologického neexistuje). (Václav Klaus, Zamyšlení nad dalšími knihami o klimatických změnách)

Situaci u nás známe, co ostatní? Současný stav a problémy Elektrizační soustava na dobré úrovni, dodávky stabilní (podobně vyspělé země) Dostatečná kapacita zdrojů, vývoz energie (prozatím, po několika letech stejné u nás jako v EU a USA) Výhledově málo domácích zdrojů (teoreticky o málo lepší než EU, USA) OZ hrají doplňkovou roli (jak kde, ČR lehce zaostává) Elektrárny dožívají (většina vyspělých zemí) OZ jsou přeceňovány (některé vyspělé zemí, většina ekologických organizací) Závislost na dovozu bude kritická (většina vyspělých zemí) Spotřeba energií poroste (téměř všude a podle všech scénářů!!!)

Pro zajímavost –vylučující kritéria pro energetický zdroj Vysoké investiční náklady Vysoké provozní náklady Vysoké externí náklady (včetně ukončování provozu Technologická nezralost Ekologická nebo společenská nepřijatelnost Technologická nedostupnost Nedostatečné roční využití Nízká výkonová hustota Problémová bezpečnost a spolehlivost Nejistoty ve strategickém zajištění paliv Očekávané problémy s kvalifikací Vyčerpání zdroje Problémy s odpady Životnost technologie Geopolitické hodnocení a sociální aspekty

Závěr Obnovitelné zdroje je třeba podporovat i za cenu jejich nižší efektivity a vyšších výrobních nákladů, ovšem není možné se spoléhat pouze na ně a energetický výzkum zaměřit i na jiná odvětví Nikdy není dobré (někdy ani možné) soustředit se jen na jeden zdroj, nebo ho a priory omezovat

Zdroje informací Publikace (dostupné zdarma na internetu) Zpráva nezávislé energetické komise, kolektiv autorů Elektrická energie pro Českou republiku, Petr Otčenášek Statistické informace Ministerstvo průmyslu a obchodu Energetický regulační úřad Český statistický úřad