Problémy českého plynárenství v prostředí otevírání trhu s plynem

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
DLOUHODOBÉ KONTRAKTY PRO VELKÉ ZÁKAZNÍKY Společný seminář SVSE a Skupiny ČEZ 15. května 2008 Praha ČEZ Prodej, s.r.o. generální ředitel ČEZ Prodej, s.r.o.
Advertisements

Vztah distribuční společnosti a Zákazníka po otevření trhu se zemním plynem Ing.Milan Kajtman člen představenstva Jihočeské plynárenské a.s. 1.
Jihomoravská plynárenská, a.s.
Souhrnné hodnocení situace v plynárenství z pohledu velkých zákazníků Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012.
Města ČR – orientace na mapě
Soulad připravované legislativy ČR s legislativou EU, další očekávaný vývoj Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. prosinec 2004
SOUČASNÁ OBCHODNÍ NABÍDKA Martin Polák senior specialista prodeje ZP, ČEZ Prodej, s.r.o. Praha, 3. června 2010.
Praha Gas Business Breakfast1 Model trhu s plyne v ČR Ing. Blahoslav Němeček místopředseda a ředitel sekce licencí a regulace.
XXIV. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ
Novela zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti plynárenství Ing. Martin Pecina MBA náměstek ministra © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
• Vliv výběru a kvality tepelné izolace komponentů a potrubí na energetickou náročnost systému předávání tepla Joule 2010 Září Zdeněk HERMAN Předávací.
Energetický management budov
Solární systémy pro aktivní topení Ing. Tomáš Kopecký 10:30.
„Flow Based“ - alokace přenosových kapacit
Kvalita elektrické energie z pohledu distributora
JP XV. Seminář energetiků. © Jiří Pavlíček1 Otevírání trhu s plynem a pozice subjektů českého plynárenství v evropském kontextu Jiří Pavlíček.
Regulační diagram je to základní grafický nástroj statistické regulace procesu, který umožňuje posoudit statistickou zvládnutost procesu statisticky zvládnutý.
Dynamické rozvozní úlohy
TRH S ELEKTŘINOU TRH S ELEKTŘINOU E URO E NERGIE CZ, spol.s r.o. E URO E NERGIE CZ Pokyny pro ovládání prezentace: Pokyny pro ovládání prezentace: Prezentace.
První zkušenosti ze vstupu ČR do EÚ Dopady na energetiku a průmysl Pohled ERÚ konference AEM 14. a 15. září 2005 Praha Josef Fiřt - ERÚ.
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
Předpokládaný vývoj české elektroenergetiky Pozice ERÚ seminář VSE 28. května 2007 – Praha Josef Fiřt - ERÚ.
Mapa zájmu - plány.
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
Stav přípravy novelizace energetických zákonů a vyhlášek a účinnost užití energie v průmyslu Současný stav energetické legislativy v ČR Seminář AEM
Pravidla trhu s plynem v ČR - účastníci trhu s plynem Říčany, červen 2003 Pavel Dočekal, Transgas, a.s.
XI. jarní konference energetických manažerů Problémy ČR v kontextu evropského trhu s energiemi (Bezpečnost a dostupnost dodávek energií v ČR a EU) Vliv.
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Říčany, 19. června 2003 Client Logo Copyright © Česká plynárenská unie 2003 Žádná část této prezentace nesmí být rozmnožována nebo kopírována bez výslovného.
19. října 2004Podzimní plynárenská konference1 Principy modelu trhu s plynem v ČR Ing. Blahoslav Němeček místopředseda a ředitel sekce licencí a regulace.
Seminář KOMTERM, 21. duben 2010 Dipl. - Ing. Roman Baláž, MBA Generální ředitel SPP CZ, a.s. 1 Bezpečnost dodávek – nevyhnutná podmínka zákazníka.
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
Významné změny v novele EZ AEM , Poděbrady Pavel Dočekal.
Smluvní vztahy a registrace u Operátora trhu s elektřinou, a. s
MS PowerPoint Příloha - šablony.
Změny v pravidlech trhu Úprava systému zúčtování odchylek
