JAROSLAV SEIFERT Mgr. Michal Oblouk POETISMUS JAROSLAV SEIFERT Mgr. Michal Oblouk

P O E T I S M U S 2. polovina 20. let 20. století jediný avantgardní umělecký proud českého původu uznávaný mezinárodně reakce na proletářské umění (odmítnutí ideologií) inspirace – hravost dadaismu spojitost s Devětsilem (po odchodu J. Wolkera) v literatuře, divadlu, výtvarném umění, písňové tvorbě, životním stylu teoretické stati – K. Teige: Poetismus (Host, 1924), V. Nezval: Papoušek na motocyklu (Host, 1924), Teige a Nezval: Druhý manifest poetismu (1928) sborník Devětsil, brněnský časopis Pásmo, měsíčník ReD (Revue Devětsilu)

ZNAKY POETISMU obdiv k technice, velkoměstu inspirace – cirkus, pouťové zábavy, filmová groteska, jazz, naivní umění, cestování, exotika, smyslové vnímání odmítnutí konvencí nové výrazové prostředky, rozumem nekontrolovaná řada volných asociací představ, princip lyrismu, sklon k parodii, spontánní fantazie, obrazotvornost, citovost – obohacení výrazové stránky poezie narušení logické stavby básně, odstranění interpunkce, experimenty se slovy úsilí o poznání krásy světa, umění žít, optimismus a radost apolitičnost

JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986)

ŽIVOT J. SEIFERTA básník, spisovatel, novinář a překladatel, spoluzakladatel poetismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984), národní umělec narodil se v chudé rodině v Praze (Žižkov) studoval na několika gymnáziích, ale studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, čas trávil po pražských pivnicích (skládal básně za pivo) r. 1921 vstoupil do KSČ ve 20. letech byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy r. 1929 byl z KSČ vyloučen (podepsal Manifest sedmi), vstoupil do sociální demokracie pracoval jako redaktor v mnoha novinách a časopisech (Rudé právo, Rovnost, Reflektor), vedl literární časopis Kytice r. 1949 zanechal žurnalistiky a věnoval se výhradně literatuře

ŽIVOT J. SEIFERTA r. 1968 v televizi odsoudil sovětskou okupaci Československa v letech 1969 – 1970 byl předsedou Svazu českých spisovatelů patřil mezi první signatáře Charty 77, za své aktivní vystupování byl v období tzv. normalizace nucen odejít do ústraní, jeho díla vycházela v samizdatu Nobelovu cenu za něj, kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu, přebírala dcera Jana zemřel v Praze měl státní pohřeb v Rudolfinu, který hrozil přerůst v protikomunistickou manifestaci, a proto ministerstvo vnitra z příprav pohřbu vyloučilo rodinu, církevní rozloučení konané v břevnovském kostele sv. Markéty bylo pod dohledem státní bezpečnosti

DÍLO a) proletářská poezie Město v slzách, Samá láska – představa světa bez bídy a nenávisti, obdiv k moderní civilizaci b) poetismus Na vlnách TSF – lyrický deník z cesty do Francie, grafická úprava K. Teigeho, okouzlení moderní technikou (TSF = bezdrátová telegrafie) Slavík zpívá špatně, Poštovní holub – obraz krásy života a světa, poetizace všedních věcí, ale i neklid a smutek, téma cestování

DÍLO c) 30. léta Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem – intimní, subjektivní lyrika, melancholické vzpomínky (zvl. na matku), smutek nad plynoucím časem, krása české krajiny d) doba okupace Zhasněte světla – vlastenecká poezie, reakce na mnichovskou zradu, obava o osud země Vějíř Boženy Němcové – verše k 120. výročí autorčina narození, tragika jejího osudu i symbol češtiny, domova Světlem oděná, Kamenný most – protiokupační poezie, Praha minulosti a básníkova mládí

DÍLO e) tvorba po válce Přilba hlíny – básně z let války, zážitky z května 1945, radost z osvobození a konce války Šel malíř chudě do světa – sbírka inspirovaná kresbami M. Alše a českou krajinou Píseň o Viktorce – pojednává o osudu Viktory a její autorky B. Němcové Maminka – vzpomínky na dětství, na maminku, která dokázala udělat domov krásným, i když byli chudí Chlapec a hvězdy – verše k obrázkům J. Lady, pohádkové motivy

DÍLO f) 60. léta – tvorba po 10leté odmlce (nemoc), reflexivní lyrika, změna výrazu a formy (uvolněný nerýmovaný verš, rytmizovaná próza, bez složitých básnických obrazů) Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů – bilanční poezie, úvahy, intimní osobní vyznání, pocit úzkosti z totalitní moci, hořké životní zkušenosti g) 70. – 80. léta - publikace v samizdatu (vzpomínky, životní bilance, verše přátelům, láskám, Praze) Morový sloup – hořká reakce na dobu po sovětské okupaci, nesouhlas s normalizací a komunistickým režimem Deštník z Piccadilly, Býti básníkem – intimní a reflexivní lyrika, okouzlení světem, účtování se životem, smíření, téma Prahy Všecky krásy světa – paměti, lyrické vzpomínky

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Seifert http://www.seniortip.cz/?&module=article&u niqid_article=ff1b196674462ffa5c441ef006ac 5a09 http://kutzik.jirpa.cz/view.php?cisloclanku=20 09090023 http://www.literaturaspse.ic.cz/Seifert.html