Seminář z aktuárských věd Dana Bohatová Chládková Jan Kořistka Standard IAA Testování přiměřenosti závazků

Standard of Practice – Practice Guideline “Practice Guidelines are educational and non-binding in nature. They represent a statement of appropriate practices, although not necessarily defining uniquely practices that would be adopted by all actuaries. They are intended to familiarise the actuary with approaches that might appropriately be taken in the area in question. They also serve to demonstrate to clients and other stakeholders and to non-actuaries who carry out similar work how the actuarial profession expects to approach the subject matter.”

Rozsah Účetní aspekty Servisní smlouvy Provádění testu Obsah

Rozsah

Test přiměřenosti závazků finančních instrumentů s DPF –Čistá účetní hodnota Pojistných smluv (IFRS ) Investičních smluv s DPF (IFRS 4.35) –Investiční smlouvy bez DPF (IAS 39) Servisní smlouva / Servisní složka oddělena od investiční smlouvy –Návratnost časově rozlišených transakčních nákladů (IAS 18, Příloha 14 (b) iii) –Nevýhodná smlouva – rezerva podle IAS 37 Výstavce pojistné, investiční, servisní smlouvy

Požadavky pro pojistné smlouvy Každé datum účetní závěrky –Postačitelnost vykázaných pojistných závazků Současné odhady budoucích peněžních toků Nepostačitelnost vykázána přes výsledek –Účetní hodnota – DAC – nehmotná aktiva < odhad budoucích peněžních toků Škodní rezervy a závazky zahrnuty

Požadavky pro investiční smlouvy s DPF DPF jako závazek - IFRS 4.35(a) LAT na celou smlouvu (garantovaná složka + DPF) Stejné požadavky jako pojistné smlouvy DPF (část / celé) v equity - IFRS 4.35(b) Závazek min. garantovaná složka podle IAS 39 Požadavek minimálního závazku podle IAS 39 navíc / namísto LATu? První pohled: –IFRS 4.35 s odkazem na IFRS 4.34 požadavek na LAT pro všechny investiční smlouvy s DPF a –IFRS 4.35 ukládá dále, že závazek pro celou smlouvu nesmí být nižší než hodnota závazku pro garantovanou složku podle IAS 39 Druhý pohled –IFRS 4.35 uvádí 2 možnosti: –1. celé DPF jako závazek => LAT nebo –2. ne celé DPF v závazcích => ocenění závazku min. ve výši IAS 39; Návod přesný => postačitelný pro daný účel => netřeba provádět LAT

IAS 39 minimum Investiční smlouvy s DPF v equity a závazek garantované složky odděleně od DPF Závazek = min. hodnota pro garantovanou složku podle IAS 39 –Požadavek vztahuje na závazek či čistou účetní hodnotu? –Závazek pro “celou smlouvu” - může testovaná částka obsahovat část DPF vykázanou jako závazek? Závazek pro garantovanou složku –Zřejmé > hodnota podle IAS 39=> není třeba dále testovat –Pokud není větší než podle IAS 39 => může být nezbytné alokovat část závazku pro volitelnou část k testované smlouvě IFRS 4 nespecifikuje způsob ocenění podle IAS 39 (amortizované ceny / fér hodnota) => Pravděpodobně fér hodnota: IAS 39 – měření smlouva po smlouvě Závazek IAS 39 podle IFRS 4 –Měl by zahrnovat vnitřní hodnotu opce zrušení smlouvy –Nemusí uvažovat časovou hodnotu pokud opce vyloučena z ocenění fér hodnotou

Účetní aspekty

Změny účetních metod Pokud je přístup relevantnější nebo spolehlivější –Sjednocení postupů v rámci druhů, segmentů či společnosti –Změna z postupů nevyhovujících IFRS 4 na vyhovující –Zavedení diskontování Postupy v souladu s IFRS 4 a cíl změnit na přístup podle IAS 37 –Určit, jek IAS 37 relevantnější nebo spolehlivější než stávající postup

Účtování nepostačitelnosti 2 možnosti: Navýšení závazku x snížení DACu / nehmotného aktiva Vykázání plně do výsledku v období vzniku Aplikace existujících postupů pro LAT –IFRS 4 neupravuje účtování změn výše nepostačitelnosti v dalších letech –Indikace nárůstu nepostačitelnosti => výsledovka daného roku –Snížení nepostačitelnosti (jiné než splatnost závazků) - stávající postupy “lock-in” nový základ a nepovolují snížení nebo Umožnění přehodnocení a následně snížení / zvýšení –Smysluplný závěr => závazek ≥ kdyby nikdy nebyla nepostačitelnost Postačitelnost k dnešnímu datu, ale nepostačitelnost v budoucnu –Pokud úprava vyhovuje existujícím účetním postupům (př. US GAAP) => “obvykle” změna metod / předpokladů, aby nepostačitelnost nenastala Shadow accounting (IFRS 4.30) –Např. nepostačitelnost vykázaná přes equity, pokud způsobená změnou diskontních sazeb kvůli vykázání nerealizovaných zisků přes equity

