Akustický seminář – ŘSD ČR

 = c/f (co = 340 m/s ) (21 m - 2 cm) Frekvenční křivka A:

·     hladina akustického tlaku L v dB Lp = 20 log pe/po pe-efektivní hodnota akustického tlaku; po-referenční hodnota akustic. tlaku = 2.10-5 Pa ·     hladina hluku LA v dB

Druhy zvuků v závislosti na frekvencích

Impulsní hluk Impulsní zvuk je zvláštním druhem proměnného zvuku, pro něhož je typické rychlý vzestup hladiny akustického tlaku a následný pokles v trvání do 0,2 s, kde interval mezi jednotlivými impulsy je větší než 0,01 s (jedná se o třesk zbraní, úder kladivem atd.). Pokládáme ho také za rušivější. Při průchodu zvukovodem jsou impulsy tlumeny, takže neproniknou k bubínku v původním tlaku.

    Ekvivalentní hladina hluku A, LAeq v dB - je legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A. Zjednodušeně řečeno ekvivalentní hladina hluku je trvalá hladina hluku, která má na lidský organismus přibližně stejný účinek jako hluk časově proměnný.

LAeq

Energetický součet

Ln (statistické vyjádření…)

Schopnost lidského vnímání změn hladin akustického tlaku

Charakteristické frekvence hluku z dopravy

Vliv povrchu vozovky na měnící se frekvenční spektrum ( - suchý, ------- - mokrý)

Tabulka rychlostí, používaná v Metodice pro výpočet hladin hluku z dopravy

Korekce na útlum se vzdáleností (odrazivý terén)

Korekce na útlum se vzdáleností (pohltivý terén)

Vzory šíření hluku v okolí komunikací I.

Vzory šíření hluku v okolí komunikací II.

Vzory šíření hluku v okolí komunikací III

Útlum vlivem povrchu

Vliv větru na šíření hluku

Útlum vlivem větru

Vliv teploty na šíření zvuku

Šíření zvuku ve volném prostoru S rostoucí vzdáleností r (m) od zdroje se akustický výkon P (W) rozptyluje na stálé větší plochu S (m2), a tím se snižuje intenzita I (W/m2). Od bodového zdroje se zvuk šíří v kulových vlnoplochách, kde S = 4r2 . Zdvojnásobíme-li vzdálenost od bodového zdroje zvuku poklesne akustický tlak o 6 dB, u liniového zdroje je tento pokles 3 dB. Útlum se vzdáleností od zdroje závisí na kmitočtu (výjimkou je rozptyl akustického výkonu v prostoru - je stejný pro všechny kmitočty), a proto provádíme kmitočtovou analýzu posuzovaného hluku obvykle v oktávových pásmech. Stejně je tomu i při šíření zvuku na velkou vzdálenost (r = 100 m a více), ale uplatňuje se tu navíc útlum zvuku způsobený molekulární absorpcí, vlivem větru a teplotními změnami. Příkladem může být i ohyb zvuku přes překážku.

Šíření zvuku v uzavřeném prostoru V uzavřeném prostoru dochází k odrazu akustické energie od stěn, stropu a podlahy zpět ke zdroji. Následkem je zvýšení hladiny akustického tlaku ve srovnání s tím, který by vznikl ve volném prostoru. Uzavřený prostor ohraničují povrchy, které mají pohltivé vlastnosti. - činitele odrazu:  = Pr / Po - činitele pohltivosti:  = Pa / Po - činitele prostupu:  = Pt / Po Zvuková pohltivost Ai (m2) konstrukce je dána součinem její plochy Si (m2) a činitele pohltivosti i. Celková zvuková pohltivost místnosti A (m2) je součtem zvukové pohltivosti všech ploch ohraničující místnost (též osob a věcí nacházejících se v místnosti).

Zvuk šířený vzduchem Rozdíl hladin D mezi hladinou akustického tlaku v poli odražených vln ve vysílací místnosti L1 a hladinou akustického tlaku v přijímací místnosti L2 budou mít rozhodující vliv zvukoizolační vlastnosti dělící konstrukce charakterizované činitelem průzvučnosti , uplatní se plocha S (m2) dělící konstrukce a celková pohltivost A2 (m2) přijímací místnosti. Veličina stupeň vzduchové neprůzvučnosti R (dB) se používá pro hodnocení izolace proti zvuku a s její pomocí stanovujeme tlak v přijímací místnosti. Index stavební vzduchové neprůzvučnosti Rw (dB) a index hladiny normalizovaného kročejového hluku Lnw (dB). Jsou nezávislé na neustále se měnící hlukové situaci v budově a při jejich zjišťování měřením se používají umělé zdroje zvuku, které mají známé normou stanovené vlastnosti.

Šíření hluku přes PH bariéru

Průběh hodnot korekčního faktoru Z v závislosti na efektivní výšce stěny Z=a+b-(r+d)

Princip útlumu hluku bariérou (a+b-c)

Útlum stěnou s měnící se výškou

Předpokládaný vývoj obměny vozového parku z hlediska akustických emisních parametrů

Vliv stupně saturace na hladiny hluku

Vzor PH bariéry - dřevo Minimální plošná hmotnost = 15 kg/m2

Vzory PH bariér - dřevo

Vzor PH bariéry

Vzor PH bariéry

Detaily styku dřevěné bariéry se zemí

Detail PH bariéry na mostě

Detail betonové PH bariéry

Detaily betonová PH bariéra

Vzory uplatnění vegetace u PH stěn

Vzory uplatnění zeleně u PH stěn

Vzory uplatnění zeleně u PH stěn II.

