Alaguzova Alina Isich Sabina Kaspayeva Saule Právní úprava směnky Alaguzova Alina Isich Sabina Kaspayeva Saule

Zákon směnečný a šekový Je v souladu s Ženevskými konvencemi Úmluva o jednotném zákonu směnečném Úmluva o střetech zájmů Úmluva o směnečných poplatcích Odlišná právní úprava směnky v oblasti evropského (kontinentálního) práva a angloamerického (anglosaského) práva

Zákon směnečný a šekový č. 191 ze dne 20. prosince 1950 účinnost ode dne 1. ledna 1951 obsahuje 3 článků: Čl. I. Směnka část prvá – Směnka cizí část druhá – Směnka vlastní část třetí – Doplňující předpisy část čtvrtá – Zvláštní ustanovení mezinárodního práva směnečného Čl. II. Šek Čl. III. Ustanovení společná

Zákon směnečný a šekový (ZSŠ) neobsahuje přímou definici směnky Náležitosti směnky cizí (§1) a vlastní (§ 75): Označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána; Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu; Jméno toho, kdo má platit (směnečníka) – v př. cizí směnky; Jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent);

Datum vystavení směnky; Podpis výstavce. Údaj splatnosti; Údaj místa, kde má být placeno; Údaj místa vystavení směnky. Splatnost směnky (§33): na viděnou (vistasměnka) na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnka) na určitý čas po datu vystavení (datosměnka) na určitý den (fixní směnka)

§ 3 zákona směnečného a šekového Směnka může znít na vlastní řad výstavce. (směnka na vlastní řad) Ve směnce může být udán jako směnečník sám výstavce. (zastřená vlastní směnka) Směnku lze vystavit na účet třetí osoby. (komisionářská směnka) Zvláštním typem je blanco směnka, ve které nejsou uvedeny některé údaje v den vystavení (zpravidla částka nebo termín splatnosti)

Indosament §§ 11-12 ZSŠ Každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Pojal-li výstavce do směnky slova „nikoliv na řad“ nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse). Indosament musí být bezpodmínečný. Částečný indosament je neplatný.

Indosament §§ 13-16 Indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku převádí). V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blanco indosament). Indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky. O tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů..

Přijetí směnky §§ 21-25 Majitel směnky může ji až do splatnosti předložit směnečníkovi v místě jeho bydliště k přijetí. Směnečník může žádat, aby předložení směnky k přijetí bylo opakováno v den následující po prvém předložení. Přijetí se píše na směnku. Vyjadřuje se slovem „přijato“ nebo jiným slovem stejného významu; podepíše je směnečník. Pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí.

Přijetí směnky §§ 26-29 Přijetí musí být bezpodmínečné; směnečník je však může omezit na část směnečné sumy. Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Přeškrtne-li směnečník své přijetí napsané na směnku, dříve než ji vrátí, platí, že přijetí odepřel. Dokud není prokázán opak, má se za to, že se přeškrtnutí stalo před vracením směnky.

Směnečné rukojemství §§ 30-32 Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Rukojemské prohlašení se píše na směnku nebo na přívěsek. Vyjadřuje se slovy „jako rukojmí“ nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše.

Směnečné rukojemství §§ 30-32 Pouhý podpis rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka nebo výstavce. V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil.

Placení §§ 38-42 Směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden ze dvou následujících pracovních dní. Majitel nesmí odmítnout placení částečné. Majitel směnky není povinen přijmout placení před splatností. Nepředloží-li se směnka k placení ve stanovené lhůtě, může každý dlužník složit směnečný peníz u příslušného soudu na náklad a nebezpečí majitele (§ 42).

Postih pro nepřijetí a neplacení §43 Nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně zavázaným. Stejné právo má majitel ještě před splatností směnky: Bylo-li přijetí zcela nebo zčásti odepřeno Bylo-li ohledně majetku směnečníka vydáno rozhodnutí o úpadku...

Postih pro nepřijetí a neplacení §§ 44-47 Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem). Výstavce, indosant nebo směnečný rukojmí může na směnku napsat a podepsat doložku „bez útrat“ nebo „bez protestu“. Všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se za ní zaručili, jsou zavázání majiteli rukou společnou a nerozdílnou. Majitel může žadat plnění po každém z nich. Stejné právo má každá osoba, která se podepsala na směnku a ji zaplatila.

Postih pro nepřijetí a neplacení §§ 48-49 Majitel může postihem žádat: směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byli-li sjednány; útraty protestu šestiprocentní úroky ode dne splatnosti; odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši. Stejná postihová práva může vymáhat na svých předchůdcích ten, kdo vyplatí směnku.

Postih pro nepřijetí a neplacení § 53 Zmeškáním lhůt stanovených k předložení směnky na viděnou nebo na určitý čas po viděné, k protestaci pro nepřijetí nebo pro neplacení ztrácí majitel svá práva proti indosantům, výstavci a všem ostatním osobám směnečně zavázaným . Nebyla-li směnka předložena k přijetí ve lhůtě určené výstavcem, ztrácí majitel jak práva postihu pro neplacení, tak práva postihu pro nepříjetí.

