Dlouhé 19. století na Moravě III. (1848-1860) Dějiny Moravy Dlouhé 19. století na Moravě III. (1848-1860) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM8 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 29. 4. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Dlouhé 19. století na Moravě III. Klíčová slova Dějiny, Morava, 19. století, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období dlouhého 19. století (1789-1914) v revolučním roce 1848 a v 50. letech dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin dlouhého 19. století na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci septimy / III. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Dlouhé 19. století na Moravě III. Anotace Dějiny dlouhého 19. století na Moravě Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Revoluční rok 1848 a 50. léta na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci septimy/3. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky -

Revoluce 1848 březen 1848 – na Moravě (stejně jako v témže roce v celé Evropě) se část společenských vrstev spojených s brněnskými manufakturami bouřila liberální naděje, probuzení „občanské společnosti“ – zeslabení cenzury, příslib konstituce a svobody slova, manifestace, spolky, noviny; otázka identity

Návrh státoprávního spojení zemí Koruny české Moravané (J. Ohéral, F. M. Klácel) – kritizovali Svatováclavský výbor za to, že se Češi neobrátili nejdříve na Moravany; s odkazem na vyšší princip svobody nechtěli nechat Moravu rozpustit v Čechách. sněmovní výbor Moravského zemského sněmu (Alois Pražák, Hugo Karel Salm-Reifferscheidt) – požadavek státoprávního spojení Čech a Moravy označen za útok na celistvost Moravy. Sněm proti spojení Čech a Moravy, Morava je nezávislou zemí patřící výhradně do svazku habsburské monarchie. Moravské markrabství nikdy nepostoupilo svá práva Českému království, nemůže tedy dojít ke sloučení obou sněmů.

Obr. 1 JUDr. Alois baron Pražák

Návrh moravského zemského zřízení Markrabství moravské samostatnou zemí, spojenou pouze s konstitučním císařstvím rakouským zemi patří právo svézákonnosti a samosprávy zemské hranice nemohou být změněny bez souhlasu sněm slovanskému a německému kmenu země jsou zaručeny neporušitelnost jeho národnosti a rovná oprávnění země Morava podrží svůj dosavadní zemský erb, tj. orlici zlatě a červeně v modrém poli šachovanou, napravo hledící a korunovanou; zemské bary jsou zlatá a červená univerzita zřízená v zemi má trvat dále

hrabě Belcredi: každý, ať Slovan či Němec, je Moravanem sněm přijal na popud aristokracie (Belcredi, Salm, Chlumecký, Mitrovský) zásadu rovného volebníhopráva, tj. že na každých deset tisíc lidí bez rozdílu připadne jeden poslanec; voličem byl rakouský státní občan s bydlištěm na Moravě, věk 24 let, svéprávný a bezúhonný Morava měla rozhodovat o svých zákonech – zemský sněm by sdílel legislativu (zákonodárnou moc) s císařem, rozhodoval o daních, o vnitřní politické správě, vojenských záležitostech, školství, veřejných stavbách, trestním i občanském soudnictví atd. nejvyšším zemským úředníkem měl být císařem jmenovaný moravský zemský hejtman, který měl mít výkonnou moc (exekutiva); má znát oba zemské jazyky (slovanský a německý) a každoročně by podával sněmu, který ho směl obžalovat, zprávu o stavu země. šlechtictví mělo být zrušeno tento demokratický návrh, který byl prodchnut duchem samosprávy a suverenity Moravy, však nebyl realizován

Obr. 2 Moravské zemské symboly

Všeněmecký sněm ve Frankfurtu moravští němečtí liberálové byli pro Frankfurt, moravští slovanští vlastenci proti volbám zaset pocit rozdílnosti mezi německy a česky mluvícími obyvateli Moravy, společné zemské vědomí oslabeno nad ideou zemskou vítězí idea národnostní, což vede k problematickému soužití slovanských a germánských Moravanů (kteří mají mnoho společného), z nichž se stanou Češi a Němci žijící na Moravě (kteří se od sebe liší) v Evropě se neprosadil na myšlení náročnější patriotismus, ale jednoduchý nacionalismus, který se bleskově rozšířil a zapustil kořeny