Detaily PH bariér z hliníku

Pokládka zdrsňujícího krytu do epoxidové vrstvy

Neprůzvučnost oken Počet a tloušťka skel a způsob jejich upevnění v konstrukci okenního křídla (S počtem se zvyšuje neprůzvučnost, ale i nároky na konstrukci. Šířka vzduchové mezery mezi skly (Má na zvukovou izolaci podstatný vliv, ale má vliv zároveň na tepelnou izolaci – tep. optimální šířka 40 mm. Požadavky na tepelnou a zvukovou izolaci jsou v rozporu, protože zvuková izolace s růstem šířky stoupá, tepelná izolace naopak.) Konstrukce okenního křídla a rámu (Výhodnější jsou hmotné rámy) Těsnění mezi křídlem a rámem (Dává se přednost dvoustupňovému těsnění před jednoduchým, pryžovému před pásky molitanu. Dokonalé těsnění je však v rozporu s hygienickými požadavky na přirozenou výměnu vzduchu.) Těsnění mezi rámem a obvodovým pláštěm – zdivem

Vliv tloušťky skel a šířky vzduchové mezery na akustické parametry oken

Ventilace I

Ventilace II

Ventilace III

Ventilace IV

Ventilace V

Ventilace VI

Ventilace VII

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.   Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Druh chráněného prostoru Korekce [dB] 1) 2) 3) 4) Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní -5 +5 +15   Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor +10 +20   Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. Vysvětlivky: 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku6), s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. 6) § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

Hlukové limity v zemích EU

Doba měření hluku (Nařízení vlády č.148/2006 Sb.) Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LeqA. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk na železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.

Odstraňování staré hlukové zátěže V uvedené legislativě (Nařízení vlády č.148/2006 Sb.) se objevuje pojem staré hlukové zátěže, který řeší problém zasažení zástavby historicky situované v okolí pozemních komunikací nadměrným hlukem. Zároveň je v zákoně č. 258/2000 Sb. v §30 a §31 stanovena povinnost pro vlastníky a správce pozemních komunikací zajistit splnění těchto limitů.   Základním problémem je zde: a)  extrémní finanční náročnost tohoto programu, odhadnutá předběžně na miliardy Kč b)    neúměrně krátká doba na realizaci tohoto programu Obdobné programy byly již v některých zemích EU realizovány při financování na regionální úrovni s dobou realizace 3 – 4 roky na zjišťování stávajícího stavu plus 10 – 13 let na realizaci konkrétních opatření. V současné době provádí ŘSD ČR program postupného zjišťování rozsahu obytné zástavby zasažené hlukem, kde ekvivalentní hladina hluku překračuje limity pro starou zátěž.

Definice „chráněného venkovního prostoru“ dle zákona 274/2003 Sb Definice „chráněného venkovního prostoru“ dle zákona 274/2003 Sb. – částka 92 (§30) „Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem se rozumí obytné a pobytové místnosti s výjimkou místností ve stavbách pro individuelní rekreaci a stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.“

Optimální ekonomický návrh kompenzačních opatření v oblasti akustiky

Směrnice EU 2002/49/EC pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího životní prostředí Hlavním cílem směrnice EU 2002/49/EC je stanovení legislativního rámce pro hodnocení a řízení expozice hluku působícího na životní prostředí. Směrnice poskytuje metodiku pro hodnocení hlukové expozice a vzájemnou výměnu informací. Obsahuje rovněž doporučení pro hlukové mapování a opatření pro informovanost občanů o hlukové situaci. Směrnice neobsahuje limitní hodnoty, které jsou v pravomoci členských států, ale obsahuje požadavky na splnění těchto limitních hodnot. Tam, kde jsou limitní hodnoty překračovány jsou ve Směrnici doporučení a nástroje pro splnění těchto cílových hodnot. Všechny tyto hlukové informace budou vytvářet základ pro zhotovení akčních plánů pro zlepšení hlukové situace na místních úrovních. V současné době probíhá implementace této směrnice do naší legislativy.   (1 Cílem Směrnice je snížení nepříznivého vlivu hluku na člověka realizací následujících akcí: a)        Pomocí hlukového mapování určit exposici hlukem b)       Umožnit obyvatelům možnost získat informaci o své hlukové exposici c)        Přijmout ve vybraných lokalitách akční plány ke zlepšení situace

Směrnice EU 2002/49/EC pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího životní prostředí (1)  Členské státy zajistí do 30.6.2007 vytvoření strategických hlukových map pro všechny aglomerace s více než 250 000 obyvateli a mj. pro všechny hlavní silnice s více než 6 miliony průjezdů vozidel ročně (16 500 voz/24 h). (2)  Vyhodnocování hlukové zátěže bude probíhat přes deskriptor LDVN, jehož hodnota se liší od běžně užívané hodnoty LeqA ve dne nebo v noci (viz. Příloha 1. Nařízení vlády č.502/2000Sb.). (3)  Nejpozději do 30.6.2005 a potom každých 5 let budou členské státy informovat evropskou komisi o rozsahu takto definované silniční sítě. (4)  Členské státy zajistí do 18.7.2008 navržení akčních plánů pro řízení hlukových dopadů včetně redukce hlukových imisí u definovaných případů. (5)  pro ty členské státy, které nemají vlastní národní výpočetní metody nebo ty členské státy, které si přejí změnit výpočetní metody, je pro silniční hluk doporučena francouzská národní výpočetní metoda „NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-LCPC-CSTB)“ uvedená ve francouzské normě „XPS 31-133“.

hornicek@rsd.cz