Měsíc Lukáš Poledník KVA

Měsíc Je jediná přirozená družice, obíhající Zemi, básnicky také nazýván Luna Charakteristika Měsíce : menší chladné těleso bez vlastního zdroje energie Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km = cca 0,0026 ± 0,0001 AU ( ± 1,3 světelných sekund) Měsíční rovníkový průměr činí 3 476 km Měsíc se v mnohém podobá planetám, je tedy podobný Zemi (chemické prvky Měsíce jsou tytéž jako na Zemi), ale neobíhá kolem Slunce jako ostatní planety Jako první lidé na Měsíci roku 1969 přistáli Neil Armstrong  a Edwin Aldrin v rámci vesmírného programu Apollo 

Oběh Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29 a jednu polovinu dne Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu

Rotace Měsíc vykonává tzv. vázanou rotaci Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso obíhající kolem centrálního tělesa k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa. V důsledku toho vidíme stále stejnou stranu Měsíce Odvrácená strana Měsíce byla zcela neznámá až do průletu sovětské sondy Luna 3 v roce 1959

Měsíční fáze 2.Dorůstající srpek : Zvětšuje se jeho osvětlená část. 3.První čtvrť : Měsíc má tvar písmene D - tedy dorůstá. 4.Dorůstající Měsíc : Poslední fáze před úplňkem. 5.Úplněk : Zhruba čtrnáct dní po novu se dostane do fáze úplňku. Měsíc je v opozici se Sluncem, čili stojí na obloze přímo naproti Slunci. Měsíční cyklus se v tuto chvíli dostává do své druhé poloviny.  6.Couvající Měsíc : po úplňku se Osvětlená část Měsíce zmenšuje. 7.Poslední čtvrť : Měsíc má tvar písmene C – tedy couvá. 8.Ubývající srpek : Poslední fáze před Novem. Poslední část cyklu než se začne opakovat. 1.Nov : Měsíc se nachází mezi námi a Sluncem. Jeho osvětlená polokoule v té době míří od Země, takže při pohledu z povrchu naší planety je Měsíc neviditelný.

Úplněk Úplněk není pouze astronomický jev, ale může mít vliv na lidi a zvířata. Někteří lidé tvrdí, že v době úplňku nemůžou spát. Podle statistiky jsou v době úplňku agresivnější zvířata, kdy přibývají zranění způsobené zvířaty. Souvislost s náměsíčností a úplňkem není potvrzena. Podle některých vědců náměsíčnost s Měsícem nesouvisí. Naopak je viditelná vazba mezi Měsícem a infarkty.

Zatmění Slunce Jde o jev, který nastává, když jsou Slunce, Měsíc a Země v jedné přímce Sluneční zatmění mohou nastat, jen pokud je Měsíc v novu Protože se vzdálenost mezi Měsícem a Zemí během času velmi pomalu zvětšuje, úhlový průměr Měsíce se zmenšuje. To znamená, že před několika milióny let při slunečním zatmění Měsíc Slunce vždycky úplně zakryl a nemohlo nastat žádné prstencové zatmění. Na druhou stranu, za několik miliónů let už nebude Měsíc schopen Slunce úplně zakrýt a žádná úplná zatmění už nebudou nastávat. Známé druhy zatmění Slunce : úplné, prstencové, částečné a kombinované

Úplné zatmění Úplné zatmění Částečné zatmění Prstencové zatmění

Zatmění Měsíce Je jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn Zemí. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce. Jde o běžněji pozorovatelný jev než zatmění Slunce, kdy dochází k zastínění části zemského povrchu Měsícem. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka. I při úplném zatmění je Měsíc vidět. Paprsky ohnuté v atmosféře Měsíc osvětlí natolik, že je stále slabě vidět. Protože nejvíce se láme červené světlo, má Měsíc při zatmění narudlou barvu. 3 druhy zatmění Měsíce Polostínové Částečné Úplné

Úplné zatmění Částečné zatmění Polostínové zatmění

Děkuji za pozornost Lukáš Poledník