velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvých- vstání Ježíše Krista. Slovan- ský název svátku, Velikono- ce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. Svatý týden nebo též Pašijový týden začíná Květnou nedělí

a končí Velikonocemi. Tradiční názvy dnů ve Svatém týdnu: Den v týdnu Pojmenování Neděle Květná Pondělí Modré, někde Žluté Úterý Šedivé Středa Škaredá, Černá Čtvrtek Zelený Pátek Velký Sobota Bílá Velikonoční Červené

Květná neděle nebo též Pašijová neděle připadá na neděli před Velikonocemi a připomíná vjezd Ježíše do Jeruzalé- ma. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmo- vé větve, jimiž lid ví- tal Ježíše. Pašijová se neděli říká, neboť se o ní čtou pašije, tj. příběh o Kristově umučení ze synop- tických evangelií.

Škaredá středa nebo také sazometná středa. Jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.

Zelený čtvrtek Podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se naposledy rozeznívají kostelní zvony a na 2 dny utichají ("odlétají do Říma"), mezitím je jejich zvuk nahrazen řehtačkami a klapačkami. V tento

den se připomíná poslední Ježíšova večeře s jeho učedníky. Velký pátek Tento den je připomínkou ukřižo- vání Ježíše Krista. V lidových pověrách je spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a nemělo se nic půjčovat,

protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve. Bílá sobota Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Ježíš byl pochovaný a je zvykem konat tzv. "bdění u Božího hrobu". Svůj název den získal zřejmě z lido- vých zvyků velkého úklidu a bílení konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně) V tento den se slaví Kristovo vzkříšení Bohem a vítězství nad smrtí. Říká se, že Ježíš byl Božím synem.

Velikonoční pondělí Křesťané v tento den prožívají radost ze vzkříšení Ježíše. V našem prostředí je spojen s nejrůznějšími tradicemi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.

Velikonoční symboly jsou převážně přejaty od křesťanů: beránek vajíčko - symbol nového života, neboť samo zárodek život obsahuje. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk vejce malovat.

V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. zajíček představuje příchod jara pomlázka, hodování, koledy - Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé.

V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.

Pranostiky: Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni. Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží. Velikonoce krásné úrodu nám dají. Jestli slunce hasne, louky sucho mají.