Zveřejnění Účetní postupy týkající se LAT v příloze –IFRS 4.36, 4.37(a), a IAS 32.51(ff) Možné přílohy zahrnují: –Účetní metoda pro LAT včetně frekvence a povahy testu –Uvažované finanční toky –Oceňovací metody a předpoklady –Diskontování –Agregace Pokud není jednotný postup v rámci společnosti –Zveřejnění různých přístupů a indikace, kterých smluv se týká Obvykle –Identifikace částek vykázaných jako ztráty z LATu a –Změna v nepostačitelnosti z důvodu změny oceňování závazku

Servisní smlouvy

Časově rozlišené transakční náklady IAS 18 Návratnost IAS 18 nespecifikuje test => IAS 36 obecný návod pro impairment aktiv IAS 36 Snížení hodnoty: zůstatková hodnota > návratná hodnota Návratná hodnota –Maximum: fér hodnota - náklady na prodej a užitná hodnota –Pokud nelze cena z prodeje aktiva spolehlivě => užitná hodnota Posouzení a stanovení návratné hodnoty každé datum účetní závěrky, pokud existuje indikátor snížení hodnoty aktiva (či úprava amortizace) –Nárůst úrokových sazeb –Technologické, tržní, ekonomické, právní změny –Fyzické poškození aktiva Užitná hodnota = PV budoucích finančních toků –Předpoklady: nejlepší odhad managementu –Diskontní míra: tržní bezriziková + přirážka na riziko a neurčitost, pokud nezohledněné ve finančních tocích

Časově rozlišené transakční náklady – snížení hodnoty IAS 36 a časově rozlišené transakční náklady Indikátory vhodnosti testování návratnosti: –Náklady na zajištění smlouvy > náklady při ocenění –Poplatky menší než předpokládané, příjem z poplatků menší pro ukončování smluv či změnám na trhu –Nárůst nákladů na obsluhu nebo jsou větší než poplatek zahrnutý v ceně –Nárůst úrokových měr (PV fin. toků může být < čistá účetní hodnota aktiva) Není automatický předpoklad návratnosti při vystavení smlouvy Čistá prodejní cena –Problematické získat spolehlivou hodnotu => standard dále neřeší

Časově rozlišené transakční náklady – snížení hodnoty (2) Užitná hodnota – stanovení –Finanční tok Příjem z poplatků (poplatky vybírané v budoucnu vztahující se k servisní složce a zbývající neumořené časově rozlišené poplatky) – náklady na službu –Test: Aktivum > zbylé neumořené poplatky + PV budoucích poplatků – PV nákladů na poskytování služby –Hodnota časově rozlišených front-end poplatků Příjem = vykázaná hodnota, ne diskontovaná hodnota projektované amortizace –Náklady na služby Přímo přiřaditelné (spolehlivě a konzistentně) k servisním aktivitám

Nevýhodné smlouvy IAS 37 – rezerva pro nevýhodné smlouvy –Pro skupinu smluv u servisních práv k investičním smlouvám (j. impairment aktiv) –Nejspíše stejný postup jako při snížení hodnoty aktiv => stejný model Rezerva ve výši nevyhnutelných nákladů –Menší z: náklady na splnění smlouvy a jakékoliv kompenzace / pokuty z neplnění smlouvy –Pokuty = předčasné ukončení smlouvy / nedodržení standardů služby –Pravděpodobně neuvažovat přiznané odškodné / právní náklady související s nedodržením smlouvy Nejdříve odpis aktiv a následně tvorba rezervy Rezerva = PV rozdílu budoucích nákladů a poplatků –Předpoklad: časově rozlišené náklady nejsou / odepsané –Agregace, toky a diskontování: konzistentní s testem snížení hodnoty aktiv

Vykázání snížení hodnoty / rezervy Vliv na výsledek v období vzniku Test následující data účetních závěrek Impairment: –změny v návratné hodnotě ve výsledku daného roku Rezerva: –záporná hodnota => indikátor odepsané aktivum má hodnotu (vykázat)

Provádění testu

IFRS 4 Standard IFRS 4 definuje test přiměřenosti závazků (Liability adequacy test) v ¶15-19 Standard stanovuje, že Pojistitel provádí test přiměřenosti závazků ke každému datu vykazování (¶15) Jestliže je výsledkem testu nedostatečnost závazků, celý deficit se objeví ve výkazu zisků a ztrát (¶15) Jestliže pojistitel už používá test přiměřenosti závazků, který splňuje určité minimální požadavky, může ho používat i nadále (¶16) V opačném případě pojistitel musí aplikovat test přiměřenosti tak, aby byl souladu s IAS 37 (¶17)

