Teplo Ing. Radek Pavela
Teplo Označení: Q Jednotka: [J] (joule) Vzorec: Q = m∙c∙(t-to) m ……… hmotnost tělesa [kg] c ……… měrná tepelná kapacita [kJ/kg°C] (t-to) ……… přírůstek nebo úbytek teploty
Definice: Teplo je druh energie. Vyjadřuje, jak se změní vnitřní energie, tj. součet pohybových a polohových energií částic tělesa, jestliže se toto těleso ochladí nebo zvýší svoji teplotu. Teplo je rovno energii, kterou při tepelné výměně odevzdá teplejší těleso chladnějšímu (nebo které příjme chladnější těleso od teplejšího).
James Prescott Joul 1818 - 1889 Anglický fyzik Zjistil, že při mechanické práci vzniká teplo Zkoumal tepelné účinky elektrického proudu Vysvětlil, že produkované teplo je přímo úměrné produkované energii V roce 1843 určil spotřebu energie pro výrobu jednotky tepla
Měření Kalorimetrie – zabývá se měřením tepla Základem kalorimetrických úvah je zákon zachování energie, jehož znění vyjadřuje tzv. kalorimetrická rovnice.
Kalorimetr
Kalorimetr
Měrná tepelná kapacita Vyjadřuje, jaké množství tepla přijme 1 kg látky, když se ohřeje o 1°C. Je pro každou látku jiná Značka c Jednotka kJ/(kg °C)
Šíření tepla Probíhá vedením prouděním zářením (sáláním)
Skupenství látek plynné pevné kapalné Ve všech skupenství jsou molekuly v neustálém neuspořádaném pohybu
Změny skupenství látek
Tání V pevné látce jsou částice pevně uspořádány každá částice má svoje místo, kmitá kolem něj Při zahřátí částice kmitají rychleji Při dostatečném zvýšení teploty se částice ze své pevné polohy utrhnou a začnou se volně pohybovat. V tento okamžik se začne pevná látka měnit na kapalnou. Tomuto ději říkáme tání a říkáme, že látka taje.
Tuhnutí Když kapalnou látku chladíme, začne se při určité teplotě tuhnout a měnit se na látku pevnou. Částice, které se volně pohybovaly, se při snižování teploty pohybují stále pomaleji až se k sobě přitáhnou a usadí se v určité poloze, kolem které pak kmitají. Z kapaliny se stává látka pevná. Tomuto ději říkáme tuhnutí a říkáme, že látka tuhne.
Var Skupenská přeměna Kapalina se mění na plyn v celém svém objemu (nejenom z povrchu jako při vypařování). K varu dochází při zahřátí kapaliny na teplotu varu Teplota varu je různá pro různé kapaliny Teplota varu závisí také na tlaku nad kapalinou (s rostoucím tlakem teplota varu stoupá). To má vliv i na průběh varu (vzniku bublin páry) v nádobách s nezanedbatelnou výškou.
Vypařování Skupenská přeměna Kapalina se mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu jako při varu). Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí K vypařování dochází za jakékoli teploty kapaliny.
Vypařování Rychlost vypařování závisí na: teplotě– čím vyšší teplota, tím rychlejší vypařování, Velikosti povrchu– čím větší povrch, tím rychlejší vypařování, na vlastnostech kapaliny (na přitažlivých silách mezi částicemi kapaliny), na pohybu plynu nad kapalinou, na tlaku par plynu nad kapalinou.
Koloběh vody
Koloběh vody
Kapalnění Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu. Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem vypařování. Zkapalněné plyny poté mají různé využití (např. chladící médium)
Zdroje: doc. RNDr. Kolářová, R., paedDr. Bohuněk, J. Fyzika pro 8. ročník základní školy Praha: Nakladatelství PROMETHEUS, 2002. ISBN 80-7196-149-3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://www.zsondrejov.cz/Vyuka/F-8/Zm-skup_02.pdf http://tahaky.lam.cz/f17.html http://www.zivlyzeme.estranky.cz/clanky/voda.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Teplo http://ireferaty.lidovky.cz/100/5792/James-Prescott-Joule
Děkuji Vám za pozornost