PARNÍ TURBÍNA Barbora Čomová, Milan Večeřa, Veronika Nováková, Vojtěch Rezek, Adam Kostrhun
historie Parní turbínu vynalezl Sir Charles Parsons v roce 1884. Postupně zdokonalena, posléze nahradila parní stroj, který předčí účinností. historie
Složení Motoru Skládá se z jednoho, nebo několika lopatkových kol: - nepohyblivá kola se nazývají rozvaděcí pohyblivá, která jsou spojena s rostoucí osou stroje, se nazývají oběžná a spolu s hřídelí tvoří rotor
1)Do turbíny vstoupí pára o vysoké teplotě s vysokým tlakem 2)Pára předá narážením svoji energii lopatkám 3)Kola se roztočí Další kola jsou z důvodu chladnutí páry a poklesu tlaku stále větší a větší. Práce motoru
Palivová směs 3 druhy: 1) Méně hodnotné uhlí –popel, síra 2) Plynná –zemní plyn 3) Kapalná – topné oleje
VÝKON A ÚČINNOST Účinost je asi 35 % Výkon je od 2MW až do 500 MW
PoužiTÍ V PRAXI Dříve využíván k pohonu lokomotiv. V současnosti využívány v letadlech(spíše se však jedná o plynové turbíny),dále k pohonu alternátorů v tepelných elektrárnách a k pohonu lodí. V budoucnosti by se plynové mikroturbíny mohly stát součástí hybridních automobilů.
VÝHODY NEVÝHODY Vysoká pravidelnost chodu Nízká výkonová hmotnost Nízká životnost v důsledku vysokého namáhání lopatek Malé akcelerační schopnosti
DĚKUJEME ZA POZORNOST