Střední škola zemědělská a přírodovědná Monitorování výuky odborných předmětů Reg. č. CZ.1.07/1.1.08/03.0032 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OCHRANA GENOFONDU VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm

Úvod Ochrana genofondu FYTOGENOFOND ZOOGENOFOND GENOFOND lze vysvětlit několika způsoby. Jedná se o soubor všech genů v dané populaci. Lze jej vyjádřit i jako soubor všech živých organismů v určité oblasti, ve které se projevují všechny geny (včetně genů potenciálních). Zjednodušeně lze pojem genofond chápat jako „soubor taxonů určitého území, které si v populaci předávají svou genetickou informaci“. Genofond má především význam jako zdroj genetické variability a můžeme jej chránit různým způsobem. Příkladem může být ochrana v přírodě (in – sit), ochrana v umělém prostředí (ex – sit), případně v laboratorních podmínkách (in – vitro). FYTOGENOFOND ZOOGENOFOND

Základní pojmy Ochrana genofondu MINIMÁLNÍ VELIKOST POPULACE METAPOPULACE EFEKTIVNÍ VELIKOST POPULACE EFEKT HRDLA LAHVE (bottleneck effect) EFEKT ZAKLADATELE (founder effect) GENETICKÝ DRIFT (též: genetický posun) POPULAČNÍ VÝKYVY (též: demografické výkyvy)

Vysvětlete obrázky… Ochrana genofondu

Až 90% informací o druzích pochází z pozorování v zajetí (ex – sit). Strategie ochrany druhů Ochrana genofondu OCHRANA IN – SITU Ochrana v přirozeném prostředí. podmínkách. OCHRANA EX – SITU Ochrana v umělých podmínkách. Jedinci z populací ex – situ jsou pravidelně vypouštěni a doplňují populace in – situ. Až 90% informací o druzích pochází z pozorování v zajetí (ex – sit). Z populace ex – situ se mohou odebírat jedinci, kteří slouží k výzkumu a vystavování.

Ochrana ex-situ Ochrana genofondu ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ Botanické zahrady Zoologické zahrady Arboreta Akvária, terária Semenné banky Odchovy v zajetí (záchranné stanice)

Ochrana ex-situ Ochrana genofondu

Ochrana ex-situ Ochrana genofondu

Ochrana ex-situ Ochrana genofondu světová asociace zoologických zahrad a akvárií Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD

Ochrana ex-situ Ochrana genofondu Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), Washignton 1973 (ČR od roku 1993).

Vypouštění živočichů Ochrana genofondu Jemné vypuštění TVRDé vypuštění Živočichové jsou po vypuštění krmeni, například mláďata dravců nebo handicapovaní jedinci.   TVRDé vypuštění  U jedinců bez handicapu (poranění), často po krátkodobém držení v zajetí.   Z hlediska úspěšnosti vypouštění druhů lze rozlišit následující výhody a nevýhody: Lepší úspěšnost Horší úspěšnost Býložravci Masožravci Vypuštění v historickém areálu Vypuštění mimo historický areál Jedinci odchycení v přírodě Jedinci odchovaní v zajetí Vypuštění v kvalitním prostředí Vypuštění v málo kvalitním prostředí Druhy běžné (hojně se vyskytující) Druhy vzácné (ohrožené taxony)

Monitorování populací Ochrana genofondu Každý monitoring probíhá v následujících fázích: STUDIUM LITERATURY – zjištění dostupných informací o území (knihovny, historické ústavy) TERÉNNÍ PRŮZKUM – zaznamenání informací, práce v terénu ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ – setřídění, výstupy: články, grafy, mapy, odborné publikace

INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM (INVENTARIZACE) Metody monitoringu Ochrana genofondu INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM (INVENTARIZACE)  Provádíme soupis druhů na dané lokalitě (území). Zapisujeme zpravidla všechny zjištěné druhy. Provádí se například v chráněných územích. KROUŽKOVÁNÍ  Provádíme hlavně u ptáků, kroužkují se rovněž netopýři. Každý jedinec dostane kroužek s číslem, který je zaveden do evidence. ČR má tzv. Národní kroužkovací stanici při Národním muzeu v Praze. Spolupráce i s ČSO. TELEMETRIE Tato metoda se provádí u vybraných skupin živočichů. Jedná se o sledování pomocí vysílačky nebo malého čipu umístěného na zvířeti. V ČR a na Slovensku se nejčastěji setkáme s telemetrií u velkých šelem (rys, vlk, medvěd). V minulosti existoval i projekt zaměřený na sledování čápů černých. SČÍTÁNÍ, ODHAD   Metody užívané při zjišťování početnosti rostlinných populací. Buď provádíme sčítání (např. kvetoucích a nekvetoucích (sterilních) druhů) nebo početnost odhadujeme (velmi početné populace). Typickou skupinou pro sčítání jedinců jsou orchideje, např. nápadně kvetoucí vstavače.

