Kiriakovský Michal Tlustá Monika
obecně
musí se jednat o stát ve smyslu mezinárodního práva musí se jednat o evropský stát stát musí uznávat hodnoty Unie (definované Smlouvou o EU) a zavázat se k podpoře těchto hodnot
podání žádosti o přijetí adresované Radě Rada má povinnost o žádosti informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty Rada předá žádost k posouzení Komisi na zákl. stanoviska Komise rozhodne Rada o zahájení přístupových jednání
souhlas Evropského parlamentu, který rozhoduje o přistoupení absolutní většinou v přístupové smlouvě stanoveny podmínky přistoupení smlouva musí být ratifikována všemi členskými státy a žadatelem po nabytí její platnosti – členem EU
1. politické kritérium ◦ stabilní instituce garantující demokracii, právní stát, ochranu lidských práv a respektování menšin 2. hospodářské kr. ◦ fungující tržní hospodářství 3. zavádění acquis ◦ věrnost politickým, hospodářským a měnovým cílům Unie
přehled jednotlivých zemí
1. navázání diplomatických vztahů – 1992 2. podpis Stabilizační a asociační dohody (SAA) – říjen 2001 3. podání žádosti o členství – 4. kladné stanovisko Komise k žádosti – duben 2004 5. SAA vstoupila v platnost – únor 2005 6. zahájení přístupových jednání – říjen 2005
nejlépe připravená země západního Balkánu teoretická možnost individuálního přistoupení před ostatními zeměmi je nejpokročilejším a ekonomicky nejvýkonějším balkánským uchazečem Chorvatsko je politicky stabilní, kulturně i geograficky blízké současné Evropské unii
podmínky přistoupeni- splněny předpokládá se, že přijetí Chorvatska může být odkládáno, ale téměř s jistotou k němu dojde Chorvatsko disponuje nadpoloviční podporou v celé Evropské unii (kromě Lucemburska, které je proti jeho přijetí)
Chorvatsko se zbavilo nálepky válčící země převládá pozitivní image, která je spojená s turismem vyrovnání se s minulostí (válečné tribunály)
1. zapojení se do Stabilizačního a asociačního procesu – červen 2003 2. podepsána SAA – 3. podání žádosti o členství –
klíčová otázka Kosova zahraniční politika Srbska Srbové neusilují o vstup do NATO Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (Radko Mladić)
Srbsko je v podobné pozici jako zbývající státy západního Balkánu (pozitiva i negativa) očekává se možně přistoupení ve skupině s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Makedonií členské státy Evropské unie nemají zvláštní námitky proti přistoupení Srbska do EU
1. vyhlášení nezávislosti Kosova – 17. února 2008
vyhlášení a následné uznání nezávislosti Kosova Kosovo je v současné době nejméně způsobilý uchazeč o členství v EU Kosovo zatím nepodniklo žádný z integračních kroků ve smyslu podpisu asociační dohody, podání žádosti o členství atd. (integrační proces)
předpokládá se, že vzhledem k poměrům v této zemi bude Kosovo připraveno na vstup do EU jako poslední - bude vstupovat ve 3. vlně po Chorvatsku a ostatních zemích Západního Balkánu vztah Kosova a Srbska podmíněnost uznání nezávislosti Kosova ze strany Srbska- podmínka vstupu Srbska do EU
špatná hospodářská situace nedostatečná administrativní kapacita a kontrola území na severu země zpoždění v transformaci ekonomiky Kypr, Rumunsko, Slovensko a Španělsko
1. začátek spolupráce 2. podpis SAA – 16. června 2008
není členskou zemí EU výrazný zájem EU o integraci Bosny a Hercegoviny BaH jako poslední zahájila jednání s Evropskou unií o Stabilizační a asociační dohodě summit Evropské unie v červnu 2003 v Soluni
komplikovaný systém rozhodování existence několika úrovní moci pomalý legislativní proces nedokončená reforma policie mezi problematické oblasti dále patří: nedostatečně rozvinutá ekonomika, korupce, organizovaný zločin, významný vliv mezinárodních organizací na rozhodování BaH
83 % občanů Bosny a Hercegoviny podporuje vstup země do Evropské unie (jedná se o jednu z mála otázek, na kterých se občané BaH dokážou napříč etniky shodnout) pomalé jednání bosensko-hercegovinských představitelů
