ANTARKTIDA PRO VÝUKU ZEMĚPISU NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

ANTARKTIDA OBKLOPUJE JIŽNÍ ZEMĚPISNÝ PÓL VĚTŠINA ÚZEMÍ LEŽÍ ZA JIŽNÍM POLÁRNÍM KRUHEM 14,1 mil. km2 13,2 mil. km2 bez šelfových ledovců – 8,8 % souše

NA NÁSLEDUJÍCÍCH MAPÁCH JSOU ZNÁZORNĚNY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUOSTROVÍ, OSTROVY, MOŘE, ŠELFOVÉ LEDOVCE, HORY, POHOŘÍ A ČÁSTI ANTARKTICKÉ PEVNINY ZÁKLADEM GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ ANTARKTIDY JSOU ČASTO JMÉNA VÝZNAMNÝCH OBJEVITELŮ A STÁTNÍKŮ ZJISTĚTE, ČÍM SE DO HISTORIE PRŮZKUMU ANTARKTIDY ZAPSALI: J. WEDDELL, F.F. BELLINGHAUSEN, J.C. ROSS, R.F. SCOTT, R. AMUNDSEN, E. SHACKLETON, R.E. BYRD. R.E. BYRD PŘI LETECKÉM PRŮZKUMU ANTARKTIDY

OSTROVY JIŽNÍ ORKNEJE BERKNERŮV OSTROV JIŽNÍ SHETLANDY OSTROV OSTROV ALEXANDRA I. THURSTONŮV OSTROV ROOSEVELTŮV OSTROV ROSSŮV OSTROV BALLENYHO OSTROVY

MOŘE WEDDELOVO MOŘE MACKENZIOVO MOŘE DRAKEŮV PRŮLIV BELLINGHAUSENOVO AMUNDSENOVO MOŘE ROSSOVO MOŘE MOŘE

ŠELFOVÉ LEDOVCE ŠELFOVÝ LED E. RONNEOVÉ LARSENŮV ŠELFOVÝ LED FILCHNERŮV ŠELFOVÝ LED AMERYHO ŠELFOVÝ LED ZÁPADNÍ ŠELFOVÝ LED SHACKLETONŮV ŠELFOVÝ LED ROSSŮV ŠELFOVÝ LED ŠELFOVÉ LEDOVCE

ČÁSTI PEVNINY ENDERBYHO ZEMĚ ANTARKTICKÝ POLOOSTROV ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD MAC ROBERTSONOVA ZEMĚ ELLSWORTHOVA ZEMĚ ČÁSTI PEVNINY POLOOSTROV EDUARDA VII. VIKTORIINA ZEMĚ WILKESOVA ZEMĚ ZEMĚ MARIE BYRDOVÉ

POHOŘÍ A HORY NEJVYŠŠÍ HORA VINSON MASSIF 4 897 m NEJVYŠŠÍ ČINNÁ SOPKA AMERICKÁ VYSOČINA JIHOPOLÁRNÍ PLOŠINA ELLSWORTHOVO POHOŘÍ SOVĚTSKÁ PLOŠINA POHOŘÍ VÝKONNÉHO VÝBORU TRANSANTARKTICKÉ POHOŘÍ NEJVYŠŠÍ ČINNÁ SOPKA MT . EREBUS 3 794 m

GEOLOGICKÁ STAVBA VĚTŠINU KONTINENTU TVOŘÍ PREKAMBRICKÝ ANTARKTICKÝ ŠTÍT, KTERÝ TVOŘÍ JÁDRO ANTARKTICKÉ LITOSFÉRICKÉ DESKY ANTARKTICKÝ ŠTÍT JE ZLOMY ROZDĚLEN DO NĚKOLIKA DÍLČÍCH KER, KTERÁ MÍSTY TVOŘÍ HORSKÁ PÁSMA (NAPŘ. TRANSANTARKTICKÉ POHOŘÍ) NA TEKTONICKÝCH PORUCHÁCH DOCHÁZÍ K SOPEČNÉ ČINNOSTI (MT. EREBUS NA ROSSOVĚ OSTROVĚ) OBLAST ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA BUDUJE POHOŘÍ VYVRÁSNĚNÉ KONCEM DRUHOHOR A V TŘETIHORÁCH

V ROCE 1970 BYLA V ANTARKTIDĚ NALEZENA FOSILIE DRUHOHORNÍHO Lystrosaura. DALŠÍ FOSILIE TOHOTO PLAZA POCHÁZEJÍ Z AFRIKY A INDIE. TO JE DŮKAZEM TOHO, ŽE TYTO KONTINENTY SPOLU SOUVISELY JEŠTĚ BĚHEM DRUHOHOR V KARBONU BYLA ANTARKTIDA NA 40° j.š. ROSTLY ZDE STROMOVITÉ PLAVUNĚ A PŘESLIČKY. DOKLADEM TOHO JSOU LOŽISKA ČERNÉHO UHLÍ. V KAMBRIU SE DNEŠNÍ ANTARKTIDA NACHÁZELA V ROVNÍKOVÉ OBLASTI BYLA SOUČÁSTÍ SUPERKONTINENTU GONDWANA DALŠÍ PALEOGEOGRAFICKÉ MAPY ZACHYCUJÍCÍ POLOHU SVĚTADÍLŮ V HISTORII ZEMĚ NAJDETE NA WWW STRÁNKÁCH http://www.upol.cz/resources/geology/paleogeografie.html