Vodní hospodářství Ochrana genofondu CHARAKTER POVODÍ HYDROLOGICKÉ VLASTNOSTI POVODÍ HYDROPEDOLOGICKÉ VLASTNOSTI PŮDY HOSPODAŘENÍ ČLOVĚKA V POVODÍ TECHNICKÉ STAVBY (přehrady, rybníky…) ČINNOST ČLOVĚKA (silnice, stavby…) V České republice vymezujeme 5 základních organizací – povodí Moravy (sídlo v Brně), povodí Vltavy (Praha), povodí Labe (Hradec Králové), povodí Ohře (Chomutov) nebo povodí Odry (Ostrava). Všechny jmenované instituce jsou státními podniky řízené Ministerstvem zemědělství ČR. Jejich činnost mimo jiné zahrnuje:

STAVY A PRŮTOKY NA VODNÍCH TOCÍCH STAVY HLADINY VODY NA NÁDRŽÍCH Vodní hospodářství Ochrana genofondu Sledování stavu koryt vodních toků a okolních pozemků z hlediska funkcí vodního toku. Péče a udržování koryt v dobrém stavu, aby byla zabezpečena jejich funkce. Udržování břehových porostů. Provoz a údržba vodních děl na tocích (např. přehradní nádrže) Spolupráce se správci drobných vodních toků. Řešení vzniklých škod a havárií, které mohou ohrozit jakost vody. Evidence hodnocení stavu povrchových i podzemních vod apod.  STAVY A PRŮTOKY NA VODNÍCH TOCÍCH STAVY HLADINY VODY NA NÁDRŽÍCH SRÁŽKY (úhrny za posledních 24 hodin)

Vodní hospodářství Ochrana genofondu Jednou z nejvýznamnějších institucí, která se zabývá třeba předpovědí počasí, hydrologickými předpověďmi nebo vydává výstrahy hydrologických a meteorologických jevů, je ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Jedná se o příspěvkovou organizaci Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR). Sídlo: Praha, pobočky: České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno a Ostrava.  

Vodní režim v čr Ochrana genofondu Vltava 433 km Labe 357 km Morava 270 km Ohře 256 km Sázava 225 km Jihlava 185 km   CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV)   Jedná se o území, kde pramení významné vodní toky nebo dochází k přirozené akumulaci většího množství vody. Jsou zde stanovena přísnější opatření. Týká se to například omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů, těžba nerostných surovin. V ČR se takovým způsobem chrání třeba CHOPAV Krušné hory, Severočeská křída, Kvartér řeky Moravy, Jizerské hory, Krkonoše nebo Beskydy.

PODÉLNÉ OPEVNĚNÍ BŘEHŮ (např. kamenný zához, zdivo) Úpravy vodních toků Ochrana genofondu Nejčastěji dochází k napřimování toku, tzv. že dochází ke zkrácení toku. Zároveň dochází ke zvýšení spádu (rychlosti vody) a snížení infiltrace (však do půdy). Koryta bývají často prohloubeny, aby bylo dosaženo maximálních průtoků. Díky tomu dochází ke snížení hladiny podzemní vody. Do úprav vodních toků lze zařadit: OCHRANNÉ HRÁZE PRAHY SKLUZY STUPNĚ JEZY PODÉLNÉ OPEVNĚNÍ BŘEHŮ (např. kamenný zához, zdivo) KONCENTRAČNÍ STAVBY (např. výhony – slouží k odstranění vymílání břehů)

Úpravy vodních toků Ochrana genofondu Schéma upraveného vodního toku OCHRANNÁ HRÁZ 1:2 ZDIVO BERMA ZDIVO ZDIVO VODNÍ TOK ZDIVO (podélná úprava toku) KORYTO Mezi úpravy vodního režimu patří i výstavba vodních nádrží. Po celé ČR byla vystavěna řada těchto stavebních děl. Vodní nádrže lze rozdělit do dvou skupin: PŘÍRODNÍ VODNÍ NÁDRŽE (JEZERA) Vznikly přirozeným způsobem bez zásahu člověka. UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE (PŘEHRADY) Vznikly zásahem člověka a dělí se do několika skupin podle účelu vzniku.

revitalizace Ochrana genofondu Důvody revitalizací typy revitalizací Zrychlení běžných i povodňových odtoků z krajiny Menší zásoby podzemní vody Vyplavování živin z půdy Zhoršená „samočistící“ funkce vody Pokles biodiverzity typy revitalizací RENATURACE POVODNĚMI  Při vysokém stavu vody vznikají břehové nátrže, náplavy a tok se navrací do původního stavu. Rychlý proces. DLOUHODOBÁ SAMOVOLNÁ RENATURACE   Postupné zanášení a zarůstání koryta, eroze upravených břehů. Pomalý proces. TECHNICKÉ REVITALIZACE Zásahy člověka. Patří zde obnova břehových porostů, tůní, slepých ramen, budování meandrů apod. upravených břehů.

Potřebuje tato řeka revitalizaci ??? ANO NE

Autor: Mgr. Martin ŠULGAN, Ing. Jolana JUŘICOVÁ Tento materiál vznikl jako součást projektu Modernizace výuky odborných předmětů. Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm. 2011