1. začátek spolupráce 2. zapojení se do Stabilizačního a asociačního procesu – červen 2006 3. podpis SAA – 4. podání žádosti o členství – 5. platnost SAA – 15. října 2007
země, která v roce 2007 uzavřela Asociační dohodu má reálnou šanci se v nebližší době stát kandidátskou zemí z hlediska veřejného mínění je na tom podobně dobře jako Makedonie nebo Srbsko
patří mezi státy, které tvoří skupinu mezi Chorvatskem a Albánií navzdory pozitivnímu vývoji v zemi se nepředpokládá, že by Černá Hora mohla přistoupit do EU individuálně (bude muset počkat na své „pomalejší kolegy“ ve skupině)
pozitiva ČH: vysoký ekonomický růst, rozumný přístup k veřejným financím, liberální daňová politika, působící ekonomické reformy z předchozího období Černá Hora zaznamenala výrazný úspěch v podobě bezvízového režimu
negativa situace v ČH: vliv politických elit na soudní orgány a veřejnou správu, nedostatečná administrativní kapacita, organizovaná trestná činnost, rozsáhlá korupce a nedostatečná efektivita boje proti ní, přílišná centralizace rozhodovacích procesů, značný rozsah stínové ekonomiky podmínky přistoupení jsou spojeny s řešením těchto problémů
1. začátek spolupráce 2. podpis SAA – červen 2006 3. SAA vstoupila v platnost – 4. žádost o členství –
v roce 2006 Albánie ukončila jednání o Stabilizační a asociační dohodě pozitivní a konstruktivní role Albánie na Západním Balkáně Albánie v posledních letech dosáhla výrazného pokroku v hospodářské i politické oblasti
zlepšení úrovně lidských zdrojů rozvoj mechanismů pro koordinaci mezi institucemi rozvoj koherentní politiky ve všech oblastech nutných reforem
veřejné mínění o přistoupení Albánie do EU řada členských států má své výhrady spojeny právě s Albánií proti přijetí Albánie se staví obyvatelé Řecka, Slovenska, Francie, Finska a Česka
1. první vzájemná dohoda (čerpání pomoci z programu PHARE) – 1996 2. podpis SAA – duben 2001 3. SAA vstoupila v platnost – duben 2004 4. podání žádostni o členství – březen 2004 5. přiznán kandidátský statut – prosinec 2005
Makedonie je společně s Chorvatskem a Tureckem kandidátní zemí do Evropské unie tato země je nyní připravena na možný vstup do EU
Pro vstup Makedonie do EU je zcela zásadní dlouholetý spor s Řeckem o název státu Řecko momentálně fakticky blokuje vstup této země do EU Stejně jako Srbsko ani Makedonie ve své situaci nemá moc na výběr - Řecko na své straně disponuje spojenci z řad členských státu EU, např.: Francie
Etnické problémy - početná menšina obyvatel albánské národnosti Hranice s Albánií a Kosovem řecko-makedonský konflikt a české předsednictví EU
stabilizace evropského kontinentu zamezení válečným konfliktům proces předvstupních jednání motivuje státy k vyřešení svých problémů vytváření pocitu jednotné evropské identity rozvoj evropského kontinentu
prolínání národních kultur – růst nacionalistických tendencí rozšiřování Unie představuje překážku dalšímu prohlubování
TESAŘ, Filip. Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO [online]. Ústav mezinárodních vztahů Praha, srpen 2008 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na. TESAŘ, Filip. EU-35: dojde k rozšíření na Balkán? Mezinárodní politika, 2006, č. 11, s KASUM, Damir. Vztahy Bosny a Hercegoviny a Evropské unie. Mezinárodní politika, 2006, č. 11, s
Co nového by měla přinést „Reformní smlouva“ [online]. Informační podklad Parlamentního institutu č , červenec 2007 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na<>. SYCHRA, Zdeněk. Černá Hora má slušnou pozici i kredit [online]. EurActiv.cz, 20. května 2010 [cit. 6. října 2010]. Dostupné na.
Vztahy EU a Chorvatska [online]. EurActiv.cz, aktualizováno 12. července 2010 [cit. 5. října 2010]. Dostupné na. EU a západní Balkán [online]. EurActiv.cz, 30. září 2008 [cit. 5. října 2010]. Dostupné na. Evropská unie, Srbsko a Kosovo [online]. EurActiv.cz, aktualizováno 29. září 2010 [cit. 10. října 2010]. Dostupné na.