MODEL TRHU S PLYNEM, DOPAD NA VELKÉ SPOTŘEBITELE SOUČASNÁ SITUACE VELKÝCH SPOTŘEBITELŮ, CO LZE PODNIKNOUT PRO ZLEPŠENÍ Seminář SVSE Dne Jindřich.
Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce.
Vliv energetické koncepce na obchodníka s energiemi Dr. Tomáš Křížek Ekonomický ředitel.
Hodnocení a současné podoby modelu trhu s plynem – vývoj a výsledek, dopad na velké zákazníky Jitka Kafková MVV Energie CZ s.r.o. Agora Flora, Chrudimská.
EURO Gas Business Breakfast Plynárenství před a po otevření trhu z pohledu distributora plynu Ing. Josef Kastl President, Česká plynárenská unie Praha,
Použití CNG v dopravě Svaz dopravy 5. března 2009 Ing. Jan Zaplatílek.
Vývoj trhu s elektřinou v Evropě z pohledu provozovatele přenosové soustavy Pavel Šolc, ČEPS, a.s.
25. srpna EUro Finance Consulting EUFC CZ s.r.o. Analýza celkové energetické spotřeby Libereckého kraje Liberec, 25. srpna 2009.
Pravidla pro organizování trhu s plynem
1 Brno, Ing. Petr Fajmon Dopady liberalizace a legislativních změn na JMP,a.s.
Přístup RWE Transgas k zabezpečení spolehlivých dodávek zemního plynu pro ČR a Evropu Praha, 21. března 2007 Petr Fajmon Jihomoravská plynárenská, a.s.
Příprava změn zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti plynárenství Ing. Jan Zaplatílek Odbor plynárenství a kapalných paliv Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Příprava změn zákona č. 458/2000 Sb. v oblasti plynárenství Ing. Jan Zaplatílek Odbor plynárenství a kapalných paliv Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Sekundární legislativa ERÚ a navazující cenová rozhodnutí
Lokální distribuční soustavy – nejdůležitější zásady
Obchodování s elektřinou v ČR a vývoj po vstupu do EU Miroslav Marvan Konference AEM Česká energetika po vstupu do EU 8. září 2004.
ENA s.r.o. – energetické analýzy ŘÁDY PROVOZOVATELŮ Význam a základní obsah Ing. Vladimír Ing. Zdeněk
Podpora obnovitelných zdrojů podle návrhu nového zákona a souvisejících vyhlášek Stanislav Trávníček ERÚ.
Liberalizace trhu z elektřinou a plynem má být prostředkem k dosažení větší konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ne cílem za který je často vydávána.
Novela energetického zákona – část plynárenství Ing. Jan Zaplatílek © 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
8. září 2004AEM Praha1 Regulace v EU a vliv vstupu ČR na činnost ERÚ Blahoslav Němeček místopředseda a ředitel sekce licencí a regulace.
Řešení dodavatelských vztahů při dodávkách zemního plynu Jaroslav Horych 1.vicepresident; národní prodej VEMEX s.r.o. AEM,
Komentář ERÚ k cenovým rozhodnutím, kterými se stanovují ceny plynu, tepla, elektřiny a souvisejících služeb seminář AEM , Praha Josef Fiřt.
České plynárenství po vstupu do EU a před otevřením trhu Ing. Jan ZAPLATÍLEK © 2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
RWE Transgas po unbundlingu – pohled na otevírání trhu s plynem Praha 7. září 2006 Milan Kajtman, člen představenstva, CCO RWE Transgas, a.s.
Pozice provozovatele LDS a obchodníka s energií při uplatnění na tuzemském a na evropském trhu Ing. Bohuslav Bernátek Praha
Hodnocení členství ČR v EU z pohledu velké průmyslové energetiky Ing. Petr Matuszek Konference AEM 2005 Praha 14. – 15. září 2005.
PROČ SE NÁS NEDOTKLA KRIZE DODÁVEK PLYNU PŘES UKRAJINU
ENA s.r.o. – energetické analýzy MODEL TRHU S PLYNEM Ing. Vladimír Ing. Zdeněk Praha.
Prezentace společnosti CONTE spol. s r.o.. Základní informace/ Kdo jsmeInformace o majitelíchProč právě my/ Co umíme Jak zajistíme bezpečnost dodávek.
Přispívají změny legislativy k lepšímu fungování našeho trhu s plynem? Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie konference DONE „Fungování.
Prezentace společnosti CONTE spol. s r.o.
Transkript prezentace:

