! UPOZORNĚNÍ ! Všechny barvy, obrázky a následné zrakové odchylky způsobené touto prezentací, jsou čistě výplodem vaší mysli. Ve skutečnosti sedíte v učebně a šilháte na strohou černobílou prezentaci, zjevně vytvořenou člověkem bez kapky fantazie.

Odpady 2004/11 Témata byla vybrána, zpracována a vlídným okem ohodnocena autorskovývojářským týmem, tvořeným: Lukášem Jankem Austinem Powersem & Adamem Rampáčkem

Co vzbudilo náš zájem. Konference Montrealského protokolu Kogenerace skládkového plynu Lososi Alternativní paliva Biologické odpady

Konference Montrealského protokolu v Praze Montrealský protokol se zabývá ochranou ozónové vrstvy Země. Jeho konference se zúčastnili zástupci výrobců chladírenských a klimatizačních zařízení. Díky úmluvě se již podařilo výrazně omezit produkci látek poškozujících ozónovou vrstvu z 1,1 milionu tun takzvaných tvrdých freonů ročně, na 7000 tun. A to se vyplatí!!! V České republice se již nevyrábějí, ročně si však přivezeme 200 tun měkkých a 10 tun tvrdých freonů. Konference smluvních stran v Praze se týkala hlavně zemí třetího světa, které by v příštích letech měly omezit výrobu tvrdých freonů.

Kogenerace ze skládkového plynu Nebudete tomu věřit, ale na skládce v Jirkově byla do zkušebního provozu na poloviční výkon uvedena kogenerační jednotka, která vyrábí elektřinu ze skládkového plynu. Za jednu hodinu spálí zhruba třicet metrů kubických plynu a vyrobí asi třicet kilowatt elektřiny, avšak při plném provozu by měl být výkon dvojnásobný.Skládka by měla produkovat plyn zhruba patnáct až dvacet let. Plyn má poměrně vysoký obsah metanu – až 60 %, přičemž hranice využitelnosti je kolem 50 %. Kogenerační jednotka stála necelých devět milionů korun, a to českých. Tato investice by se měla vrátit během pěti let!

Lososi: jíst nebo nejíst? Obsah škodlivých látek v těle lososů je stále předmětem rozporů mezi odborníky. Vědci ze State University of New York publikovali v časopise Science zjištění, že úroveň polychlorovaných bifenylů (PCB) v tělech chovaných lososů je v průměru desetkrát vyšší, než u volně žijících lososů. Koncentrace PCB u chovaných lososů se pohybovala mezi 20 až 50 ppb, zatímco u volně žijících byla menší než 5 ppb. Americké ministerstvo životního prostředí (EPA) vydalo směrnici, že u ryb chycených rekreačně by jejich konzumace neměla nikdy překročit úroveň 50 ppb bifenylů – to znamená maximálně jednoho lososa měsíčně. Naproti tomu americké ministerstvo zemědělství (FDA) vydalo nařízení, že komerční ryby s obsahem PCB vyšším než 2000 ppb by neměly být prodávány. Dále představitelé FDA prohlašují, že tato úroveň kontaminantů v tělech lososů nepředstavuje žádné zdravotní nebezpečí.

Místo benzínu možná budeme jezdit na vodík Závislost na ropě nutí rozvinuté země hledat adekvátní náhradu. Světové automobilky již představily několik projektů vozů na vodíkový pohon,většímu rozšíření však brání relativně nízká cena ropy a špatná dostupnost vodíku jako paliva. Vodík se nyní vyrábí petrochemickou cestou, tedy zplynováním uhlí, což je z hlediska ochrany životního prostředí problematické a naprosto, ale naprosto nepřijatelné. Naproti tomu jaderné elektrárny by mohly část své elektřiny využívat k elektrolytickému rozkladu vody na vodík a kyslík, a to zejména v období nízké spotřeby. „Jestliže vyrobíme z přebytků elektřiny vodík, získáme vlastně takovou energetickou konzervu,“ uvedl v tisku prezident České nukleární společnosti Václav Hanus. Do výzkumu, hodlá Evropská unie investovat v letech 2002 až 2006 přes 300 milionů eur. Spojené státy na stejný výzkum věnují 100 milionů dolarů ročně. Autorský tým vřele děkuje Václavu Hanusovi za vtipný komentář.

Stanovení biologické stability pro potřeby odpadového hospodářství Jedním z důležitých kvalitativních ukazatelů biologicky rozložitelných odpadů je jejich biologická stabilita. Tento parametr předurčuje, do jaké míry budou hodnocené materiály podléhat biolog. rozkladu. Biologický rozklad je doprovázen řadou nepříjemných jevů (metan, teplo, smrad). Podle návrhů Evropské unie nebudou stabilizované bioodpady považovány za bioodpady. Bude je tedy možno skládkovat bez rizika. Biologická stabilita tedy může být důležitým kritériem budoucího nakládání s komunálními odpady. Proto začala skupina odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a České zemědělské univerzity pracovat na výběru a prověření některých metod stanovení tohoto parametru. Parametr stability: vhodnou metodou stanovení biol. stability je dynamický respirační index (DRI). Tato Italská metoda je založena na sledování respirační aktivity mikroorganismů. Hodnoty DRI se stanoví z obsahu spalitelných látek v reaktoru. Výsledky jsou potom vyjádřeny v miligramech spotřeby kyslíku na kilogram spalitelných látek za hodinu.

PRO VELKÝ ÚSPĚCH ZDE MÁME DROBNÝ PŘÍDAVEK

Výstavby bioplynových stanic v ČR ?proč? V přepočtu na jednotku energie je elektřina „nejšpinavější“ energií. Proto by se mělo její největší množství vyrábět z obnovitelných zdrojů a zvyšovat účinnost při jejím generování. Tyto požadavky v nižších a středních výkonech velice dobře splňuje naše stará známá kogenerační jednotka. Ta přeměňuje energii v bioplynu na energii elektrickou a tepelnou. Po pokrytí vlastní spotřeby je elektřina dodávána do rozvodné sítě jako „zelená, až světle zelenkavá“ energie, teplo je využíváno na udržení teploty technologie vývinu plynu a zbylou část je možné využívat pro velké množství aplikací. A to se taky vyplatí!