PODNEBÍ ANTARKTIDY VELMI CHLADNÉ POLÁRNÍ PODNEBÍ VNITROZEMÍ MÁ CHARAKTER EXTRÉMNĚ SUCHÉ POLÁRNÍ POUŠTĚ S PRŮMĚRNÝM ROČNÍM ÚHRNEM SRÁŽEK POD 100mm PRŮMĚRNÉ ROČNÍ TEPLOTY KOLÍSAJÍ OD -5°C (JIŽNÍ ORKNEJE) DO -57,8°C (tzv. PÓL CHLADU) NEJNIŽŠÍ NAMĚŘENÁ TEPLOTA VZDUCHU NA SVĚTĚ BYLA -89,2°C (RUSKÁ VÝZKUMNÁ STANICE VOSTOK)

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO ANTARKTIDY VEGETACE ANTARKTIDY JE TVOŘENA PŘEVÁŽNĚ LIŠEJNÍKY A MECHOROSTY, KTERÉ SE VYSKYTUÍ NA NEZALEDNĚNÝCH ČÁSTECH PEVNINY. V CHLADNÉM PODNEBÍ ANTARKTIDY SE VYSKYTUJÍ HLAVNĚ HOMOIOTERMNÍ („TEPLOKREVNÍ“) ŽIVOČICHOVÉ, KTEŘÍ JSOU PŘI ZÍSKÁVÁNÍ POTRAVY ZCELA ZÁVISLÍ NA MOŘI (TUČŇÁCI, ALBATROS STĚHOVAVÝ, CHALUHA VELKÁ,LACHTAN JIŽNÍ, TULEŇ LEOPARDÍ…)

MOŽNOSTI HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽITÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN – V ANTARKTIDĚ JSOU LOŽISKA RUD Fe, Cu, Mn, Cr, Ni, Co, Mo, Sn, Au, Ag, ROPY, UHLÍ, DIAMANTŮ. RYBOLOV V OKOLNÍCH MOŘÍCH – ZÁKLADEM POTRAVNÍHO ŘETĚZCE JE PLANKTON, KTERÉMU SE V CHLADNÝCH VODÁCH VÝBORNĚ DAŘÍ, DÍKY VELKÉMU MNOŽSTVÍ ROZPUŠTĚNÉHO KYSLÍKU. CESTOVNÍ RUCH – ATRAKTIVNÍ, CIVILIZACÍ MÁLO DOTČENÁ PŘÍRODA, KOMERČNÍ EXPEDICE K JIŽNÍMU PÓLU.

SOUTH POLE STATION (USA) VÝZKUMNÉ STANICE JEDINÝMI OSÍDLENÝMI MÍSTY V ANTARKTIDĚ JSOU VÝZKUMNÉ STANICE VĚDCI ZDE PROVÁDÍ VÝZKUM VESMÍRU, ATMOSFÉRY, ZEMSKÉ KŮRY, MÍSTNÍCH EKOSYSTÉMŮ I ÚČINKŮ CHLADU NA LIDSKÝ ORGANISMUS AMUNDSEN - SCOTT SOUTH POLE STATION (USA) VOSTOK (RUSKO)

ČESKÁ ANTARKTICKÁ STANICE AKTUÁLNÍ INFORMACE O BUDOVÁNÍ ČESKÉ ANTARKTICKÉ STANICE NA ROSSOVĚ OSTROVĚ NAJDETE SPOLU S CELOU ŘADOU ODKAZŮ NA WWW STRÁNKÁCH http://www.national-geographic.cz/antarktida.asp

JIŽNÍ PÓL 90°jižní šířky 1 2 3 4 5 JIŽNÍHO PÓLU POPRVÉ DOSÁHLA NORSKÁ ROBERT FALCON SCOTT ROALD AMUNDSEN SCOTTOVA SKUPINA NOROVÉ NA JIŽNÍM PÓLU BRITOVÉ NA JIŽNÍM PÓLU 4 5 JIŽNÍHO PÓLU POPRVÉ DOSÁHLA NORSKÁ VÝPRAVA VEDENÁ ROALDEM AMUNDSENEM DNE 14. PROSINCE 1911. 17. LEDNA 1912 SE NA JIŽNÍ PÓL DOSTALA BRITSKÁ EXPEDICE V ČELE S ROBERTEM F. SCOTTEM. VŠICHNÍ JEJÍ ČLENOVÉ ZEMŘELI BĚHEM ZPÁTEČNÍ CESTY NA NÁSLEDKY PODVÝŽIVY A VYČERPÁNÍ

Nejdůležitější informační zdroje BIČÍK, I., a kol. (2001): Školní atlas dnešního světa,TERRA, Praha. WILLIS, T., HINDLEY, G., PROUJAN, C. (1980): Kde končí země, Albatros, Praha. BURTON, R., CAVENDISH, R., STONEHOUSE, B. (1994): Cesty velkých objevitelů, Knižní klub, Praha. http://www.national-geographic.cz/antarktida.asp http://www.upol.cz/resources/geology/paleogeografie.html

Kontrolní otázky k učivu o Antarktidě Porovnejte rozlohu Antarktidy s rozlohou ostatních kontinentů. Vysvětlete původ ložisek černého uhlí v Antarktidě. Jaké jsou příčiny celkově chladného počasí v Antarktidě? Vyhledejte ve Školním atlase světa, které státy mají v Antarktidě své výzkumné stanice? Jaký je hlavní zdroj potravy pro antarktické živočichy? Co je to šelfový ledovec?