IFRS 4 Standard IFRS 4 dále stanovuje, že Test podle IAS 37 se provádí bez zahrnutí zajištění (¶17) Pro účely testu podle IAS 37 má být portfolio rozděleno do skupin tak, aby jednotlivé skupiny obsahovaly smlouvy, které podléhají zhruba stejným rizikům a jsou spravovány společně (¶18) Do testu podle IAS 37 mohou být zahrnuty investiční marže (investment margins) pouze tehdy, když jsou použity i při výpočtu čisté účetní hodnoty závazků (net carrying amount) (¶19)

IFRS 4 Minimální požadavky na již existující test přiměřenosti závazků jsou Test používá současné odhady (current estimates) všech peněžních toků na smlouvě a zohledňuje také peněžní toky vyplývající z vložených garancí a opcí Jestliže je výsledkem testu nedostatečnost závazků, celý deficit se objeví ve výkazu zisků a ztrát (¶15) Dvoucestný přístup Minimální test - existující test splňující minimální požadavky, např. test stanovený Odbornou směrnicí ČSpA č.3 IAS 37 test

IAA standard IAA standard (Practice guideline) pro testování přiměřenosti závazků nepředepisuje žádné další povinnosti, pouze poskytuje výklad ustanovení IFRS 4

Čistá účetní hodnota závazků Čistá účetní hodnota závazků je hodnota, kterou testujeme, zdali postačuje ke krytí závazků Je to hodnota závazku snížená o DAC či odpovídající nehmotná aktiva, tj. například Zillmerova rezerva V případě, že to účetní metoda umožňuje, může být i záporná (Zillmer asset)

Frekvence a rozsah testování Test přiměřenosti závazků je prováděn ke každému datu vykazování Jestliže nedojde k nepostačitelnosti, (číselný) výsledek testu není třeba zveřejňovat. Pokud je zřejmé, že závazky jsou přiměřené, není nutné test provádět v plném rozsahu či zcela přesně. Například Jestliže od minulého plného testu nedošlo k výrazné změně parametrů, je možné použít trend Je možné provést test pouze na části portfolia

Minimální test Současné odhady (current estimates) jsou odhady založené na nedávných pozorováních IFRS 4 nespecifikuje, zdali mají, či nemají, obsahovat přirážky na riziko a neurčitost Peněžní toky mají být projektovány do konce doby trvání smlouvy či závazků z ní vyplývajících, popřípadě do nejbližšího data přecenění

Minimální test IFRS 4 požaduje, aby minimální test zohledňoval peněžní toky z vložených garancí a opcí, nespecifikuje ovšem jak Existuje více možných postupů Zahrnutí hodnoty opce či garance v okamžiku její realizace Zahrnutí očekávaných peněžních toků vyplývajících z opce či garance Stochastické ocenění opce či garance

IAS 37 test IAS 37 vyžaduje, aby účetní hodnota závazků byla testována proti nejlepšímu odhadu (best estimate) výdaje potřebného k vyrovnání závazku, tj. jeho fair hodnotě To znamená, že při testu podle IAS 37 musí být použity přirážky na riziko a neurčitost Diskontování je prováděno pomocí bezrizikové úrokové míry. Investiční marže jsou zahrnuty pouze tehdy, když jsou použity i při výpočtu čisté účetní hodnoty závazků

IAS 37 test Budoucí události mohou být zohledněny pouze tehdy, když existuje objektivní evidence, že k nim dojde Může se jednat například o změny legislativy, vývoj úmrtnosti či plán na snižování nákladů

Zajištění Při testu postačitelnosti podle IAS 37 není zajištění bráno v úvahu Preferovaný přístup je vykázat zajištění zvlášť jako aktivum Konzistentní by bylo neuvažovat zajištění ani při minimálním testu. Pokud ovšem už existující test testuje závazek po očištění od zajištění, IFRS 4 to nezakazuje

Úroveň agregace Při IAS 37 testu je být portfolio rozděleno do skupin tak, aby jednotlivé skupiny obsahovaly smlouvy, které podléhají zhruba stejným rizikům a jsou spravovány společně Při použití již existujícího testu je možné použít původní způsob agregace

Test postačitelnosti rezerv Test postačitelnosti rezerv popsaný Odbornou směrnicí ČSpA č.3 splňuje minimální požadavky kladené standardem IFRS 4 Zároveň se zdá že velmi dobře odpovídá i popisu testu, který je v souladu s IAS 37

Otázky a kometáře ?