Problémy českého plynárenství v prostředí otevírání trhu s plynem

České plynárenství v evropském kontextu

Evropský plynovodní systém

Evropské zásoby zemního plynu 1012 m3 zemního plynu

Dodávky zemního plynu

Skutečné otevření trhu s plynem v Evropě * Second Benchmarking Report 04-2003 EU commission

Plynárenský systém Transgas HPS Olbernhau Ústí n.Labem HPS Hora Sv. Kateřiny Hradec Králové Ostrava Praha Plzeň KS Kouřim PZP Háje PZP Třanovice HPS Waidhaus PZP Lobodice PZP Štramberk Brno KS Strážovice KS Kralice KS Veselí n.L. Sídlo a.s. Transgas Tranzitní systém Vnitrostátní systém Kompresní stanice Hraniční předávací stanice Vnitrostátní předávací stanice Předávací stanice Podzemní zásobníky Sídla regionálních distribučních společností KS Hostim České Budějovice PZP D. Dunajovice PZP Tvrdonice KS Břeclav HPS Lanžhot

Nákup zemního plynu - 2002 Ostatní 0,03 % Norsko 27 % Rusko 73 %

Prodej zemního plynu, mld. m3/rok 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1998 1999 2000 2001 2002 Skutečný prodej Prodej přepočítaný na standardní teplotu

Tranzitní a vnitrostátní systém - vývoj 2002 2001 rok 2000 1999 1998 500 1000 1500 2000 2500 km Tranzitní systém Vnitrostátní systém

Struktura prodeje zemního plynu (bez domácností), 2002 1% 17% 21% 61% Průmysl Energetika Služby Zemědělství Zdroj: ČSÚ Poznámka: zahrnuje subjekty s více než 20 zaměstnanci

Vývoj ceny zemního plynu pro koncové odběratele, průmysl 0,80 0,70 0,60 0,50 Kč/kWh 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 I1 I2 I(3-1) I(4-1) I5 01.10.02 01.01.03 01.04.03 01.07.03 01.10.03 Zdroj: výpočet proveden na základě cenových rozhodnutí ERÚ Poznámka: zahrnuje DPH a cenu za kapacitu

Rozdíly mezi elektřinou a zemním plynem

Rozdíly mezi zemním plynem a elektřinou (1) Zemní plyn je primární energetický zdroj elektrické energie lze vyrobit z více zdrojů ČR je téměř 100% dovozně závislá V Evropě je jen velmi omezený počet zdrojů ZP; v případě ČR pouze několik Velká vzdálenost mezi místem těžby a spotřebou – tisíce km Velké dopravní nákladyvysoká potřeba investic princip TOP;store or pay

Rozdíly mezi zemním plynem a elektřinou (2) Zemní plyn lze skladovat v podzemním zásobníku Umístění podzemního zásobníku je dáno geologickými faktory Zdroje elektrické energie jsou naproti tomu umístěny na podstatě logistických výpočtů, které umožňují minimalizovat dopravní náklady Transport energie je omezen rychlostí proudění zemního plynu (cca 5–10 ms-1) V soustavě musí být část zemního plynu, která umožňuje funkci soustavy (primární akumulace) Je umožněna nerovnoměrnost mezi dodávkou a spotřebou na úkor změny akumulace soustavy

Základní fyzikální vlastnosti plynárenské soustavy

Potrubní systém

Kapacita tranzitní soustavy Součet kapacity pro zajištění bezpečnosti dodávky,kontrahované kapacity, volné prodané kapacity, akumulace a provozní rezervy je maximální fyzikální operativní kapacita

Parametry kapacity plynovodu 2 2 L - Faktor tření r0 - hustota proudícího plynu za normálního tlaku T - teplota tranzitovaného plynu d - průměr plynovodu l - délka plynovodu q0 - tok plynu za normálních podmínek (přibližný koeficient v m3h-1)

Závislost kapacity na velikosti potrubí Graf závislosti kapacity přímého potrubí na průměru Zdroj: GTE report 10.7.2003

Tlakové poměry v plynovodu – vzdálenosti kompresních stanic Kompresní stanice je umístěna v takové vzdálenosti, aby ani při maximální fyzikální operační kapacitě neklesl tlak v plynovodu pod Pmin Omezující podmínky jsou: maximální změna tlaku, maximální a minimální rychlost proudění, omezení kompresoru Zdroj: GTE report 10.7.2003

Kompresní čáry kompresoru Q Zdroj: GTE report 10.7.2003

Balancing

Balancing má základní 3 odchylky Balancing slouží k vyrovnání odběrů a dodávek a nastavení parametrů řídících prvků plynárenské soustavy Balancing má základní 3 odchylky 1. Vstup nominace – vstup realita 2. Výstup nominace – výstup realita 3. Výstup – vstup První dvě ovlivňují nastavení parametrů systému - kompresních stanic, regulačních stanic atd. Třetí určuje změnu množství plynu v systému Toleranční model  linepack (akumulace) případně přidružený PZP vytvoří toleranční pole, které umožňuje imbalance

Balancing

Dynamika systému

Dynamika systému Rychlost šíření vzruchu v zemním plynu  vysoká ~ 1000 ms-1 Rychlost proudění zemního plynu v potrubí do 10 ms-1 Existence „rybníků“ s úzkými přetoky, tj. linie (potrubí) mezi kompresními stanicemi s omezeným prouděním plynu Rychlost vyrovnávání odchylek je tudíž relativně nízká  řádově hodiny

PODZEMNÍ ZÁSOBNÍKY ZEMNÍHO PLYNU

Základní principy trhu s plynem

Trh s plynem Obecné předpoklady Vnitrostátní přeprava a distribuce na bázi regulovaného přístupu třetích stran Přístup k podzemním zásobníkům plynu na bázi sjednaného přístupu třetích stran Kapacitní model je založen na hodinovém režimu v objemových jednotkách za hodinu (m3hod-1)