Slovanský sjezd – slovanští Moravané označováni za Slovany, slovanský národ (nikoliv za český národ), svůj jazyk označovali za slovanský, občas už i za český, na rozdíl od dřívějška už málokdy za moravský (moravsko-slovanský) Říšský sněm – ani v zahraničí se Moravané nikdy neoznačovali za Čechy, ale moravští politici začali prosazovat politiku národní namísto zemské; uzavřeno spojenectví mezi Františkem Ladislavem Riegerem a Aloisem Pražákem – z moravského patriota se ve Vídni stal českomoravský nacionalista

Obr. 3

Moravský zemský sněm vyslovil revolučnímu říšskému sněmu umírněnou podporu v Brně demonstrace ve prospěch vídeňské revoluce – opět ovšem pouze v řadách manufakturních dělníků Říšský ústavodárný sněm přeložen z Vídně do arcibiskupské Kroměříže (listopad 1848 – březen 1849) v moravské stavovské společnosti zůstával pevně zakotven především zemský stavovský patriotismus (odmítnuto státoprávní spojení Moravy a Čech)

Publicistika na Moravě 1848/9 na Moravě 46 periodik, z toho 15 slovanských Týdeník Moravské noviny – F. M. Kácel, A. V. Šembera Brünner Zeitung Holomoucké noviny – Jan Helcelet

Obr. 5 Jan Helcelet Obr. 4 Brünner Zeitung

Spolkový život Česko-moravsko-slezská jednota ve Vídni (Jan Dvořáček) slovanské lípy (Olomouc) Jednota moravská v Brně Národní jednota sv. Cyrilla a Methoda umělá idea národa se proměnila v národní organismus s vlastnostmi danými od Boha

Počátky politických stran na Moravě strany se nedělily podle společenských konceptů, ale podle národnosti – obě si vytvořily spektrum liberálních, katolických, agrárních a dalších stran „všenárodní“ honorační strany na Moravě – germánská/německá liberální strana (v rakouské politice centralistická); slovanská/česká moravská národní strana (federalistická) – A. Pražák, moravští slovanští poslanci byli roku 1848 věrni myšlence moravské zemské autonomie, proto nebyli nacionálně organizováni – proto strana vznikla až v 60. letech

Velkostatkářské strany na Moravě šlechtické, pozůstatek stavovství vyhrazeno 30% míst na Moravském zemském sněmu v národnostním pnutí role jazýčku na vahách, bez nich nebylo možno vytvořit sněmovní většinu nepřizpůsobili se nacionalizaci, oddáni dynastii 1848 se šlechta zasazovala o zastoupení ostatních vrstev společnosti, větší kompetence sněmu, zřízení obecní samosprávy, svobodnější tisk, zrušení poddanství, jazykovou rovnoprávnost a o zrušení šlechtických privilegií aristokracie lpěla na zemské autonomii Moravy, odmítala radikalismus i jakýkoliv centralismus (Vídeň, Frankfurt, Praha)

Morava od liberalismu k omezující hospodářské politice hlavním výrobním odvětvím výroba suken, vlněného zboží, plátna a železa s liberalismem i reformy státní správy na Moravě žilo ve čtyřicátých letech 19. století 1.253.000 slovanských Moravanů, 494.000 germánských Moravanů, 37.000 židovských Moravanů (německy mluvících) v zemské ústavě garantována rovnoprávnost „obou kmenů“ žijících v zemi

Stadionova ústava 1849 v Brně (i v Opavě) zřízeno c. k. místodržitelství (nahradilo gubernium) jako orgán výkonné moci země v čele s c. k. místodržitelem jmenovaným panovníkem, sídlilo v budově bývalého augustiniánského kláštera na Lažanském (nyní Moravském) náměstí. Místodržiteli podléhali okresní hejtmani a komisaři Zemský výbor (vláda) Moravského markrabství se skládal z osmi členů volených z řad poslanců. Úřady výboru se nacházely na Joštově třídě a Žerotínově náměstí v 70. letech 19. století byla na brněnské okružní třídě vybudovaná nová Moravská zemská sněmovna Moravské markrabství mělo užívat erbu a barev udělených roku 1462 císařem Friedrichem III. – zlato-červené šachované orlice v modrém poli, na praporu pak zlato-červená barva

základní územní jednotkou politické okresy s okresními hejtmanstvími (na Moravě 25) Morava rozdělena na dva kraje (Brněnský a Olomoucký), každý měl svoji krajskou vládu v čele s krajským prezidentem správa Slezska od Moravy opět oddělena vedle státní správy vybudována územní (obecní) samospráva jednou z moravských zvláštností byla existence několika desítek samostatných židovských obcí, které zanikly až roku 1919