Promlčení § 70 Směnečné nároky proti přijemci se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Nároky majitele proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doložce „bez útrat“ v jednom roce ode dne splatnosti. Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šestí měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

Angloamerické právo také anglosaské právo BEA – Bill of Exchange Act (UK) UCC – Uniform Commercial Code (USA) Definice směnky: BEA - část II., čl. 3 – promissory note (vlastní), bill of exchange (cizí směnka) UCC část I., § 3-104 – promissory note, draft (cizí)

Angloamerické právo (BEA a UCC) Uniform Commercial Code Směnka je bezpodmínečý slib nebo příkaz zaplatit určitou částku stanovenou v penězích, s nebo bez úrokové či nákladové doložky obsažené ve libu nebo příkazu, pokud: Je splatná doručiteli nebo na řad v okamžiku, kdy je vydána nebo přejde do držby majiteli směnky Je spaltná na viděnou nebo v určitý čas Bill of Exchange Act Směnka je písemný bezpodmínečný příkaz adresovaný jednou osobou druhé, podepsaný osobou, která směnku vystavila a požadující po osobě, které je směnka adresovaná, zaplatit na viděnou, nebo v pevně stanovený den, nebo předem určenou dobu, určitou sumu peněz na řad přesně určené osoby, nebo doručiteli (bearer).

Osoba, ne jejíž řad má být placeno ZSŠ nepředpokládá vystavení směnky na doručitele BEA (část 2. čl. 7) – je-li směnečný věřitel fiktivní nebo neexistující osobou, směnka je považována za směnku na doručitele. UCC (část 1. §3-110) – směnečný věřitel může být označen jménem, identifikačním číslem, adresou kanceláře nebo číslem účtu.

Anglosaské právo za jeden z druhů směnek považuje směnku na doručitele (to bearer). České právo za za cenný papír na doručitele považuje šek, který je zvláštně upraven v Čl. II. zákona směnečného a šekového, č. 191/1950 Sb.

Převod směnky V ČR se směnka převádí indosamentem nebo cesí BEA a UCC připouštějí 3 způsob – převod směnky pouhou tradicí BEA (část II. čl. 31-38) – převod směnek UCC (část II. §§ 3-201 až 3-207) – převod směnek

Cesse a indosament Důvodem postoupení pohledávky (cesse) v ČR je písemná smlouva Anglosaské právo nepožaduje, aby pohledávka byla poustoupena písemně. Částečný indosament je neplatný. (ZSŠ) Částečný indosament znamená, že nabyvatel (indosatář) není majitelem směnky, ale nabývá jen práva vyplývající z té částky směnky, která je na něj převedena. (UCC)

Převod práv ze směnky tradicí Směnka může znít na řad nebo na jméno. (ZSŠ) Směnka splatná doručiteli se převádí pouhým předáním. (část II. čl. 31 BEA – „A bill payable to bearer is negotiated by delivery.“) Je-li směnka splatná doručiteli, může být převedena předáním. (část II. § 3-201 UCC – „If an instrument is payable to bearer, it may be negotiated by delivery.“)

Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (MPS) ze dne 25. ledna 2012 účinnost od 1. ledna 2014 Zrušené předpisy: zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém procesním §4 a č. 5. zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodcím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Čl. I. část 4. – Zvláštní ustanovení mezinárodního práva směnečného (§§91-98) a čl. II. zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový

Změny Zvláštní ustanovení mezinárodního práva směnečného (§ 91 (směnečná pasivní způsobilost) ZSŠ) (1) Způsobilost osoby směnečně se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, užije se práva onoho jiného státu. Směnečná způsobilost (§ 31 MPS) (1) Způsobilost osoby zavazovat se směnečně se řídí právním řádem státu, jehož je občanem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, použije se právo toho jiného státu.

Změny § 91 ZSŠ (2) Kdo není způsobilý směnečně se zavazovat podle práva uvedeného v předchozím odtavci, je přece platně zavazán, podepíše-li se na směnku ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý směnečně se zavazovat. § 31 MPS (2) Kdo není způsobilý se směnečně zavazovat podle právního řadu uvedeného v odstavci 1, je přesto platně zavázán, podepíše-li se na směnku ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý se směnečně zavazovat. To neplatí, jde-li o státního občana České republiky nebo o osobu, která má obvyklý pobyt v České republice

Forma směnečného prohlášení a protestu (§ 43 MPS) (1) Forma směnečného prohlášení se řídí právním řádem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. (2) Vadnost formy prvního směnečného prohlášení nemá vliv na platnost pozdějšího směnečného prohlášení, jestliže směnečné prohlášení, které je podle odst. 1 neplatné, se shoduje s právním řádem státu, v němž bylo učiněno pozdější směnečné prohlášení. (3) Směnečné prohlášení státního občana ČR v cizině platí v ČR proti jiným státním občanům ČR, vyhovuje-li požadavkům českého právního řádu ohledně formy.

Poměry směnečného práva (§§ 93-97 MPS) Účinky závazných prohlašení přijemce cizí směnky a výstavce vlastní směnky se řídí právem platebního místa. Účinky ostatních směnečných prohlášení – právem státu, v němž byla učiněna. Lhůty k výkonu postihových práv – právem místa vystavení Omezení přijetí cizí směnky na část směnečné sumy a povinnost majitele přijmout část.placení – právem platebního místa

Děkujeme za pozornost!