Kapacita Objednávka kapacity v přepravní soustavě Ze vstupního bodu do výstupního bodu modelu soustavy Vstupní body – hraniční předávací stanice TG (Lanžhot, Hora sv. Kateřiny, Waidhaus), PZP (těžba) Výstupní body – předávací body na území distribuční společnosti reprezentované jedním virtuálním bodem zóny ; reálné PZP * Pro PZP je vstupní a výstupní bod identický;vstup a výstup do soustavy je v tomto bodě umožněn pouze pro potřeby PZP Virtuální bod zóny = střední vzdálenost jednotlivých fyzických výstupních bodů v zóně Zóna = území vymezené dnešní RDS

Mapa vstupních a výstupních bodů soustavy TG

Kapacita (2) Alokace kapacity First commited (come), first served (podle pravidla nejdřív příchozí dostává) Přednostně dlouhodobé kontrakty Nabízí se přerušitelná kapacita, je umožněno sekundární obchodování s kapacitou V budoucnu bude umožněno nakoupit a rezervovat kapacitu na hodinovém principu

Tarifní model kapacity Principy Tarif stanoven na základě přeceněných odepsaných aktiv Návratnost (ROA) s ohledem na rizika v plynárenství Přiměřený zisk pro přepravce a distributory pro zabezpečení podpory spolehlivosti a podpory rozvoje systému Na úrovni přepravce Entry/exit matrix („ze vstupního budu do zóny distributora“) se zahrnutím vzdálenosti Jednoznačně určené jednotková cena pro každou kombinaci vstupního a výstupního bodu Výstupním bodem je jak virtuální bod zóny distributora, tak i reálný výstup PZP Na úrovni distributora Poštovní známka na celé území pro jakékoliv výstupní místo v distribuční soustavě Jednoznačně určená velikost podle kapacity výstupního bodu Část poplatku může být vztažena k objemu distribuovaného plynu Není uplatňován žádný princip slevy s ohledem na tlakovou úroveň a vzdálenost od předacího bodu

Komodita – bilancování (1) Hlavní principy Komodita se účtuje a bilancuje v energetických jednotkách (kWh) Přepravce odpovědný za fyzické bilancování celého systému (koordinace s distributory), přepravce zabezpečuje spolehlivost celého systému Část společnosti přepravce je odpovědná za obchodní bilancování systému, systém musí umožňovat sdílení odpovídajících dat pomocí zabezpečeného přístupu Hodinové bilancování Obchodníci jsou odpovědni za rovnováhu mezi vstupujícím a vystupujícím množstvím plynu (kontrolní systém při nominaci) Přepravce poskytuje obchodníkům akumulaci jako toleranční pásmo, případně nabízí dodatečnou akumulaci Do určité úrovně je akumulace součástí „bundled service“ v poplatku za přístup do sítí (jako součást kapacitního poplatku – je umožněn sekundární obchod) Dodatečná akumulace jako dodatečné toleranční pásmo nebo flexibilita nabízená ze strany přepravce

Komodita - bilancování (2) Bilanční zóna Bilanční zóna je shodná se zónou podle kapacitního modelu (zóna DS) Za každou zónu se nominuje a bilancuje samostatně Obchodník (shipper), který má zákazníky v 8 zónách nominuje 8 hodnot na vstupu a na výstupu Organizace Část společnosti přepravce odpovědná za obchodní bilancování obdrží od distribuční společnosti hodnoty hodinové údaje které obsahují mimo jiné: Hodnoty komodity (kWh) za celou zóny DS, rozdělené po jednotlivých shipperech (Údaje spotřeby za jednotlivé shippery budou agregována za celou zónu) Hodnoty kapacity (m3) pro vyhodnocení překročení nebo nepřekročení rezervované kapacity v dané hodině po jednotlivých shipperech

Komodita - bilancování (3) Nedodržení rovnováhy Nedodržení rovnováhy (imbalance) dodávka na vstupním bodu plynárenské soustavy (HPS) – odběr na výstupním bodu PZP dodávka na vstupním bodu plynárenské soustavy – odběr na výstupním virtuálním bodě zóny (data od DS) Součet dodávky na vstupním bodě + dodávka na vstupním bodě z PZP – odběr na výstupním virtuálním bodě zóny Virtuální bod zóny = suma předávacích stanic na území distributora Balancování se provádí na úrovni zóny Povolená tolerance v rámci kapacitního poplatku Nad povolenou toleranci cena za plyn pro bilancování (penále) stanovena jako násobek ceny, což bude podněcovat obchodníky k udržování rovnováhy