Období vrcholného ekonomického liberalismu (1853-1873) 1859 zrušeno cechovní zřízení, vznikl liberální živnostenský řád (vyžadovány jen daně a kapitál) definitivní organizace politické správy 1868 (do 1918), na Moravě vzniklo 30 okresních hejtmanství a šest statutárních měst moravským místodržitelem Leopold hrabě Lažanský (1808–1860) až do vzniku Československa existovaly jako anomálie moravské enklávy ve Slezsku tvořené 58 obcemi a osadami (Osoblaha, Jindřichov)

1859 – porážka Rakouska v severní Itálii, konec konzervativní politiky Alexandra svobodného pána von Bacha. Na Říjnový diplom (1860), kterým císař slíbil návrat k parlamentarismu, navázala oktrojovaná Schmerlingova ústava Rakouského císařství z února 1861, jíž se zřídila zákonodárná Říšská rada (výkonnou moc měl panovník) z této ústavy vycházelo moravské zemské zřízení jako jedna z patnácti unifikovaných zemských ústav pro země západní části monarchie

působnost Moravského zemského sněmu omezena Moravské markrabství bylo v zemských záležitostech zastupováno zemským sněmem, který měl pečovat o vlastnictví Moravy Moravský zemský sněm spolupůsobil při výkonu zákonodárné moci a vysílal do vídeňské Říšské rady 21 poslanců Sněm se skládal se sta členů z virilistů (knížete-arcibiskupa olomouckého a biskupa brněnského) z 98 volených poslanců – z kurií: velkostatkářů (30) měst, obchodních a živnostenských komor (37) venkovských obcí včetně moravských enkláv ve Slezském vévodství (31) 1905 přibyla kurie všeobecná (pro volby do Říšského sněmu bylo všeobecné, přímé, rovné a tajné volební právo zavedeno roku 1907) nejvyšší orgány a úředníky sněmu jmenoval císař – hejtman a jeho zástupce, funkční období šest let Sněm se scházel zpravidla jednou ročně v moravském zemském hlavním městě Brně, nerozhodl-li císař jinak

Zemské hlavní město Brno 1869 v Brně 74.000 obyvatel, Brno rostlo rychleji než Praha vzniká širší brněnská průmyslová oblast nového typu urbanistická proměna Brna provedena dle regulačního plánu z let 1861-63 od vídeňského architekta Ludwiga von Förstera místo hradeb vybudovány rozlehlé uliční prospekty, reprezentační veřejné budovy, obytné domy a promenádní parky podobně jako ve Vídni byl mezi historické jádro a předměstí vložen útvar Okružní třídy přerod moravské metropole v moderní velkoměsto, jenž se dovršil radikální přestavbou centra na přelomu 19. a 20. století

Židé na Moravě 1848 Židé v rakouské monarchii teoreticky nabyli plných občanských práv v 50. letech založen židovský hřbitov v brněnském Juliánově, ustavena židovská náboženská obec, postavena Velká synagoga – v Brně žilo 2.500 Židů 1860 – Židé mohou provozovat všechny živnosti a vlastnit nemovitý majetek

v této době se v moravském Příboře (německy Freiberg) do německy mluvící židovské rodiny (pocházející z Haliče) zakladatel psychoanalýzy Sigismund Šlomo Freud (1856-1939) Dalším slavným židovským moravským rodákem je prostějovský Edmund Husserl (1859-1938), maturant z německého gymnázia v Olomouci (ve Vídni se setkal s Masarykem), filozof a zakladatel fenomenologie Židé získali vlastní samostatné obce uvnitř měst, s vlastním starostou, zastupitelstvem, školou, policistou a hospodařením – moravské židovské obce evropsky unikátní Podle ústavy (1867) Židé získali stejná práva jako všichni ostatní. Začali se hromadně stěhovat z přelidněných židovských obcí do větších měst. Postupem času se začleňovali i do vyšší společnosti jako dobří obchodníci a průmyslníci.

