Projekt ZOO Praha 6. ročník Živočichové vodního prostředí Ekologický přírodopis

začátek trasy  lachtani  tučňáci  plameňáci  gaviálové  vodní svět  živočichové naší přírody, rybník  mlýnský náhon  člunozobci  ptačí laguna  konec trasy

 Lachtani jsou šelmy skupiny ploutvonožců. Na rozdíl od podobných tuleňů mohou svoje zadní končetiny podsunout pod tělo a díky tomu se dokáží poměrně dobře pohybovat po břehu. Lachtan jihoafrický žije při pobřeží jižní Afriky a Austrálie. Živí se především rybami, v jídelníčku mají i bezobratlé živočichy, hlavně korýše (raky, humry, langusty) a měkkýše (mlže,hlavonožce).

Tučňák Humboldtův Tito ptáci jsou dokonale přizpůsobeni podmínkám životu v moři, ale i na souši dokáží překonávat strmá skaliska a ledové bariéry. Ve vodě plave pomocí veslovitých křídel, kormidluje nohama.

 Plameňáci Ptáci, přizpůsobení životním podmínkám v mokřinách a pobřeží jezer, často slaných. Mají nápadný zobák, tvarovaný pro filtrování potravy – hlavně drobných korýšů – v poloze hlavou dolů, takže potápějí horní čelist a pohybem spodní čelisti vodu filtrují.

 Gaviál indický Je jedním z nejvzácnějších zástupců krokodýlů. V přírodě žije ve velkých řekách s členitými břehy a dostatkem ryb. Vzácný se stal hlavně kvůli změnám v životním prostředí – znečištění řek, ztráta původních biotopů, intenzivní rybolov jej připravuje o potravu. Býval i často loven lidmi. V současnosti v přírodě přežívá už jen okolo 200 jedinců, z toho ale pouze 20 dospělých samců.

 vodní svět Mokřad, volné vodní plochy, ostrůvky a kanály zarůstající vegetací, představují životní prostředí vodního ekosystému, bohatého na život. Rostliny jako producenti poskytují bohatou potravu býložravým organismům, další významnou složku potravy představuje zooplankton. Dostatek potravy zde nacházejí ryby, které jsou důležitou složkou potravního řetězce, konzumentů vyšších řádů třídy ryb, plazů, ptáků i savců.

 živočichové naší přírody V malých voliérách této části ZOO je možné pozorovat zástupce řádu pěvců, holubovitých, šplhavců, kteří žijí v naší přírodě. Všichni naši volně žijící ptáci jsou chráněni a zoologické zahrady musí mít k jejich chovu v zajetí zvláštní volení. Držet doma v zajetí ptáky, odchycené v přírodě je zákonem zakázáno. Zdejší expozice nám je umožní pozorovat zblízka.

U rybníčku najdeme naučnou informaci o zakládání rybníků a jejich vlivu na tvář krajiny. Jde o původně umělý ekosystém vznikající ovšem na místě původních mokřadů, ve kterém při dobrém hospodaření rybářů nachází životní prostředí množství vzácných obojživelníků, vodních ptáků i někteří savci. .

 Mlýnský náhon Najdeme zde modelový příklad ekosystému lužního lesa. Tyto pravidelně zaplavované oblasti byly v minulosti daleko víc rozšířené. Kromě toho, že poskytovaly životní prostředí množství vodních a pobřežních rostlin a živočichů, byly také přirozenými plochami, zabraňujícími povodním.

 Člunozobec africký je 120 cm vysoký, modrošedě zbarvený pták s ohromným zobákem. Ve východní subsaharské Africe žije v rozsáhlých močálech, kde se živí rybami, především bichiry a bahníky i malými krokodýly.

 Ptačí laguna Pozorovat můžeme několik druhů evropských bahňáků, jako pisily čáponohé, tenkozobce opačné, břehouše rudonohé i jespáky. Také jsou zde různé druhy kachen, čápů, ibisů, volavek i kolpíci. Ve velkých prostorách kolem vodních nádrží chová pražská ZOO několik vzácných druhů jeřábů. U všech těchto ptáků můžeme pozorovat přizpůsobení tvaru těla a zobáku pobytu a lovu ve vodním prostředí.

nashledanou