4. ročník Dlouhodobého výcviku v integrativní psychoterapii Přepis v imaginaci MUDr. Jan Kubánek 4. ročník Dlouhodobého výcviku v integrativní psychoterapii

Technika užitečná do individuální psychoterapie

Na emoce zaměřená terapie EFT – poskytuje základní teoretické východisko Viz přednáška EFT

Další terapeutické intervence Restrukturalizace v představivosti Sebeutišování

Restrukturalizace v představivosti Představte si sebe jako dítě v scéně související s maladaptivním emocionálním schématem. Představte si nyní sebe jako dospělého nebo jako někoho, kdo vás chrání a vstupte do scény a intervenujte, abyste pomohli. Představte si sebe znovu jako dítě a požádejte o to, co potřebujete od ochránce a co vám pomůže cítit se lépe. Otázky: Vjemy: Co vidíte, slyšíte, vnímáte ve svém těle? Emoce: Co cítíte? Myšlenky: Co vám běží myslí? Chování: Co chcete udělat? Co se děje?

Sebeutišení Cíl: Evokovat soucit se zraněnou částí sebe. 1. Představte si dítě ve scéně související s maladaptivním schématem. 2. Představte si sebe nyní jako dospělého, který vstupuje na scénu a reaguje na dítě (evokuje soucit). 3. Představte si, jak by přítel nebo utěšitel mohl zareagovat. 4. Představte si, jak reagujete na svého přítele za takových okolností. Otázky: Dokážete to cítit i vůči sobě? Pokud ne, co vám v tom brání?

Model sebeutišení Znak Řešení Strach z emocí, přerušení Utišování “jsem zde” “jsi vpořádku” Pohled na zranění (Evokace soucitu) Znak Řešení Pozitivní epizodická vzpomínka (Láskyplné spojení) Bezpečí, porozumění vlastnímu utrpení Emocionální utrpení Primárně smutný & osamělý Potřeba Smutnění, truchlení Negativní epizodická vzpomínka (Absence podpory) 7

Schéma terapie

Přepsání v představě Schéma terapie, dr Přepsání v představě Schéma terapie, dr. Roediger, Frankfurt; Barcelona 2013 Aktivace epizodické paměti, fokus na prožívání (v těle) Plavání zpět v skladu epizodické paměti k scéně z dětství Kontakt s jádrovou potřebou a srovnání s pokračující scénou Zastav „video“, vstup do scény jako dospělý, kterým jsi dnes. Podívej se na scénu: co cítíš? (musí být aktivovaný vztek) Jestliže není, nahraď dítě reálným milovaným dítětem nebo užij sebe-odhalení.

Odmítni ostatní osoby, odstraň je ze scény Odmítni ostatní osoby, odstraň je ze scény. Rozpoznej pocity posílení, také v těle. Podívej se na dítě! Jak se cítí? Utiš dítě. Vezmi ho na bezpečné místo. Jak se cítíš (včetně těla) nyní? Pomalu vstup do počáteční scény. Zkus přinést tuto scénu k dobrému konci s tvými aktivovanými dovednostmi Srovnej pocit na konci cvičení s počátečními. Nakresli závěr jako nové pravidlo pro budoucnost

Terapie zaměřená na schéma; přepis

„Třetí vlna“ KBT První vlna – behaviorální terapie, expozice, nácviky Druhá vlna – kognitivní terapie, kognitivní restrukturalizace, sokratický dialog; racionální vs. iracionální myšlenky, přesvědčení Třetí vlna – dosud ne zcela jasně definovaná; příklady: Terapie poruch osobnosti - Youngova „Na schéma zaměřená terapie“ (SFT) pro hraniční poruchu osobnosti Hayes – ACT (Terapie smíření a odhodlání) Gilbert – Compassion Therapy („Laskavý postoj vůči sobě“) Segal a kol. - MBCT Důraz na emoce, prožívání, imaginaci a přijetí (smíření). „Moudrost spočívá v tom, snažit se změnit to, co změnit lze, smířit se s tím, co změnit nelze, a ve schopnosti rozpoznat, co je co.“ KBT se tradičně soustřeďovala na to, co změnit lze; třetí vlna rozvíjí schopnost smířit se s tím, co změnit nelze.

Současné trendy v KBT Stále aktuální je uplatnění metod KBT v terapii schizofrenie, které rozvíjejí D.Kingdon a D.Turkington (Velká Britanie). Prokazují, že pomocí KBT lze účinně zvládat nejen pozitivní psychotické příznaky (bludy a halucinace), ale i negativní příznaky (apatii, alogii, artismus, anhedonii). Uvedení autoři rozlišují pět podtypů schizofrenie, z nichž každý vyžaduje poněkud odlišný terapeutický přístup. Jedním z těchto podtypů je tzv. „traumatická psychóza“, kterou kromě sluchových halucinací často doprovázejí i halucinace zrakové a tělové a halucinace i bludy jsou tématicky spjaty s traumatickými prožitky pacienta. Přitom pacient sám o svých traumatických prožitcích spontánně nehovoří, a pokud se jej terapeut cíleně nedotazuje, pak se o tomto zdroji psychotických příznaků nic nedozví. V terapii nejsou neuroleptika příliš účinná, a proto se zkouší expozice traumatickým vzpomínkám, jejich „přepis“ v představě, podrobné probírání okolností vzniku psychózy, důležité zážitky z dětství, a využívá se kognitivní restrukturalizace. KBT 13

Současné trendy v KBT Posttraumatická stresová porucha – ukazuje se, že opakovaná expozice traumatickým vzpomínkám vede ke zmírnění pouze emoce strachu a úzkosti, zatímco pokud je převládající emocí například stud či pocit viny, pak je účinnou terapeutickou metodou „přepis“ vzpomínky a kognitivní restrukturalizace. KBT 14

Současné trendy v KBT Jedním z charakteristických rysů (trait) deprese, který přetrvává i v období remise, je zhoršená schopnost vybavovat si konkrétní specifické vzpomínky a sklon k uvádění „všeobecných“ vzpomínek („overgeneralized memory“, OGM) – např. „jednou odpoledne mě ve škole zbil starší spolužák“ vs. „spolužáci ve škole mě bili“. Přitom v několika studiích bylo experimentálně prokázáno, že zatímco líčení specifických vzpomínek vede ke zmírnění negativních emocí, líčení OGM je naopak prohlubuje a upevňuje! Proto je v terapii tak důležité, aby terapeut vedl pacienta k vybavení a popisu konkrétních vzpomínek a nenechal jej jen u obecných a abstraktních vzpomínek – ty zesilují a prodlužují negativní emoce. KBT 15

„Nespecifický přepis“ Integrovaná psychoterapie Pesso

Integrovaná psychoterapie Imaginace ideální signifikantní postavy Imaginované fantazie prožitků s touto ideální postavou chronologicky během života od dětství do současnosti Nakonec otázka, jestli skutečná osoba neměla přeci jenom něco společného s ideální

Pesso ANTIDOTUM -„opravná scéna“-sféra možností“ historická scéna ideální rodiče Antidotum - léčivá protilátka (verb.), ve Struktuře s ideálními rodiči- neverb.-komplexně (scéna-movie),dává v Struktuře co nejdřív Ideální rodiče (pro basic needs),ideální partneři(HinR)

Závěr Výzkum paměti: vždy, když si na něco vzpomeneme, tak se to uloží trochu změněné. Vzniká mix staré a nové vzpomínky. Ke vzpomínce se přidá nová zkušenost.