Obr. 6 S. Freud a E. Husserl (obr. 7)

Obr. 8 Freudův rodný dům v Příboře

Umění na Moravě 1840-1860 toto období můžeme charakterizovat a přiblížit na příkladu tří architektonických projektů – Kleinova paláce, Kasina a okružní třídy všechny jsou spojeny s Brnem, vídeňskou architekturou a architektem Ludwigem von Försterem (1797-1863)

Obr. 9 Ludwig von Förster

Obr. 10 Förster je spolu s Theophilem Hansenem autorem Kleinova paláce, který byl postaven v letech 1847-1848 na Velkém náměstí (dnes náměstí Svobody) v Brně a stal se vzorem městského stavebního stylu.

Obr. 11 Kasino v Lužánkách

Obr. 12 Budova Prvního německého reálného gymnázia na Husově ul Obr. 12 Budova Prvního německého reálného gymnázia na Husově ul., dílo autorů vídeňské opery Eduarda van der Nülla a Augusta Siccardsburga

Obr. 13 Novorenesanční budova architekta J Obr. 13 Novorenesanční budova architekta J. Arnolda německé vysoké školy technické na Komenského náměstí

Obr. 14 Neorenesanční budova Uměleckoprůmyslového muzea, součásti Moravské galerie v Brně

Obr. 15 Neogotický kostel sv. Barbory v Adamově; obr Obr. 15 Neogotický kostel sv. Barbory v Adamově; obr. 16 vřetenové schodiště na lednickém zámku

Obr. 17 Zámecký skleník v Lednici

Obr. 18 Zámek Nový Světlov

Obr. 19 Bedřich Franz: Slavnost Božího těla na Zelném trhu v Brně, 10 Obr. 19 Bedřich Franz: Slavnost Božího těla na Zelném trhu v Brně, 10. června 1841 BožíTělo,http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bedrich_Franz_Slavnost_Boziho_tela_v_Brne_10.6.1841.jpg

Otázky a úkoly Objasni význam roku 1848 pro Moravu. Které osobnosti poloviny 19. století na Moravě znáš a čím jsou výjimečné? Najdi na webu informace o Sigmundu Freudovi a jeho díle. Jmenuj architektonické památky tohoto období a jejich tvůrce.

http://vimeo.com/49741375 Video-ukázka: (minuty 03:20-05:10) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alois_Prazak_1868_Kriehuber.png Obr. 2 Studeník, Jan. zamoravu.eu : Schéma znaků [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://zamoravu.eu/2012/12/moravane-si-pripominaji-550-let-od-vydani-erbovniho-privilegia/>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 3 Moravská nářečí, autor O. Hýsek Obr. 4 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Br%C3%BCnnerZeitung_1846.png Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Helcelet_1876_Mukarovsky.png Obr. 6 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_1926.jpg Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edmund_Husserl_1900.jpg Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99%C3%ADbor-_Freud%C5%AFv_d%C5%AFm.jpg Obr. 9 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ludwig-F%C3%B6rster-(1863).jpg Obr. 10 Kleinův palác, foto O. Hýsek Obr. 11 Kasino Lužánky, foto O. Hýsek Obr. 12 JAMU, foto O. Hýsek Obr. 13 LF MU, foto O. Hýsek Obr. 14 Uměleckoprůmyslové muzeum Brno, foto O. Hýsek Obr. 15 Kostel sv. Barbory v Adamově, foto poskytl e-mailem Jiří Kaňa, zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 16 Vřetenové schodiště Lednice, foto poskytl e-mailem Archiv NPU, zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 17 Skleník Lednice,foto O. Hýsek Obr. 18 Novotný, Josef. Zameksvetlov.cz : Zámek Nový Světlov [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <www.zameksvetlov.cz>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 19 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bedrich_Franz_Slavnost_Boziho_tela_v_Brne_10.6.1841.jpg