Mgr. Michaela Psíková

Obsah VLÁDA KNÍŽETE BŘETISLAVA HNĚZDENSKÁ DEKRETA SENIORÁT STÁTNÍ SPRÁVA

VLÁDA KNÍŽETE BŘETISLAVA Břetislavův otec OLDŘICH již za svého života pověřil svého syna správou Moravy. Roku 1034 se Břetislav stal knížetem českým. Čechy byly lénem říše a Přemyslovci byli říšskými knížaty. Břetislav se snažil posílit vliv Přemyslovců ve středoevropském prostoru.. Ve stejné době zemřel i císař Konrád II. Využil rozpadu polského panství, které vybudoval polský král Boleslav Chrabrý. Ve stejné době zemřel i císař Konrád II.

Roku 1039 podnikl Břetislav výpravu do polského Hnězdna. Zdůvodnil ji pohanskou reakcí po oslabení státní správy. Vedle Hnězdna získal i Krakov. Během tažení se opíral o spolehlivost své družiny, která se stala základem budoucí české šlechty. V Hnězdně nad ostatky sv. Vojtěcha a jeho bratra Radima vyhlásil tzv. Hnězdenské (Břetislavovy) dekrety. Ostatky Vojtěcha nechal převézt do Prahy v domnění, že papež povýší pražské biskupství na arcibiskupství. To se však nenastalo.

Římský král JINDŘICH III. se obával rostoucího Břetislavova vlivu a požadoval zastavení expanze do polských zemí. Břetislav tento požadavek odmítl. Vypukla válka mezi římským králem a českým knížetem. Roku 1040 české vojsko zvítězilo v bitvě u Brůdku (u Domažlic). Roku 1041 však Jindřich III. oblehl Pražský hrad a Břetislav byl nucen se vzdát. Břetislav opět slíbil poslušnost říši, což se nezměnilo až do jeho smrti roku 1055.

HNĚZDENSKÁ DEKRETA První známý český zákon. Před vyzdviženými ostatky sv. Vojtěcha muselo české vojsko přísahat, že odloží veškeré pohanské zvyky a budou dodržovat jen křesťanská nařízení. Potvrzena byla i monogamní a nerozlučitelná manželství. Svěcení nedělí a svátků. Zákaz pohřbívání v lesích a na polích.

SENIORÁT Tímto nařízením chtěl řešit nástupnické spory uvnitř přemyslovské dynastie. Jasně stanovil nástupnická pravidla. Úřad knížete (panovníka) má zastávat vždy nejstarší člen dynastie bez ohledu, z které pochází větve. Tak se knížaty mohli stát i členové moravských Přemyslovců.

STÁTNÍ SPRÁVA Český stát obsahoval Čechy, Moravu, část Slezska a část dnešního Slovenska. Celé území bylo jako kompaktní celek podřízeno českému knížeti. Po Břetislavově smrti se nejstarší syn stal knížetem a další získali údělné statky na Moravě (Olomouc, Brno, Znojmo). Byla vybudována tzv. Hradská správa: po celém území knížectví byla soustava hradů, které spravovali šlechtici a jejich kasteláni. Pro svá území vedli soudy, cla, pokuty, dávky a zajišťovali brannou povinnost.

Za knížete Břetislava se razily stříbrné denáry. Dbal na stavbu cest a podporoval tak obchod. Důležitým prvkem hospodářství byly knížecí statky, jejichž střediskem byly jednotlivé dvorce. Na této půdě pracovali nejprve otroci, později vesničtí poddaní.

Seznam použitých zdrojů ABC světových dějin, Orbis, Praha Dějepis pro gymnázia a střední školy, SPN, Praha 2001, ISBN w_I.jpg w_I.jpg